Milovat je umění

Čtyřicet let výzkumu Johna Gottmana, který sledoval tisíce hodin partnerských interakcí, ukazuje, že lidi lze rozdělit na ty, kteří mají schopnost udržet stabilní, naplňující vztah – tzv. mistry vztahu –, a na ty, kterým vztah dlouhodobě nevydrží. Od mistrů se můžeme učit potřebným dovednostem. Rovněž známá psychoterapeutka Esther Perel upozorňuje, že láska není jen emoce, ale praxe a dovednost, kterou lze vědomě rozvíjet.

Osobně jsem měla možnost absolvovat trénink přímo v Gottmanově institutu, a díky tomu nyní mohu těmto dovednostem učit páry během párové terapie i workshopů. V praxi se mi osvědčuje kombinace Gottmanových principů posilování přátelství a řešení konfliktů s moderními přístupy zaměřenými na emoční vazbu, bezpečí a hlubší porozumění potřebám partnera. Díky tomu páry nejen lépe zvládají různé náročné situace, ale i společně rostou a prohlubují vzájemnou blízkost.

Přátelství jako základ lásky

Přátelství je srdcem každého dlouhodobého vztahu. To bylo také jedním z klíčových zjištění Gottmanova výzkumu. Kvalita přátelství mezi partnery je jedním z nejsilnějších předpokladů stálého a spokojeného soužití. Posiluje blízkost, důvěru a stabilitu a dává partnerství pevný základ pro zvládání náročných situací. Dobré přátelství ve vztahu zahrnuje několik důležitých oblastí, které jsou podle Johna Gottmana podstatou úspěšnosti páru: znalost vnitřního světa partnera (tzv. mapy lásky), kultivování obdivu a uznání a citlivé reagování na drobné výzvy k blízkosti.

Mapy lásky znamenají, že partneři dobře znají vzájemné touhy, potřeby, radosti i obavy a pravidelně tyto znalosti obnovují. To jim pomáhá lépe předcházet konfliktům a nacházet společnou cestu i v náročných chvílích.

Kultivování obdivu a uznání posiluje pocit bezpečí a vzájemné úcty. Stačí si všímat drobného úsilí druhého – jeho podpory, laskavosti či pomoci – a konkrétně za to poděkovat.

Reagovat na výzvy k blízkosti znamená všímat si jemných signálů partnera (chce sdílet okamžik, pohladit, promluvit si nebo se přiblížit?) a citlivě na ně reagovat. I malá gesta jako úsměv, dotek nebo krátká reakce posilují emoční propojení a budují „emoční konto“, ze kterého lze čerpat při konfliktech.

V praxi často dávám párům domácí úkol ke kultivování obdivu a uznání. Každý den mají sdílet jednu konkrétní pozitivní věc o druhém – například co jim udělalo radost, za co jsou vděční nebo jak je partner podpořil. Úkol se netýká jen slov, jde o skutečné vnímání, zpomalení a pozornost k drobným gestům druhého.

Jedna účastnice workshopu mi vyprávěla, že na začátku bylo pro oba partnery zvláštní každý den hledat malé pozitivní momenty. Brzy si ale začali víc všímat drobností, které dříve přehlíželi – úsměvu u snídaně, zprávy během dne, krátkého společně sdíleného okamžiku. Postupně se díky tomu měnila atmosféra doma: i při stresujících situacích dokázali začít den nebo večer pozitivním komentářem, což snižovalo napětí a předcházelo eskalaci menších konfliktů.

Po několika týdnech sdílení pozitivních momentů partneři popsali, že se cítili více propojení, více si vážili úsilí druhého a uvědomili si, že každodenní interakce mají větší dopad, než si původně mysleli. I malá gesta mohou výrazně posílit pocit bezpečí, blízkosti a důvěry. Tento jednoduchý návyk podporuje nejen přátelství, ale i schopnost konstruktivně řešit konflikty a vnímat partnerovy potřeby.