Cesta k uskutečňování nevědomí

Čím zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung naplňoval svůj život? Je štěstí udržitelný stav? S MARTINEM SKÁLOU rozebíráme témata, jako je tvořivost, smysl konečnosti nebo důležitost snů.

Jaká byla Jungova životní filozofie?

Šlo by ji popsat jeho slovy – „uskutečňování nevědomí“. Jung bral zkušenosti, nevědomí a sny jako zdroj. Díky tomu také začal přemýšlet o kolektivním nevědomí a o archetypech. Jungova specifika tkvěla v přístupu, který se nazývá prospektivní, což znamená, že hleděl spíše dopředu. A to, co se odehrávalo v jeho nevědomí, se snažil ztvárňovat. Jeho Červená kniha je toho krásným příkladem. Tam vidíte, že se mu zdály různé sny, měl fantazie a představy, které do té knihy ztvárňoval. A když ji čtete, nacházíte v ní koncepty a zdroje, z nichž formoval svoji psychologii. Tímto uskutečňoval své nevědomí. Začalo to snem, nad nímž přemýšlel, poté ho ztvárnil a z těchto postupů pak vytvořil vlastní psychologickou školu.


Čím by se člověk podle Junga měl řídit, aby prožil šťastný život?

Záleží, co si pod tím kdo představuje. Co je vlastně šťastný život? Myslím, že Jung by raději hovořil o plném či opravdovém životě. Odpovídá tomu jeho koncept individuace, která spočívá víceméně ve vývojovém procesu druhé poloviny života, kdy se člověk stává sám sebou. Cílem je dosáhnout bytostného Já. Ovšem abychom k té bytostnosti došli, musíme se konfrontovat se svým stínem, je třeba uvědomit si svoje persony a dokázat je odložit. Musíme mít živý vztah se svou duší neboli animou. Tím jsem také vyjmenoval základní archetypy toho procesu. Často taková cesta nebývá lehká. Konfrontace se stínem je někdy obtížná, ale my si tyto věci máme uvědomit a máme jimi projít.

Takže Jung viděl smysl života v odhalení bytostného Já, v individuaci? 
Viděl ho v nalezení a uskutečňování bytostného Já, v naplnění vlastních představ a snů o světě. Když se podíváme na Jungův život – postavil svou pověstnou Bollingenskou věž, tesal a sochal z kamene, maloval obrazy, psal psychologické knihy, ale i faksimile – rukopisy ve starém stylu. Uskutečňoval své místo, aby odpovídalo tomu, co vnitřně prožíval a čeho byl plný. Tvůrčí způsob života je tedy z hlediska smyslu také velice důležitý.

Placená zóna