O tom, že naše planeta není na jedno použití, se mluví již dlouho. Jak se ale tato myšlenka promítá do vzdělávání malých dětí? Jednou z možností, jak s dětmi rozvíjet téma udržitelného rozvoje, je nový projekt organizace OMEP.
Pro OMEP nejde o nic nového, tématem udržitelného rozvoje se zabývá dlouhodobě. Milada Rabušicová, současná předsedkyně českého výboru této celosvětové organizace zaměřené na výchovu a vzdělávání malých dětí, k tomu říká: „Naše organizace přišla s myšlenkou, že je možné s touto výchovou začít už u nejmenších dětí, takže začala pracovat na koncepci předškolního vzdělávání a výchovy pro udržitelný rozvoj. Bylo to v roce 2009, kdy na Světovém shromáždění OMEP v Lagosu v Nigérii vyhlásila první projekt. Byl zaměřen na rozhovory s dětmi nad obrázkem zeměkoule, kterou děti čistí a umývají. Záměrem bylo zjistit v celosvětovém měřítku – zapojeno bylo 28 zemí z celého světa, včetně ČR –, jak děti vnímají témata spojená s ochranou životního prostředí. Jednalo se tedy o jeden ze tří pilířů udržitelného rozvoje, ekologický. Zbylé dva jsou ekonomický a sociální.“
Jak to vidí děti?
Milada Rabušicová dodává, že na počátku panovaly jisté pochybnosti o tom, zda budou děti tématu environmentální udržitelnosti rozumět. „Na počátku byla nejistota v mnoha zemích, včetně ČR, zda je to téma, o kterém má smysl s tak malými dětmi vůbec mluvit. Ukázalo se ale, že děti vědí své.“
Zde jsou ukázky některých jejich výroků:
„Děti chtějí mít Zemi čistou, protože je to náš domov.“ (Norsko).
„Lidé nemohou žít bez Země.“ (Čína).
„Já myslím, že to znamená jako zachránit svět na později.“ (Finsko).
„To znamená, že každý něco dělá pro Zemi.“ (Polsko).
„Následovala řada dalších projektů, např. ten o mezigeneračním dialogu dětí s jejich rodiči a prarodiči o tématech spojených s udržitelným rozvojem. Ptali jsme se například takto: ‚Jak jste si hráli vy? Jak si hrajeme my? S čím jste si hráli? A jaké hračky máme my dnes?‘“ dodává.
Ekonomická a sociální udržitelnost
Aktuální projekt na všechny předcházející fáze navazuje a otevírá pro mateřské školy možnost za pomoci navrženého nástroje zjistit, jak se jim daří rozvíjet výchovu a vzdělávání k udržitelnému rozvoji, jaké k tomu mají podmínky, a přemýšlet, co by se dalo změnit či zlepšit. O ekologickém rozvoji v našem vzdělávání nelze již pochybovat, ekonomická a sociální udržitelnost pak přinášejí otázky, jakými je například spotřeba z ekonomického hlediska, rozpočet nebo sdílení zdrojů a pak například rovnost, zapojení činnosti školy do místní komunity nebo sociální rozmanitost a inkluzivnost.
Současný projekt předpokládá, že děti se aktivně účastní debat o tom, jak se ve školce bude zacházet s různými zdroji a co budou všichni dělat pro to, aby se naplnila myšlenka udržitelného rozvoje. Hodnoticí škály, které jsou součástí projektu, pracují v mnoha oblastech s myšlenkou komunitního života, kterou již rozvíjí také řada samospráv. Škola bývala v minulosti významnou součástí obecního dění a může se jí stát i dnes. Mateřské školy se běžně podílejí na obecních projektech, k čemuž dospějí postupně. Právě tuto postupnost skvěle naznačují hodnoticí škály pro udržitelný rozvoj, které jsou součástí projektu. Mapují všechny oblasti, tedy ekologickou, ekonomickou i sociální, a mateřské školy díky nim jednak zjistí, jak na tom v dané oblasti jsou, a mohou se také inspirovat pro svou další činnost.
Kupříkladu učení se v přírodě obsahuje následující stupně:
Soutěž pro mateřské školy
Zora Syslová, která projekt představila na výroční schůzi českého výboru organizace OMEP, říká, že o tématu udržitelného rozvoje se i v České republice diskutuje delší dobu. „Tentokrát jsme chtěli podnítit diskuzi i hlubší analýzou a identifikací silných a slabých stránek udržitelného rozvoje v rámci autoevaluace mateřské školy. Proto jsme se rozhodli využít nabízený nástroj a upravili jej pro využití v českém prostředí. Jako motivaci mateřských škol k jeho použití jsme využili formu soutěže s vidinou finančního ohodnocení. Doufám, že mateřské školy nebude lákat jen finanční stránka soutěže, ale zejména možnost podívat se na vlastní práci a její kvalitu z trochu jiného zorného úhlu, než je ‚jen‘ z pohledu naplňování požadavků Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.“
O motivaci pro mateřské školy mluví i Dana Moravcová. „Podle mého názoru není v České republice oblasti předškolního vzdělávání k udržitelnému rozvoji věnována dostatečná pozornost. Myslím si, že tato oblast vzdělávání by měla být v mateřských školách samozřejmostí. Měli bychom využít vnímavosti dětí v tomto období a ukázat jim cestu, jak chránit životní prostředí, jak udržovat dobré mezilidské vztahy, jak šetřit a neplýtvat. Jde o naši budoucnost, a my děti pro budoucnost vychováváme a připravujeme. Záleží tedy na nás, jak současnou generaci pro tento úkol připravíme.
Mgr. Marie Těthalová
Vyhlášení projektu a soutěže
Udržitelnému rozvoji v předškolním vzdělávání není v České republice dosud věnováno mnoho pozornosti. Proto se Český výbor OMEP v souladu s prioritami Světového výboru OMEP rozhodl tuto oblast více podpořit a vyhlašuje projekt spojený se soutěží nazvaný Udržitelný rozvoj v předškolním vzdělávání, kterého se mohou zúčastnit jednotlivci i celé mateřské školy.
Podkladem pro realizaci projektu a účast v soutěži je práce s hodnoticím nástrojem, který umožňuje učitelům i vedení mateřských škol reflexi jejich práce a stává se také podkladem pro plánování změn v oblasti udržitelného rozvoje. Vyhlášení projektu, zadání soutěže a kompletní hodnoticí nástroj jsou zveřejněny na stránkách OMEP: https://www.omep.cz/esd-projekty.
Vítěz obdrží 10 000 Kč, 2. místo 6000 Kč a 3. místo 4000 Kč. Vítězové taktéž obdrží celoroční předplatné časopisu Informatorium 3–8.
Všichni finalisté budou mít hrazenou účast na konferenci OMEP.