Hledání klidu mezi paneláky

Rozlehlá obytná sídliště, vysoké administrativní budovy a betonová džungle všude kolem. V českých podmínkách to platí snad jen pro některé části Prahy, ale obyvatelům světových metropolí možná už ani nepřijde zvláštní, v jak umělém a specifickém prostředí se vlastně pohybují. Není divu, že si lidé z menších obcí leckdy nedovedou stěhování do větších měst představit – a podle nedávné řecké studie tím nevědomky pečují i o své duševní zdraví.

Psycholog Alexandros Lavdas neotřele propojil urbanismus s neuroestetikou – tedy oborem mapujícím krásu a estetické požitky optikou moderních poznatků o fungování mozku. Zaměřil se na to, jak na nás působí prostředí, v němž každodenně trávíme převážné množství času. Nejde přitom jen o dávno známé poznatky, že ruch velkoměsta se světelným a vizuálním smogem či rušivými zvuky přispívá k vyšší hladině stresu nebo horšímu spánku. Lavdas se tématem zabýval hlouběji.

Ve své rešeršní studii vycházel z toho, že obývané prostředí by v ideálním případě mělo být koherentní (tedy přehledně organizované), fascinující (udržovat náš zájem) a zároveň známé, příjemné, bezpečné. Tomu všemu přitom napomáhá přítomnost flory: mozek je na sledování zeleně evolučně navyklý a pobývání v přírodním prostředí je tudíž jak uklidňující, tak stimulující. Částečně to mohou simulovat i umělé struktury připomínající přírodní vzorce a barvy, i ty totiž napomáhají lepšímu soustředění, fungování paměti, vyššímu sebeuvědomění či menší míře úzkosti.

Tyto poznatky jsou podstatné nejen z hlediska well-beingu jedince, nýbrž i z širšího sociologického pohledu. Zmíněnými charakteristikami se totiž čtvrti obývané socio-ekonomicky slabšími vrstvami obyvatel rozhodně nepyšní, což rozdíly mezi bohatými a chudými ještě prohlubuje. „Tyto podmínky mohou posílit sociální vyčlenění, vnímanou sebehodnotu i celkovou míru stresu. Konceptuálně by tedy neuroestetické kvality měly být součástí environmentální spravedlnosti: čili rovného přístupu k prostředím, jež nejsou pouze čistá a bezpečná, ale též percepčně a emočně podpůrná,“ komentoval Lavdas fenomén, že dostatkem zeleně často oplývají spíše lukrativnější lokality. Neměli bychom tudíž zapomínat na to, že náš životní prostor nás ovlivňuje více, než se může zdát.

Zdroj:

Lavdas, A. A. 2026. Current Understanding of Health and Urban Environment: Focus on Neuroaesthetics. Encyclopedia, 6, 2, 51.