V posledních letech se stalo módou vyhlašovat „slovo roku“. Za minulý rok u nás zvítězila magická zkratka EET, zatímco v Německu to bylo poněkud děsivě znějící adjektivum „postfaktický“, označující skutečnost, že objektivní fakta mají menší vliv na utváření veřejného mínění než emoce. Pokud by se takové lingvistické hlasování konalo i v oblasti školství, v úvahu by přicházel buď výraz „inkluze“, pro mnohé znamení nešťastného zkřížení pedagogiky a politiky, nebo „epizeuxis“ jakožto symbol nešťastného nastavení maturitních testů. Tato básnická figura, založená na opakování slov v jednom verši, totiž loni dohnala nejednoho studenta k opakování maturity z češtiny.