Online archiv

Sarah NewmanPraha, Portál 2004, 168 s.Integrace dětí s postižením do běžné mateřské školy dnes už není neznámý pojem. Učitelky, které mají integrované dítě na starost, občas potřebují pomocnou ruku. Tu jim podává i Sarah Newman, autorka knihy Hry a činnosti provývoj dítěte s postižením a matka dítěte s vývojovým opožděním a rysy autismu. Hry a činnosti, které jsou v knize shromážděny, nevyžadují žádné speciální pomůcky, rodiče si vystačí s běžnými hračkami a vybavením domácnosti.Přesto je nutná určitá úprava prostředí, děti s postižením jsou velmi citlivé na vyrušení a nadbytečné podněty odpoutávají jejich pozornost. Pokud se rodiče chtějí věnovat určité cílené činnosti nebo hře, měli by zajistit klid(třeba i vypnout telefon a zvonek) a nezahlcovat dítě zbytečnými stimuly. Hry a činnosti, které podporují vývoj dítěte s postižením, autorka rozdělila podle schopností, které jsou jimi rozvíjeny (rozumové, motorické, smyslové,řečové...). V každé kapitole je navíc stručný přehled normálního vývoje. Hry a činnosti jsou jednoduché a přitom rozhodně ne triviální. Každá hra vychází z toho, že vývoj dětí s postižením je třeba stále stimulovat. Velkoupředností publikace je fakt, že jeho autorka má osobní zkušenost s výchovou dítěte s postižením. I ona totiž prošla tím, co trápí všechny rodiče dětí s postižením. Snad i proto je první kapitola věnována pouze potřebám rodičů.Autorka v ní radí, jak obstát v náročné životní situaci, kterou je narození dítěte s postižením. Rodiče dětí s postižením se mohou trápit, obviňovat, trpět beznadějí nebo se naopak utíkat k falešným nadějím. Rodiče by se nemělizaměřit pouze na dítě, ale i na svůj vztah s partnerem. Často jsou konfrontováni s předsudky a hloupými reakcemi okolí, autorka jim nabízí strategie, které mohou uplatnit ve vztahu k okolí. Kniha Hry a činnosti pro vývoj dítětes postižením je určena především rodičům dětí s postižením, nabízí však inspiraci i odborníkům. Publikace jim připomene, jak náročná je výchova dětí s postižením a dovede je k pochopení údělu rodičů těchto dětí.

Nessia LaniadoPraha, Portál 2004, 112 s.Název knihy tvoří otázka, na kterou se kupodivu rodičů neklidných dětí nikdo neptá. Rodiče však mívají spoustu otázek, které nemají komu položit. Proč zrovna my máme tak divoké dítě? Můžeme za to, nebo se to stalo náhodou? Jakmáme zvládat výkyvy nálad a přívaly ohromné energie našeho potomka? Co když je opravdu tak rozmazlený, jak tvrdí naši příbuzní? Autorka v úvodu knihy Máte neklidné dítě? nabízí orientační test, kterým rodiče mohou posouditaktivitu svého dítěte. Neklidné děti jsou plné energie, která se těžko usměrní, mohou být ale také zvýšeně citlivé na různé podněty, nesnášet určité oblečení, zvuky... Pokud je neklid nepřekonatelný, mohou rodiče vyhledat pomocodborníka - psychologa. Ten by měl stanovit, zda se jedná o hyperaktivitu. To nejtěžší však zůstává na rodičích. Oni své dítě vychovávají, a proto autorka nabízí praktické rady, které využijí hlavně rodiče. Podle autorky jenejdůležitější neztratit hlavu a neuchýlit se k extrémním výchovným metodám (tresty, fyzické násilí). Rodiče by si měli uvědomit, že i ve výchově platí - akce vyvolává reakci. Pokud na děti křičíme, děti odpoví většinou takékřikem, netrpělivý rodič nepodpoří soustředění svého dítěte. Pokud je třeba dítěti něco vytknout, měli by rodiče vážit každé slovo. Neklidné děti mají často překvapivě nízké sebevědomí, není třeba jim ještě více srazit hřebínekpoznámkami typu:"To jsem si mohl myslet, že zase něco provedeš."Rodiče by se také měli zamyslet nad tím, zda si svého dítěte všímají tehdy, když je hodné. Neklid a hyperaktivita bývají často spojeny s výraznýmnegativismem. Jedinou odpovědí, kterou rodič od dítěte slyší, je:"Ne, nebudu, nechci..."Podle autorky je třeba co nejvíce eliminovat problematické situace a zvýšit kompetence dítěte. Rodiče se často bojí, že kdyždítěti povolí rozhodovat o sobě v určité oblasti, ztratí nad ním kontrolu. I malé dítě má však právo vyjádřit svůj názor a mělo by vědět, co se bude dít, co bude večeřet, kam pojede na prázdniny... Rodičovství není mocenskápozice, kterou získáme zplozením potomka, ale obrovská zodpovědnost a v neposlední řadě ohromné obohacení našeho života.