Studijní stáž v Tunisu a Kelibii

Eva je Češka, vystudovaná předškolní pedagožka, která se tam před 36 lety vdala a mnoho let vede vlastní mateřskou školu. Začínala již v roce 1987, kdy si v Kelibii otevřela soukromé jesle. Nyní má její školka 6 tříd a navštěvuje ji asi 110 dětí. 

Jakmile jsem se s Evou spojila, bylo nám jasné, že jsme naladěné na stejnou vlnu, a v hlavách se nám zrodil plán. A jelikož paní ředitelka z naší školky byla pro a záštitu nad celou akcí přislíbil i pan velvyslanec, mohla jsem se pustit do práce. Připravili jsme tedy společně studijní stáž v Kelibii a Tunisu. Samozřejmě by se nic takového nedalo zrealizovat bez finanční podpory MČ Praha 15 a naší mateřské školy.

Zima v Africe

Akce se uskutečnila v listopadu 2019. Naše skupina se skládala ze dvou pedagožek, asistentky pedagoga a logopedky. Ještě před odletem nás Eva varovala, že tam bude zima, ať se oblečeme. Ale představa zimy a to, že letíme do Afriky, kde podle předpovědi mělo být kolem 20 stupňů, nám přišla směšná. Říkaly jsme si, že jsou prostě jen zvyklé na vyšší teploty a co je pro ně zima, pro nás bude příjemné teplo. Ale mýlily jsme se. Opravdu tam byla zima. Zvlášť když skoro nikde není topení, a pokud se někde topí, tak velmi málo. 

Ale zpátky k naší akci. Po příletu do Tunisu jsme se přesunuli do Kelibie. Tam nás čekalo několik dní v mateřské škole. Celou dobu se tam o nás starala Eva se svou rodinou, takže jsme se měly opravdu dobře. Starali se o nás jako o vlastní. A díky tomu jsme také měly možnost nahlédnout do běžného života místních lidí. 

Vítejte u nás

Mateřská škola leží uprostřed Kelibie. Jedná se o soukromou mateřskou školu (většina státních byla zavřena). Je to hezká vila, kterou hned u vchodu zdobí cedule s andílkem v logu. Jaká byla naše radost, když jsme ve vstupu do školky uviděly dvě vlajky, tuniskou a českou, a nápis v češtině „Vítáme vás“. Zkrátka Eva i přes dlouhou dobu, co žije v Kelibii, nezapomíná na své české kořeny a hrdě se k nim hlásí. 

Třídy mají ve školce rozděleny podle věku. Školka se otevře v 7.00 a zavírá se v 18.00. Otevřeno mají i v sobotu, ale pouze dopoledne. Svačinu si děti nosí z domova. V 11.30 pak děti odcházejí domů. Těm, které neodcházejí, se ve školce ohřeje oběd, který si přinesly z domova, a odpočívají. V 14.30 se pak některé děti do školky vrací. Nikdo z rodičů ale nemusí učitelkám oznamovat, zda se jejich dítě odpoledne vrátí. Takže učitelky neví, kolik dětí odpoledne budou mít. Stejně tak je to i s omluvami dětí. Rodiče zaplatí školné za celý měsíc a je na nich, zda jejich děti chodí, či ne. Zkrátka jak řekla Eva, učitelky pracují a služba je pro rodiče neustále připravená. Proto ani rodiče nemají snahu své děti nějak omlouvat. Eva se sice snaží, aby dali vědět, pokud jejich dítě onemocní, ale oznámí to asi jeden z dvaceti. 

Příjemná atmosféra

Byly jsme velmi mile překvapeny tím, jak i byli přes jazykovou barieru všichni zaměstnanci školky milí, přátelští a vstřícní. Problém neměly ani děti.