Online archiv

Takzvaní ekonomové štěstí říkají, že absolutní výše bohatství nerozhoduje o tom, jak se cítíme spokojení či šťastní. Důležitější je, jak si stojíme mezi lidmi, s nimiž se srovnáváme. Když máme pocit, že si stojíme líp než druzí, jsme šťastní. Dokud se ovšem nezačneme srovnávat s lidmi jinými, z blahobytnější vrstvy. A tak stále dokola. Věčné štěstí neexistuje. Zatímco dříve sloužil jako vzor bohatství a štěstí spíše člověk vypasenější (prostě proto, že měl na jídlo v době, kdy to nebylo úplně pravidlem), dnes je to naopak. Úspěšní a bohatí lidé jsou spíše štíhlí. Z čeho by dříve lidé byli šťastní, je dnes naopak pro polovinu lidí důvodem ke stresu a obavám, že jsou moc tlustí.

Luis Suarez, komunikační expert a někdejší klíčový pracovník IBM, nemá rád e-mail. „Je to pohřebiště informací,“ říká. „Bez něj jsem šťastnější,“ dodává. E-mailovou komunikaci omezil asi na sedm zpráv týdně.

Je tomu už skoro deset let, co v ČR začalo platit povinné kotvení dětských autosedaček. „Seděly připoutané v autosedačce, a stejně zemřely. Takový osud potkalo loni šest dětí, které doplatily na riskantní jízdu svých rodičů,“ psalo se v tuzemském tisku o rok později, k „prvnímu výročí“ povinného kotvení.