Online archiv

Autor: Pavla Koucká

Vážně se to stalo? Raději zapomenu.

Pavla Koucká, 7/2009
Nemůže-li se člověk vyrovnat s určitým psychickým obsahem, stává se, že jej prostě odštěpí a jakoby o něm neví. Jde o obranný mechanismus disociace. Někdy se dokonce neúnosné pocity, přání a myšlenky přetaví do tělesného příznaku – v takovém případě hovoříme o konverzi. U zrodu disociativních poruch bývá často trauma prožívané v dětství (nejčastěji fyzické a sexuální zneužívání, ponižující a citově odmítavé prostředí) či v dospělosti (znásilnění, tělesné napadení, dopravní nehody, závažná emoční ztráta po úmrtí blízké osoby). Ke vzniku či znovuvzplanutí těchto poruch může přispět i akutní situace, například rodinný nesoulad, trestní stíhání, hrozba ztráty zaměstnání, ale například i chirurgické operace. Disociacemi mohou trpět i psychicky nezralé osoby, které nezvládají přechod k nezávislému životu a čelí problémům, jež nezvládají. V běžné populaci trpí disociativními poruchami okolo 1 % lidí. Nejčastějším projevem disociativního stavu je disociativní amnézie (dotyčný si na danou událost nevzpomíná), méně častá je disociativní fuga (postižený náhle někam cestuje), disociativní stupor (nehybně sedí či leží, nereaguje), trans a stavy posedlosti, poruchy motoriky, křeče, senzorické poruchy. A patří sem i literárně a filmově oblíbená, v realitě však vzácná mnohočetná porucha osobnosti. Většina nekomplikovaných disociativních stavů odeznívá spontánně, u přetrvávajících a obtížnějších stavů je na místě léčba. Používají se léky i psychoterapie, jejímž cílem je v ideálním případě zpětná integrace odštěpených součástí psychiky do vědomé oblasti. Příznaky mizí a psychika se stabilizuje.

Po uši zamilovaní – už půl století

Pavla Koucká, 6/2009

Miliony za ps psychickou újmu

Pavla Koucká, 4/2009
V kauze děvčátek vyměněných v porodnici v prosinci 2006 padl rozsudek. Třebíčská nemocnice bude muset za pochybení svých zaměstnanců zaplatit dohromady 3,3 milionu korun. Jedná se o dosud nejvyšší odškodné vysouzené u nás za psychickou újmu.

I sex podléhá novým trendům

Pavla Koucká, 3/2009
Lidská sexualita se nemění, výrazně se však mění partnerské vztahy a reprodukční strategie, říká český sexuolog a europoslanec Jaroslav Zvěřina. Spoustu pozornosti na sebe dnes strhávají okrajová témata, třeba transsexualita nebo homosexuální identifikace. Naopak pohlavní choroby nejsou „in“, ač se „utěšeně“ šíří.

Dobrá nenávist brání pomstě

Pavla Koucká, 1/2009
V terapii po pacientech nevyžaduji, aby agresorům odpustili. Myslím, že to není možné, říká přední britský terapeut traumatu Earl Hopper. Nenávist musíte respektovat. Je ovšem důležité zdržet se jednání, které by si nenávist přála.

Když muži mají své dny“ / listopad

Pavla Koucká, 11/2008
Jak vzniká syndrom mrzutého muže? Tam, kde frustrovaná žena pláče, jí tuny čokolády, svěřuje se kamarádkám a nakupuje, muž útočí a obviňuje své okolí. Je podrážděný, nedůtklivý a vzteklý. Čím to a co s tím?

Smysluplný život neutíká tak rychle

Pavla Koucká, 11/2008
O tajemstvích dobrého stárnutí jsme si povídali s Janem Srncem, psychologem, který se od mládí věnuje mj. psychologii stárnutí. Letos Jan Srnec oslavil své 80. narozeniny.

Vyšší školné za horší známky?

Pavla Koucká, 11/2008
Poplatkům za studium se čeští vysokoškoláci patrně nevyhnou. Otázkou je pouze, kolik budou platit, od kdy a zejména jakým způsobem. O tom se v současnosti vedou bouřlivé spory. Stínový ministr školství Jiří Havel přišel letos v srpnu s návrhem takzvaného penalizačního školného, podle něhož by studenty stihl finanční trest za špatný prospěch nebo opakování zkoušek. Ačkoli vlastní strana jeho návrh nepodpořila, penalizační školné není bez zajímavosti.

Oč jde českým rodičkám?

Pavla Koucká, 11/2008
Čeští porodníci jsou špičkovými odborníky. Jedna skutečnost jim však uniká: že rodičky jsou lidské bytosti s psychickými potřebami. V náročné situaci, jakou porod bezpochyby představuje, potřebují mimo jiné i citlivý přístup a respekt ke svým pocitům a přáním.

Základ civilizace

Pavla Koucká, 11/2008

Jsme zralí na dítě?

Pavla Koucká, 10/2008
Plození dětí dnes není osud, ale vědomá volba. Můžeme je odkládat či mu zcela zabránit. A máme proto spoustu důvodů, od svobodné zábavy přes profesní seberealizaci až po hrozící globální katastrofy. Děti se přesto rodí dál, v současné době dokonce zažíváme „baby boom“. Kdy a proč se rozhodujeme k rodičovství?

Mozaika ze země pastevců

Pavla Koucká, 9/2008
První zastávkou většiny návštěvníků v Mongolsku je hlavní město Ulánbátar. Nejinak tomu bylo i u mě a mého manžela. Přivítala nás špinavá a ošklivá milionová metropole, kde se mísí prach zvířený větrem s výfukovými plyny a občas i odérem spalovaných odpadků. Není divu, že na ulicích potkáte řadu lidí s rouškami na tvářích. „Máte štěstí, že tu nejste v zimě, to je mnohem horší,“ uklidňuje nás Slovenka Alena, která v Ulánbátaru bydlí. Důvodem je množství lokálních topenišť krmených zejména nekvalitním uhlím. Ulánbátar se velmi rychle rozvíjí. „Když jsem dospíval, byl Ulán malé město, tenkrát ještě všichni kočovali,“ říká burjat Enchtajvan, většinou zvaný krátce Ench. Žebráky i bezdomovce tu potkáte asi stejně jako v Praze, jen s tím rozdílem, že tady to jsou často děti. Mimochodem, žebrající děti jsou mnohem agresivnější než žebrající dospělí… Ale prý se to zlepšuje, před pár lety bylo dětí na ulici řádově víc. A ještě jedna věc tu vyznívá optimisticky: potkáváme řadu čerstvě zasazených stromů a květin, mohutně se zalévá. „To je pěkné, jak si to tu zvelebují,“ říkáme si. Pochybnost však na sebe nedá dlouho čekat: Aha, vždyť mají před volbami. Tak jen aby jim to vydrželo i po nich.