Jak žijí tradiční Masajové v moderním světě

Kodrcáme se v terénním autě, které vozilo spoustu let turisty v nejznámějších národních parcích země. Ale ani na safari nemíříme, alespoň zatím ne. Na jednom safari už totiž jsme. Ve svahilštině se tak nazývá cesta. A ta naše je dlouhá, horká, chvílemi smáčená deštěm a prokládaná nesčetnými výmoly, které náš teréňák úspěšně přeskakuje. Nikdo si ale nestěžuje. Jak bychom mohli, vzduch je provoněný neznámými bílými květy, které pokrývají celé okolí, a v dáli se pasou zebry, o kus dál zase pakoni. Jsme v africkém ráji. A míříme za dalším symbolem Tanzanie, původními obyvateli Masaji.

Je jich necelý milion a patří k největším menšinám v zemi. Rozhodně taky k těm celosvětově nejznámějším. Však kdo by neznal jejich sytě červené hábity, dlouhé tyče a slavné výskoky, které předvádí návštěvníkům v turistických oblastech.

Po čtyřech stech kilometrech jsme k nim konečně dorazili. Tito Masajové ale nejsou ostřílené kmeny, bydlící poblíž národních parků. Do vesnic v okrsku Kiteto turisté rozhodně nemíří a s Evropany se většina místních potkala poprvé v životě, stejně jako padesátiletá Kooya. „Divím se, že mají ženy vlasy,“ směje se v rodné masajštině. Masajské ženy si pokrývku hlavy tradičně holí. O to více se zdobí rozmanitou bižuterií, kterou samy vyrábějí anebo kupují na masajských trzích.