Debata o fyzickém trestání dětí se v našem veřejném prostoru objevuje opakovaně. Právě teď se vrátila znovu, tentokrát s návrhem zákona, který by mohl umožnit stíhat rodiče za jakoukoliv formu fyzického trestu. Zeptali jsme se několika odborníků, jak se k tělesným trestům ve výchově a také k úloze státu ve výchově dětí rodiči staví.
O tom, že fyzické tresty nefungují, není mezi většinou odborníků už dávno pochyb. I výzkumy dávno potvrdily, že trestat děti fyzicky postrádá smysl a z dlouhodobého hlediska má vliv negativní, a to jak na vztahy mezi rodiči a dětmi, tak na vývoj osobnosti dítěte. Pozitivní vliv fyzických trestů se zatím nikdy neprokázal, maximum, kterého mohou rodiče dosáhnout, je to, že tresty nemají vliv žádný, tedy ani kladný, ani záporný. V naší kultuře je ovšem fyzické trestání dětí považováno za normu. Pokud vás napadne potrestat manžela pohlavkem za to, že opět odhodil špinavé ponožky na zem, nebo dát partnerce facku, protože nedošla na nákup, špatně dopadnete. Když půjde o vaše dítě, bude to v pořádku. Zajímavé je, že se fyzických trestů zastává i velké množství lidí, kteří sami uvádějí, že vlastní děti fyzicky netrestají. Poukazuje to na velkou míru tolerance společnosti k tomuto způsobu výchovy. Navíc vzhledem k naší historii a nedávné zkušenosti se snahou státu zasahovat do života občanů víc, než je zdrávo, jsou lidé mnohdy velmi citliví ke snaze regulovat rodinný život zákony. Před očima mnohých je jako odstrašující příklad situace v Norsku a tamní Barnevernet. Fyzické tresty nefungují, stát by měl i zákonem chránit ty nejzranitelnější, rodiče by měli mít možnost naučit se případně jiné způsoby výchovy, raději než aby byli postihováni za plácnutí přes zadek. Oslovení odborníci se v pohledu na tělesné tresty i v otázce trestání rodičů za nevhodné výchovné metody víceméně shodují.
PHDR. VÁCLAV MERTIN
Dětský psycholog specializující se na psychologické poradenství pro rodiče dětí a dospívajících při vzdělávacích a výchovných problémech. Pracuje jako poradenský psycholog, publikuje v odborném tisku. Je autorem několika publikací. Vyučuje na Katedře psychologie FFUK v Praze.
Měly by se zakázat jakékoli fyzické tresty na dětech zákonem?
Osobně bych volil pracnější, náročnější cestu – přesvědčit veřejnost, že tělesné trestání je zbytečné. Zákon je kratší a rychlejší cesta, přesto bych ji nevolil.
Má stát řešit formy výchovy v rodině?
Stát má řešit efektivněji problémy (tedy i způsoby výchovy) v rodině, které ohrožují dítě. Jinak do způsobů výchovy státu nic není.
Jaký máte názor na fyzické tresty?
Můj názor na fyzické tresty je negativní. Ve skutečnosti je každý fyzický trest trestem psychickým (s výjimkou velmi intenzivních fyzických trestů), a ty pokládám za ještě škodlivější. Máme-li aspoň trochu vycházet z vědeckého bádání, tak prakticky neexistují výzkumy ukazující pozitivní efekt tělesných trestů. Jestli oponenti přinesou silnější výzkumné doklady, že tělesné tresty rozvíjejí sebedůvěru dítěte, posilují pocit bezpečí i dobrých vztahů, jestli posilují vstřícné chování (spíš posilují agresivní projevy) a další pozitivní charakteristiky, že dítě se po pohlavku chová vzorně, pak se můžeme začít znovu o tělesných trestech bavit.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.