Podoby filmové manipulace

Spojení manipulace a filmu může mít hned několik podob. Jako první nás napadne výčet snímků s manipulativními osobami, které terorizují okolí a přenášejí děs i na diváka. Tituly jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Talentovaný pan Ripley, Mlčení jehňátek, Zmizelá či Rosemary má děťátko obsahují nechvalně známé postavy, jež dovedně manipulují lidmi ve svém okolí – často bez skrupulí, výčitek či uzardění. Samozřejmost jejich ohavných činů znepokojuje nejen morálně citlivého člověka.

Psychopati reální i absurdní

Pokud u těchto vychýlených filmových postav chvíli zůstaneme, okamžitě zjistíme, že i zde se s pojmem „psychopat“ nakládá stejně lehkovážně jako mezi laickou veřejností. Až příliš snadno je za psychopata označena každá vyšinutá figura, osobnost stižená libovolnými psychickými problémy. Často se jedná o „záporáky“, maniakálně se chechtající zloduchy páchající zlo všude kolem sebe. Pokud by ale všichni psychopati ve skutečnosti vypadali jako třeba ikonický Joker z Temného rytíře, pravděpodobně by to ve sféře organizovaného zločinu (ani v jakékoli profesi) daleko nedotáhli.

Mnohem lepší představu o prožívání psychopata podává chladný zabiják Anton Chigurh z dramatu bratří Coenů Tahle země není pro starý. Směšný účes herce Javiera Bardema, jenž však na hlavě nelítostného stroje na zabíjení budil respekt, umocnil to, jak se tato postava nezajímá o společenské konvence ani pocity jiných lidí. Prostě chodí světem a o tom, jestli někoho zabije, nechává rozhodnout hod mincí – neřídí se tedy podle osobních emočních preferencí, natož morálních pohnutek. Zřejmě i díky tomu netrpí výčitkami svědomí. Proto jej psychiatr Paul Linkowski a forenzní psycholog Samuel J. Leistedt ve svém přehledu filmových psychopatů z roku 2014 zmínili jako typický příklad realisticky pojatého psychopata, který se podobá skutečným zabijákům z jejich praxe.