Táta na mateřské

V České republice jich je okolo pěti tisíc. Mužů, kteří se rozhodli pro docela netradiční krok a jsou doma s malými dětmi místo matky. Soudě podle četby Deníčku moderního fotra to musí být hrdinové. Anebo sebevrazi. A pravda je, že nikdo z těch otců, se kterými jsme mluvili, nenastoupil na mateřskou proto, že by po tom vyloženě toužil. K jejich rozhodnutí přispěly obvykle pracovní okolnosti. Manželka dostala práci, oni přišli o práci… Anebo to chtělo prostě životní změnu. 

Největší investice

Do jaké míry ale muž může opravdu nahradit matku? Úplně jistě ne. Evoluční biolog Jan Zrzavý kdysi napsal, že dítě je matce doslova mnohem dražší, protože do něj také mnohem víc investovala. „V okamžiku, kdy se dítě narodí, má za sebou žena extrémní energetickou investici v podobě těhotenství, takže její zájem na zdárném prospívání potomka je nutně mnohem vyšší než otcův.“  Možná i to je důvod, proč se alespoň trochu vnímavý muž musí občas sám sebe ptát, jak je to možné, že to vůbec žena přežije – těhotenství, porod, mateřství – a nezblázní se. Jaká zázračná hormonální změna se to děje, že řvoucí dítě neodloží do nejbližšího babyboxu?

Čtěte také: Víkend s tátou

Jenže nůžky mezi mužem a ženou se ještě rozevírají, protože matka kojí a otec ne. I kdyby se na hlavu stavěl… Dá se to jistě vyřešit sunarem, ale dobré rady z minulého režimu, že matky by měly kojit co nejméně, už jsou naštěstí za námi a konsenzus je spíše opačný – kojit, dokud dítě chce. A tak je těch zhruba prvních osm devět měsíců skutečně matka s dítětem v takřka nepřetržitém kontaktu. Matka dítě kojí, dítě vnímá její hlas, vůni, tlukot srdce. A je nejspokojenější, pokud to cítí pořád. Nošení dítěte v šátku proto není jen tak nějakým výmyslem alternativních matek, ale praktickou pomůckou pro to, aby děti byly spokojené. Což obvykle jsou, když jsou u mámy…  Tuhle vazbu lze těžko nahradit někým jiným, i když třeba zastánci jeslí by tvrdili opak. Otec a matka také mají trochu jinou roli. „Muž a žena naplňují oblasti vývoje dítěte různě. Ona má být pro děti spíše emoční základnou, on jim má zprostředkovávat styk s okolním světem, v tom jsou těžko nahraditelní,“ říká docentka Lenka Lacinová, vedoucí katedry psychologie na Masarykově univerzitě.