Naše dvoutřídní školička je jedna z mnoha. Záleží jí hlavně na tom, aby děti byly spokojené a navštěvovaly ji rády. Na první pohled jednoduchá otřepaná věta. Ale láskyplný rodič by si přál, aby tomu tak opravdu bylo. Stále přemýšlíme o spolupráci s rodiči. Pořádáme pro ně akce nebo den otevřených dveří. Ale co se zdá až neuvěřitelné, že teprve po letech nás napadlo udělat obyčejné volné hravé odpoledne nazvané „Odpoledne pro mámu a tátu“. Všichni víme, kolik času stráví malé dítě právě ve školce s paní učitelkou a s dalším personálem. Ale strávit ve školce libovolný čas v odpoledních hodinách s rodiči, to bylo pro děti nejen nové, ale i velmi příjemné. Konečně se našel čas vychutnat si tu chvilku, kdy mohou děti ukázat rodičům, s čím si hrají, a pochlubit se prostředím, do kterého ony musejí každé ráno, někdy ještě za tmy, chodit. Děti přivádějí do školky převážně maminky, a ty se proto při vstupu do třídy jenom lehce ostýchaly. Ale tatínkové váhali. Až po ujištění paní učitelky, že jim žádné nebezpečí nehrozí a že jsou vítáni, si dodali odvahu a vešli. Posléze byli paní učitelkou zaměstnáni natolik, že si vydrželi hrát na zemi se stavebnicí přes hodinu a ani si nezazlobili. Zkrátka nezbývá než správné chlapy pochválit. Jediný, kdo si tentokrát nepohrál, byla paní učitelka. Při poletování od jednoho k druhému dohlížela na to, aby se všichni cítili dobře, aby se nenudili a hlavně aby si to užili. Za celou školku mohu napsat, že mám z tohoto odpoledne dobrý pocit, protože některým dětem i přesto, že byly ve školce od rána, se ani po 16. hodině nechtělo domů. Věříme, že se odpoledne líbilo rodičům i dětem zrovna tak jako nám učitelkám. Už víme, co děti potřebují.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.