Jmenuji se Jana, již 10 let žiji v manželství, máme 3 děti. Já i manžel pracujeme v zaměstnání, oba na plný úvazek. Manžel však odmítá se jakkoliv podílet na domácích pracích. Vyrůstal v rodině, kde byly role jasně vymezené: maminka se starala o domácnost a tatínek o dostatek financí, a pokládá to tak za přirozené. Nechce se angažovat více v domácnosti, protože ví, že to já zvládnu lépe a rychleji. Manžel vydělává více peněz, čímž zdůvodňuje menší podíl své aktivity na domácích pracích. Dalším problémem je jeho neochota podílet se na výchově dětí. Říká, že žena má buňky na starost o děti a on že s nimi nemá trpělivost a že by ho z nich bolela hlava. Několikrát už mi řekl, že si myslí, že ani synové, ani dcera ho jako tátu při výchově nepotřebují. Můžete mi prosím říci svůj názor na podíl muže na pracích v domácnosti i potřebnost muže při výchově dětí? Jana L., Praha
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.