Psychoterapie ve stáří má smysl

V některých starších psychoterapeutických přístupech panoval názor, že nemá smysl pracovat s klienty vyššího věku. U starších osob je podle těchto teorií obtížné dosahovat psychických změn, osobnostní rysy už jsou dané a klient i jeho mozek jsou „méně plastičtí“. Stáří je touto ageistickou optikou vnímáno jako období úpadku a ustrnutí. Současné výzkumy a praxe však ukazují, že psychoterapeutická práce s osobami pokročilého věku má své benefity. 

Populace stárne

Ve veřejném prostoru se hojně hovoří o tom, že populace stárne. Upozorňuje se na nedostatek kapacit sociálních a zdravotních služeb, jejich neprovázanost nebo se řeší sociální izolace starších lidí. Počet osob nad pětašedesát let v české populaci stále roste. Český statistický úřad v roce 2025 uvedl, že „ke konci roku 2023 žilo v Česku 2,24 mil. osob ve věku 65 a více let, což představuje o 23 % vyšší počet než před deseti lety a zároveň dlouhodobé maximum“. Psychické potíže ve stáří nemají pouze neurodegenerativní původ (Alzheimerova choroba, demence), ale jsou multifaktoriální. Z dat vyplývá, že české seniory netrápí „jen“ problémy s pamětí, myšlením a plánováním, což jsou hlavní příznaky Alzheimerovy choroby, ale i depresivní a úzkostné stavy. Tyto potíže často nejsou diagnostikovány. Ovšem pro celkovou pohodu seniora je třeba těmto potížím věnovat pozornost. 

Terapie se seniory ve zdravotnických a sociálních službách

Pokud se senioři dostávají do kontaktu s terapeutickými nebo poradenskými intervencemi, dochází k tomu zejména v pobytových sociálních službách (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) nebo ve zdravotnických zařízeních (například gerontopsychiatrická oddělení, nemocnice). Dále pak fungují terénní týmy v rámci sociálních služeb nebo krizové linky. Soukromé psychoterapeutické služby využívají senioři spíše výjimečně. 

Podle studie Simony Víchové z roku 2023 převažují v psychiatrických a gerontopsychiatrických odděleních kognitivně-behaviorální přístupy a intervence zaměřené na kognitivní rehabilitaci. Do té patří trénink zaměřený na zlepšení a udržení kognitivních funkcí, jako je paměť, učení, myšlení nebo řečové funkce. V pobytových sociálních službách je oblíbená reminiscenční terapie, která se rozvíjí od sedmdesátých let dvacátého století. Vychází z předpokladu, že každý senior je schopen vybavit si určité vzpomínky ze svého života. V rámci praxe na vysoké škole jsem se dostala do jednoho nejmenovaného domova se zvláštním režimem, kde byla tato metoda velmi populární. Měla jsem možnost nahlédnout do reminiscenční místnosti, ve které byl „kufr vzpomínek“ a dobové fotografie… Tehdy jsem však na tuto metodu pohlížela nedůvěřivě. Připadala mi pro klienta příliš direktivní. Můj postoj však mohl souviset s mou tehdejší profesní nezkušeností. Jako budoucí profesionálku mě později také napadlo, jak se v rámci reminiscenčních sezení ošetřuje případná akutní krize klienta, pokud si během sezení vybaví traumatický zážitek ze svého života. 

Mezi další terapeutické intervence se seniory v pobytových zařízeních patří ergoterapie, muzikoterapie, arteterapie nebo dramaterapie. 

Nové trendy

V České republice chybí výzkumy, které by mapovaly psychoterapeutickou praxi se seniorskou populací. Chybí data o zkušenostech psychoterapeutů s touto cílovou skupinou, chybí také mezinárodní srovnání psychoterapeutických modelů.

Ukazuje se, že v západních zemích jsou psychoterapeutické služby pro seniory dotovány ze zdravotního pojištění a jsou součástí vládních programů a politik. V této oblasti by v České republice mohla pomoci vyšší informovanost praktických lékařů, kteří často znají své pacienty dlouhodobě. Nově funguje nástroj Duševní zdraví seniorů, který pomáhá praktickým lékařům seniora nasměrovat na vhodnou psychoterapeutickou pomoc. 

V České republice též chybí specializované vzdělávání psychoterapeutů pracujících s cílovou skupinou seniorů. V zahraničí fungují různá školení v oblasti geriatrické psychoterapie běžně. Například v Německu a Spojených státech existují speciální vzdělávací programy a certifikace pro terapeuty, kteří se chtějí na práci se seniory zaměřit. 

Zvýšení povědomí o duševním zdraví ve stáří by mohly pomoci národní osvětové kampaně. Podobné kampaně upozorňují na sociální izolaci seniorů nebo na důležitost komunitních aktivit. Mezinárodní geriatrická asociace (IPA) organizuje jednou za rok na začátku října Týden povědomí o duševním zdraví starších dospělých. Navazuje na Mezinárodní den seniorů (1. října) a na Světový den duševního zdraví (10. října). V České republice jsou osvětové kampaně cílené na destigmatizaci duševního onemocnění, například programy Národního ústavu duševního zdraví či Nevypusť duši. Žádná z nich ale (zatím) nepracuje cíleně s populací starších dospělých.

