CO LETÍ U DĚTÍ

JUMP PARK

Dnešní mladá generace si vyskakuje. A to doslova. Na každé druhé zahradě dnes najdete trampolínu. V každém větším městě i jump park neboli trampolínové království.

Ve světě sahá historie skákání čili jumpingu až do 15. století. Evropští dvorní šašci tehdy pro obveselení panstva hopsali na pružných prknech podepřených špalky. Eskymáčtí mládenci zas poskakovali na mroží kůži napjaté do dřevěného rámu. Opravdovou trampolínu sestrojil až o sto let později monsieur du Trampoline, francouzský akrobat, jenž se inspiroval odrazovými schopnostmi záchranných sítí pod visutou hrazdou v cirkuse.

Do našich končin dorazila trampolína na přelomu 19. a 20. století. Využívána byla zejména profesionálními sportovci - při gymnastice či skocích do vody. Své místo si našla i v tělovýchovných jednotách, při hodinách tělocviku či v lunaparcích. V roce 1975 se v Litoměřicích konalo první tuzemské mistrovství ve skocích na trampolíně. Pořád to ale byla vzácnost, tělocvičné nářadí, cirkusová atrakce. Až před pár lety došlo k „demokratizaci“ a hromadnému rozšíření trampolínových konstrukcí, jež se zabydlely v našem zahradním ekosystému podobně jako lavička nebo pergola.


Placená zóna

J. N.