Ředitelka školy je podle školského zákona zodpovědná za kvalitu poskytovaného vzdělávání. To znamená, že má v ruce prostřednictvím hospitační činnosti (HČ) velmi účinný prostředek jejího zvyšování. A proto můžeme hovořit o hospitační činnosti jako metodickém nástroji dalšího zkvalitňování vzdělávání.
Jestliže chceme dosáhnout změny kvality pedagogické práce, musíme nejdříve výchozí kvalitu pedagogické práce diagnostikovat, definovat. Zjistíme-li potřebu změny, musíme pro ni pedagogický sbor nejprve získat a naznačit konkrétní kroky, jimiž bude nutné postupovat. Základnou efektivního dalšího vzdělávání je sama škola, tzn. učení se v praktické pracovní činnosti. Musí jít ale především o učení se v prostředí, které není zaměřeno na vzájemnou konkurenci, ale na spolupráci a potřebu všech zúčastněných vzdělávací proces zkvalitňovat.
Diagnostika je proces
Dalším předpokladem pro praktické uplatnění hospitace jako účinného prostředku zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání, je fakt, že diagnostická činnost je proces, který má několik základních kroků: vstupní diagnózu (zjištění stavu), prognózu (co je třeba udělat, čeho chceme dosáhnout v určité oblasti), edukaci (vlastní realizaci záměrů vzdělávání) a závěrečnou prognózu – výhled (stav, se kterým dále pracujeme), a ta by měla být zase vstupní prognózou pro pokračování v dalším zkvalitňování hodnocené oblasti.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.