Mnoho důvodů pro úzkost

Důvody úzkostí a depresí u seniorů jsou různé. Starší lidé se setkávají s mnoha psychicky náročnými situacemi. Jak dobře přijmout novou roli ve společnosti? Z aktivního pracujícího člověka je ze dne na den senior „v důchodu“... Jak se s novou situací vyrovnám? Ubývají mi fyzické i psychické síly, ve svém okolí pozoruji ztráty a smrt a možná se pozastavuji i nad tím, jak to jednou bude se mnou. Kdo se o mě postará, až nebudu moci? Stárnutí je období, kdy mohu reflektovat svůj dosavadní život – co se povedlo a nepovedlo. Podle Erika Eriksona nám stáří umožňuje přijmout vlastní jedinečný život, který nemohl dopadnout jinak…  

Na depresivitu u seniorů mají vliv nejen faktory psychosociální, ale i biologické a farmakologické. Mezi biologické faktory patří například úbytek tvorby a uvolňování serotoninu, dopaminu a noradrenalinu, farmakologicky může mít vliv dlouhodobé užívání některých léků (kortikoidů, antiparkinsonik, analgetik, cytostatik), z psychofarmak pak užívání benzodiazepinů. 

Pochybuji, tedy jsem

Sama jsem se k práci se seniory dostala v období, kdy jsem procházela sebezkušenostní částí psychoterapeutického výcviku. V té době jsem také měla čerstvou zkušenost s mateřstvím. Přišlo mi nesmírně zajímavé pozorovat každodenní pokroky malého človíčka a při konzultacích potkávat klienty staršího věku, kteří jsou na opačné straně cesty. Co vlastně seniorům mohu poskytnout a nabídnout? Jsem přece tak mladá a „životně“ nezkušená! V čem mohu být oporou pro osoby, které za sebou mají tak bohaté a naplněné životy? Budeme si vůbec rozumět? Uklidnilo mě, když jsem si připomněla, že žádný psychoterapeut pravděpodobně nezažil všechny situace, se kterými do psychoterapie přichází jeho klienti – a nedělá to z něj o nic horšího nebo méně empatického profesionála.  

Pan Václav

Pan Václav působí vřele a svěže. Líbí se mi silná, ale příjemná vůně aviváže, kterou cítím z jeho oblečení. Václavův sympatický projev vyvažuje hluboký smutek ze samoty a prázdna, o němž si na sezeních opakovaně povídáme. První manželství se rozpadlo, vzešly z něj dvě děti, s Václavem se nevídají, vazby se zpřetrhaly. Druhé manželství bylo celkem spokojené, ale žena před pár léty náhle zemřela. Klientovi v malém bytě chybí přítomnost druhého člověka: hlasy, kroky, bouchání nádobí, skřípání dveří. Barvitě mi vypráví o svých vášních z mládí – filatelistickém klubu a cestování... V době našich sezení se panu Václavovi zhoršuje fyzické zdraví, Václav obchází nejrůznější vyšetření, má velký strach z vážných diagnóz. V těchto chvílích je velmi křehký. Psychické rozpoložení je kolísavé – silné úzkosti, ztráta motivace, časté noční buzení.

V životním příběhu pana Václava jsem spatřovala mnoho světlých bodů a míst. Měl za sebou pestré pracovní uplatnění. Na naše sezení docházel pravidelně každý týden, ačkoli pro něj nebylo vždy jednoduché vstát ráno z postele. Témata se často „cyklila“, pan Václav opakoval příhody a situace, které mi už v minulosti vyprávěl. Když jsem mu nabízela nějakou myšlenku, nebyla jsem si jistá, zda mě slyší. Tematizovala jsem možnost navázat komunikaci s dětmi. Pan Václav to ze začátku razantně odmítal, ale ke konci naší spolupráce se odhodlal dětem zavolat a pozvat je na návštěvu. Přes velkou úzkost z chátrání těla, mysli a nesoběstačnosti se těšil na jarní slunce, procházky a rozkvetlé parky.

Paní Božena

Paní Božena je prostřední ze tří dětí, v původní rodině byla veškerá pozornost rodičů upřena na starší sestru a nejmladšího bratra. Klientce je šedesát šest let a je podruhé vdaná. Z prvního manželství má dceru, se kterou má moc hezký vztah. Z druhého manželství má syna, manžel má ještě dvě děti z předchozího vztahu. Klientka přichází pro potíže se zvládáním emocí: popisuje silné pocity hněvu a náhlé panické ataky, léčí se s onemocněním žaludku. Manželé zvažují, že si zažádají o byt s pečovatelskou službou. Po úmrtí prvního manžela se paní Božena obávala stigmatu samoživitelky a vdovy, a proto se brzy znovu vdala. S druhým mužem si však nikdy nerozuměli. 

