Zdravý životní styl předškolních dětí

Mateřské školy stojí v současnosti před zásadní filozofickou otázkou. Chtějí plošně rozšířit svou, i tak velmi rozsáhlou zodpovědnost za zdravý fyzický, psychický i sociální vývoj dítěte o děti dvouleté a o povinný předškolní rok? Jaký díl zodpovědnosti zůstane na přirozených vychovatelích, rodičích? O tom, že je pro společnost příznivé socializovat jedince od nejútlejšího věku, není pochyb? Ale jaký přínos to bude mít pro dítě samotné? Jak pracovat s předškolním dítětem a tím ovlivňovat rodinu, do které jinak nemá nikdo přístup, to byla otázka, kterou si kladla konference OMEPu na téma: Zdravý životní styl předškolních dětí. Co je vlastně zdraví? Ve 20. století byla odpověď na tuto otázku jednoduchá. Nepřítomnost nemoci. V současné době, jak uvedla L. Šprachtová, tento problém nahlížíme celistvěji a interakčně. Jedná se o soubor fyzických a psychických faktorů ovlivněných prostředím. V mateřské škole je neformálním kurikulem zdravého životního stylu vhodně volený časový rámec dne, ve kterém se, podle potřeb dětí, vyskytují volný pohyb, spontánní hra, relaxace doplněné zdravým a pestrým stravováním a zastřešené bezpečným sociálním prostředím. Režim dne. Slovní spojení, které rodiče neradi slyší. Přitom čím menší dítě je, tím pevnější hranice mezi hrou a odpočinkem, pohybem a jídlem, dnem a nocí by měly být. Jen ty jsou pro dítě pevnou oporou a jistotou a dovolí mu jít dál do světa. Školní stravování je upraveno zákonem, což je jistě velká výhoda pro děti. Mnohé se s čerstvě připraveným a teplým pokrmem setkají jen ve škole. Jídelníčky mateřských škol jsou ve většině případů pestré. Jídlo se připravuje z čerstvých surovin. Polotovary ani koření a různá ochucovadla pokrmů se nepoužívají. A kuchařky bez nároků na příplatek a bez odborného vzdělávání připravují i dietní stravu např. pro celiaky. Když ale není zdravé stravování doplněno pohybem, který by se u dítěte předškolního věku, podle H. Dvořákové, měl skládat z 60 minut spontánních a 60 minut řízených aktivit denně, narušuje to nejen tělesný růst dítěte, ale i funkci těla, psychiku a vztahy. To vše dohromady tvoří zdravý způsob života, který je základem pro tvorbu postojů a hodnot. Pohyb pomáhá dítěti adaptovat se a vyrovnávat se s životními změnami. Naopak nezvládnutí vlastního těla, jakási motorická neobratnost, brání dítěti v komunikaci s okolím a v jeho úspěšném začlenění se do společnosti. Mnohdy se pak dítě stahuje do virtuálního světa, který mu nabízí jednoduchá řešení, která ale v reálném životě nefungují.