Stres na dovolené: na co si dát pozor?

Všichni se na ni těšíme, rádi si o ní povídáme. V ideálním světě by nám měla pomoci k uvolnění z pracovního zápřahu a nabití nové energie. Jenže v praxi může být dovolená pořádně záludná.

Loňská data ukázala, že Američané si v roce 2000 vybrali průměrně tři týdny dovolené ročně. V roce 2015 to však bylo o celý týden méně. Ba co hůř, více než polovina z nich na dovolené dokonce pracuje. To rozhodně nezní úplně ideálně, že? Přitom benefity dovolených jsou nesporné. Vedle strávení času s rodinou a vlastními koníčky umožňuje dovolená i úkrok stranou z každodenního běhu, a tím pádem i možný nový pohled na svůj život. Ale i samotná relaxace je důležitým přínosem, který i podle výzkumů dokáže lidi nabít na další měsíce.

Dovolená jako nebezpečí

Jeden britský institut loni pořádal průzkum s tisícovkou zaměstnanců. Výsledek byl jednoduchý, leč děsivý – už jen pomyšlení na blížící se dovolenou vedlo k úzkosti u více než sedmdesáti procent z nich! A rozhodně se nejedná o výjimku, takových průzkumů bylo v posledních letech provedeno hned několik. A všechny s podobnými výsledky. Pět let stará statistika, tentokrát mezi tisícovkou amerických pracujících, možná ukázala jednu z příčin – většina z nich totiž musela pracovat přesčasy jak před nástupem na dovolenou, tak po návratu. To, že mezi tím může být příjemně strávený čas, je vedlejší ve chvíli, kdy víte, kolik práce navíc budete muset udělat.

Čtěte také: O dovolené vše dovoleno?

Existuje k tomu i vědecké vysvětlení: psycholožka Ellen Braaten z Harvardu zmiňuje prefrontální kortex, tedy část mozku zodpovědnou za rozhodování, plánování a soustředění. Tato oblast má, podobně jako jiné, pouze omezenou kapacitu toho, co je schopna pojmout. Pokud dojde k přehlcení přemýšlením o všech možných povinnostech, může se objevit takzvaná mozková mlha. Tento jev spočívá v malátnosti, horším soustředěním a celkové zpomalenosti. Na vině je právě zvýšený stres, nedostatek spánku či relaxace a další faktory, které s naším dnešním tématem úzce souvisejí. Takové zastření mysli není životu nebezpečné a možná jste ho i sami zažili, rozhodně se však nejedná o nic příjemného – zvlášť když si takové stavy začneme spojovat s dovolenou...

Zbytečný stres může přivodit i špatné načasování dovolené. Jestliže se podílíte na důležitém projektu a během jeho klíčových fází byste měli být pryč, rozhodně vám to na cestovatelské pohodě nepřidá. Zní to banálně, ale nemělo by se na to zapomínat. Trochu těžší na realizaci může být takzvaný dekompresní čas, který je dobré si dopřát obzvlášť v případě, že máte velmi stresující zaměstnání. Míní se tím třeba volný den před odletem na dovolenou a jeden i po návratu; prostě jde o to, abyste z práce nepelášili rovnou na letiště. Od náročných povinností je třeba si dopřát odstup a pomalu se přeladit do dovolenkového modu. Tento pomalý přechod napomůže plynulému snížení stresu, ze kterého se jinak nemusíte dostat po celou dobu dovolené.

Placená zóna

Mojmír Sedláček