Klientka ze sezení často „vypadávala“ z důvodu zdravotních komplikací, do poradny musela vážit dlouhou cestu. Mluvily jsme spolu o možnosti připojit se na terapii online, nakonec k tomu nikdy nedošlo. Témat měla paní Božena mnoho. Připadalo mi, že se potřebuje vypovídat a sama postupně přicházet na to, jak by ve stáří chtěla a potřebovala žít. Nakonec si vyhledala občanskou poradnu, pečovatelskou službu a další zdroje pomoci a podpory. 

Limity psychoterapeutické práce se seniory

Psychoterapeutická práce se seniory musí být uzpůsobena jejich aktuálnímu fyzickému a duševnímu stavu. Během sezení s klienty jsem se například setkávala s tím, že se jim zhoršoval sluch. Další bariérou pak mohou být pohybové potíže, kdy klient nemůže na místo setkání dorazit. V tomto ohledu by mohly pomoci psychoterapeutické služby po telefonu (například terapeutická linka Sluchátko). Je také třeba myslet na potíže s pamětí. Pamatuje si klient, o čem jsme mluvili před týdnem? I kdyby tomu tak nebylo, je dobré pracovat s tím, s čím klient přichází právě tady a teď. Pokles kognitivních funkcí má vliv na soběstačnost, může způsobit změny chování a osobnosti a doprovázejí ho další psychologické příznaky. Na to je třeba při konzultacích myslet.

V neposlední řadě je překážkou regionální a finanční nedostupnost. Nejméně jsou psychoterapeutické služby pro seniory zastoupeny v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji. Pomoci seniorům s financováním psychoterapie mohou preventivní programy zdravotních pojišťoven. 

Vzájemnost 

Psychoterapeutická změna je změnou osobnosti – člověk se od dysfunkčních vzorců chování posune směrem k adaptivnějším formám. Ideálním cílem psychoterapeutické změny je pak úplné duševní zdraví. S klienty, se kterými jsem se během sezení setkávala, nebylo možné ani realistické dosáhnout naprostého zotavení a odstranění všech potíží. Měli jsme omezený čas a do našich sezení mohla kdykoli vstoupit nemoc, úraz nebo smrt. Bylo však možné některé z negativně prožívaných stavů alespoň zmírnit. Ve složitých životních situacích hledat vnitřní i vnější zdroje opory nebo rozšiřovat povědomí o dostupných sociálních a zdravotních službách. Bylo důležité přijmout, že mládí a produktivní věk klientům vrátit nepomohu – ani energii a mladé tělo. Ale mohli jsme spolu v terapeutické situaci pobýt a vzájemně se obohatit. 

Péče o starší osoby by měla zahrnovat širokou škálu služeb, od zdravotnických po sociální. Multidisciplinární přístup má být zaměřený na potřeby a přání stárnoucího člověka. Nikdo z nás dopředu neví, jak zestárne a jak tento proces bude prožívat. Každý si ale zaslouží odcházet důstojně, s dostupnou podporou a pomocí.  

Kazuistické údaje v textu byly pozměněny a anonymizovány. 

Kontakty na dostupné služby pro seniory 
Terapeutická linka Sluchátko: https://linkasluchatko.cz/
Rozcestník pro praktické lékaře: https://dusevnizdravisenioru.cz/
Život 90: https://www.zivot90.cz/cs
Elpida: https://www.elpida.cz/
Sue Ryder: https://www.sue-ryder.cz/sluzby-pro-seniory

Zdroje:

Čížková, J. 2025. Potřeby seniorů s psychiatrickou anamnézou nesouvisející s problémy stárnutí a specifika péče o ně v domovech pro seniory. Disertační práce. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

Dostálová, V. et al. 2022. Potřeby starších vulnerabilních lidí v domácí a nemocniční péči. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

Erikson, E. H. 2015. Životní cyklus rozšířený a dokončený: Devět věků člověka. Praha: Portál.

Holmerová, I. et al. 2013. Strategie České alzheimerovské společnosti P-PA-IA: Péče a podpora lidem postiženým syndromem demence. Geriatrie a gerontologie, 2, 3, str. 158–164.

Kolektiv pracovníků informačních služeb. 2025. Senioři v datech: Věková struktura. Český statistický úřad, online.

Kozáková, R. et al. 2024. Anxiety and depression in Moravian‑Silesian older adults: prevalence and associated factors. Kontakt, 26, 3, str. 218–225.

Pešek, R. 2023. Deprese u seniorů a kognitivně-behaviorální terapie. Sociální služby, XXV., květen, str. 24–26.

Veselá, B. 2024. Psychoterapie seniorů v pečovatelských zařízeních. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Víchová, S. 2023. Pohled na současnou psychoterapii seniorů. Bakalářská práce. Opava: Slezská univerzita v Opavě.

Vymětal, J. et al. 2004. Obecná psychoterapie. Praha: Grada Publishing.

Doprovodné obrazy: Klára Stodolová