Online archiv

Lukáš (27) je zdánlivě obyčejný kluk z Hodonína, který ale už odmalička nevede úplně obyčejný život. První hiphopový koncert zorganizoval ve čtrnácti a u různých prací v hiphopovém odvětví zůstal 12 let. Zkušenosti s angličtinou získal již v osmnácti, kdy se na rok přestěhoval do britského Manchesteru, a momentálně kotví u Gibraltaru, kde je analytikem pro sázkové kanceláře a má na starosti možné problémové klienty. Má tak unikátní příležitost nahlédnout za oponu sázkové závislosti. 

Režisérce Janě Počtové se po úspěchu filmů Singles a Nerodić opět podařilo proniknout s dokumentem mezi širší veřejnost. Dokument K2 je strhujícím příběhem touhy horolezkyně Kláry Kolouchové dobýt vrchol druhé nejvyšší hory světa L 2 - označované za nejnebezpečnější vrchol na světě. Jak se s náročnou expedicí vyrovnávala Jana Počtová a jak vnímá dilemata, která musela řešit horolezkyně a zároveň matka dvou dětí Klára Kolouchová?

„Člověk může žít kdekoli, ale nakonec hodně lidí zjistí, co pro ně znamená jejich kultura, jejich identita a jejich vztahy s rodinou, širší rodinou a přáteli,“ říká slovenská psycholožka Ivana Ballová. Ví, o čem mluví – sama strávila třináct let v Lucembursku. Své zkušenosti nyní využívá v párové terapii pro mezinárodní manželství v Praze.

Od března se děti s přestávkami učí z domova a on-line. A nikdo netuší, jak dlouho tato bezprecedentní situace ještě potrvá. Kolikrát se školy ještě otevřou a znovu zavřou? Učitelé, žáci i rodiče tak stojí před situací, na kterou nikdo nebyl připraven a která je od zavedení povinné školní docházky v českých zemích zcela nová. Máloco bylo tak jisté – a to za každého režimu – jako to, že děti jdou každé ráno do školy. Jak moc se na dětech podepsaly distanční vzdělávání, absence kolektivu a stoupající nervozita rodičů?

Psychiatr, pedagog, spisovatel a řeckokatolický kněz Max Kašparů si myslí, že koronavirus je pro nás příležitost naučit se schopnostem, které se nám při nějaké další krizi mohou hodit. Zamýšlí se nad Vánoci a především nám všem přeje, by nás v novém roce Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil…

V Deníku N vycházely přes léto příběhy žen, které se staly obětí nejrůznějších forem sexuálního obtěžování. Jsou to příběhy plné jak regulérního fyzického násilí, tak opravdu nepříjemného obtěžování, i případů, které jsou pro někoho traumatizující, ale jiná žena by je třeba byla schopná vyřešit jízlivou poznámkou. Celkové vyznění je takové, že sexuální obtěžování je všudypřítomné. Je to opravdu tak? A nevytváří se naopak tlak na až přílišnou pasivitu mužů? A je vůbec v lidských silách dopracovat se k nějakému manuálu, který by zajistil, aby namlouvání nikoho nezranilo? Na to odpovídá známý psychoterapeutický pár Ludmila Trapková a Vladimír Chvála, sexuolog Petr Weiss, psycholožka Iva Rolederová a střípky z každodenní praxe dodá i barmanka Gabriela Sedláčková.

Ke stereotypu života ve městě patří nedostatek zeleně, odtržení od přírody a malé, popřípadě nijaké sousedské vztahy. Ale i to se mění. Ožívají dosud chátrající dvorky, různé „zapomenuté“ zelené plochy, ale i střechy. Kreativní lidé se rozhodli, že z nich udělají místa setkávání a zajímavých činností. A zatím se zdá, že jim to jde…

Ředitel Egyptologického ústavu Miroslav Bárta věnoval pět let přípravě výstavy Sluneční králové, která se ale musela zavřít kvůli koronaviru. I v krátké době, po kterou byla otevřená, však přilákala každý den tisíce návštěvníků. Miroslava Bárty jsme se ptali, jaký byl život ve starém Egyptě, proč byla stavba pyramid dobrý nápad, který podpořil společenskou soudržnost lépe než sociální dávky, ale i jaké ponaučení plyne z jiných epidemií v minulosti.

„Pro pochopení látky je klíčové o učivu diskutovat a argumentovat,“ tvrdí čeští výzkumníci. Ale naši učitelé na to obvykle nejsou připraveni. A navíc je tu další problém – při aktivní výuce zaměřené na komunikaci jsou výrazně znevýhodněni introvertní žáci.

Ahmad Asadi pochází z Izraele, kde patří k arabské menšině. Od svých devatenácti let žije v ČR, kde vystudoval psychologii. Pracuje v diagnostickém ústavu v Brně a momentálně si zakládá i vlastní praxi pro dospělé. V Evropě se zamiloval do lyžování, kterým tráví (kromě hry na celou řadu hudebních nástrojů) spoustu volného času.

Pandemie koronaviru má i jednu překvapivou oběť – džíny. Lidé totiž utráceli méně za oblečení, a když už si nějaké koupili, tak spíš něco na doma. Jednoduše řečeno, výrobci tepláků se smáli, výrobci džínů zaplakali. Hodnota akcií značek, jako jsou Levi Strauss, Wrangler či Lee, se propadla o třetinu. Jiné firmy zbankrotovaly úplně. Ale už předtím prodeje džínů klesaly. Máloco přitom symbolizovalo americkou kulturní dominanci na světě tak jako právě modré džíny.

„Všeho nech a přijeď za mnou!“ Právě tohle napsal ve 30. letech své mladé ženě její manžel, který se v té době živil jako lovec kožešin na Západním Špicberku. A Christiane, vzdělaná mladá umělkyně ze zámožné rodiny (původem z Karlových Varů), skutečně opustila klidný život u rodičů i malou dcerku a vydala se na nehostinný Sever. I když časem začne oceňovat krásu nehostinné přírody, stává se její osud také příběhem střetu mezi mužskýma ženským myšlením v extrémních podmínkách polární přírody.