Respektujme individualitu dítěte

Vzdělávání v mateřských školách se během posledních let změnilo. V čem je podle Zory Syslové a Lucie Štěpánkové největší změna? „Pokud bychom mluvili o ‚posledních letech‘, tak v těch došlo ke třem podstatným změnám – tou první je tzv. společné vzdělávání, druhou jsou dvouleté děti v MŠ a třetí je povinný poslední předškolní rok vzdělávání. První změna přináší větší požadavky na diagnostické a komunikační dovednosti učitelek a učitelů MŠ a větší rozsah jejich poznatků ze speciální pedagogiky. Znamená to umět rozpoznat speciální potřeby dětí, tyto poznatky pak probrat s rodinou a školským poradenským zařízením a následně připravovat vzdělávací nabídku tak, aby byla pro tyto děti vhodná. Co se týká dvouletých dětí, zde vidíme jako důležitou znalost vývojové psychologie, aby bylo pro tyto děti vytvářeno takové vzdělávací prostředí a vzdělávací nabídka, které odpovídají jeho vývojovým možnostem. V tomto případě je kladen větší apel na ředitelku MŠ, která by měla zajistit zejména podmínky vzdělávání (menší počet dětí, vhodné prostředí i organizaci vzdělávání). Co se týká poslední změny, ta přinesla spíše zvýšené administrativní zatížení, protože je nutné sledovat docházku dětí, jichž se toto opatření týká. Z hlediska vzdělávání tu k žádné změně nedošlo. Cíle i způsoby (strategie) vzdělávání těchto dětí zůstaly nezměněné. Celkově se největší změna týká individualizace, tedy přizpůsobení podmínek, obsahů a vzdělávací nabídky potřebám jednotlivých dětí. Ale tuto změnu přinesl už Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání z roku 2001 (tedy před 18 lety) a legalizovaná byla v roce 2004 přijetím školského zákona.

Jako malá jsem chodila do školky, kde bylo vše předem „nalajnováno“ a na individuální projevy ani péči nezbývalo moc času. Dnes ale mateřská škola vypadá úplně jinak. 

„Měla by,“ říkají odbornice. „Z našich zkušeností však víme, že stále existují mateřské školy, které se v mnohém podobají mateřským školám z let 80. a 90. minulého století. Na druhou stranu musíme říct, že také známe mateřské školy, které poskytují dětem bohatou vzdělávací nabídku, která vychází z dobré znalosti dětí (prostřednictvím diagnostické činnosti učitelek) a která respektuje individualitu dítěte a podporuje rozvoj jeho samostatnosti, kreativity a nezávislosti (zejména na dospělém). Domníváme se však, že těchto MŠ je méně.

Zora Syslová s Lucií Štěpánkovou napsaly knihu Třídní projekty v mateřské škole. Jak třídní projekty zapadají do současných trendů předškolního vzdělávání? „Projekt je v našem pojetí výsledkem projektovací neboli plánovací činností učitele a v knize je projektem myšlena tematická část, tedy jakýsi krátkodobý plán – výseč třídního vzdělávacího programu. Tolik k terminologii. Co se týká projektu, tedy tematické části, ta úzce souvisí s individualizací, o které jsme mluvily hned na začátku. Tematická část je tedy plán vzdělávací nabídky pro určité časové období, které vychází nejen z dobré znalosti jednotlivých dětí, ale především z cílů daných RVP PV zpracovaných v ŠVP. Tematická část svým pojetím naplňuje požadavky RVP PV na situační, prožitkové a kooperativní učení, které nejvíce odpovídají vývojovým možnostem dětí předškolního věku.“

Zkušenost dítěte

 Projekt neznamená jen to, že si řekneme, že se budeme s dětmi týden, dva nebo tři zabývat lesem, ale musíme činnost provázat s RVP PV i školním vzdělávacím programem. Na co bychom při jeho tvorbě měli myslet? „Když mluvíte o lese – toto téma je vhodné volit v případě, že děti mají reálnou možnost jej objevovat a učit se na základě vlastních, nikoli zprostředkovaných zkušeností,“ upozorňují Zora Syslová a Lucie Štěpánková. „To je také základ prožitkového učení. Jen tak lze dosáhnout cílů, které stanovuje RVP PV. Pokud tedy les není v blízkosti mateřské školy, toto téma by ani nemělo být zařazeno. Při tvorbě tematické části je proto vždy nutné myslet na to, co děti zajímá, co se děje v jejich okolí, ale zejména co se děje v jejich myslích. Volená témata by tedy měla odrážet dětskou mysl a realitu místa, kde je mateřská škola umístěna a co může její okolí ke vzdělávání nabídnout.

Je v rámci pedagogického projektu prostor i na individuální práci s dětmi, které mají například speciální potřeby? „Vzdělávací nabídku plánujeme na základě dobré znalosti dětí, takže by měla odrážet možnosti a dispozice jednotlivých dětí, tzn., že by měl být naplánován dostatek různých činností (vzhledem k typům inteligence i náročnosti), aby byla vhodná nejen pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ale v heterogenních třídách také vzhledem k vývojovým zvláštnostem apod.“