Online archiv

Lucie Kyselová Brno, Computer Press 2005, 104 s.

Heather Smith Praha, Portál 2004, 184 s.Rozvod nezasahuje jen do života manželů, kteří se rozhodli pro ukončení svého společného života, ale ovlivňuje i jejich děti. Průvodcem pro rozvádějící se rodiče a také vychovatele, terapeuty nebo pedagogy, kteří se starají oděti rozvedených rodičů, je kniha Děti a rozvod britské sociální pracovnice Heather Smith.Autorka se rozhodla postihnout celou šíři rozvodové problematiky z hlediska dětí, které jsou rozvodem zasaženy. Samotný rozvod není jednorázový akt, ale předchází mu období neshod. Velkým problémem bývá různé osočování ahádky, děti ale citlivě vnímají i dusnou atmosféru v rodině. Autorka charakterizuje reakce dětí na rozvodovou situaci, jejich chování a emoce. Chování dětí během rozvodu se pohybuje mezi zdánlivou lhostejností, projevyloajality k jednomu rodiči nebo komplikovanými strategiemi, které by vedly k zachování rodiny. To, co děti prožívají, ale z jejich chování někdy nepoznáme. Smutek, deprese, úzkost, strach z toho, co bude, může zakrývat zdánlivásmířenost s tím, co se stalo.Autorka se ale věnuje i rozvodům, které provází domácí násilí, spory o dítě nebo majetek, vzájemné očerňování. Komplikace během rozvodu rodičů, ale také předchozí psychická zranění, která během rozvodu"vyplavou"na povrch, mohou vyvolat různé psychické potíže, které je třeba řešit pomocí psychoterapie. Autorka uvádí doporučení pro terapeuty a také učitele nebo sociální pracovníky, kteří mají takové dítě v péči. Děti, které zažilyrozvodové trauma, potřebují o své zkušenosti mluvit; naslouchání je jednou z účinných forem pomoci.Knihu uzavírá kapitola o legislativních opatřeních týkajících se rozvodů, a to ve Velké Británii a v České republice. Kniha Děti a rozvod je zajímavou a praktickou studií fenoménu dnešní doby. Neměla by proto chybět ani vknihovně mateřských škol.

Petra Vondrová Praha, Portál 2005, 158 s.

K. a J. Smolíkovi, A. Koblasová Praha, Portál 2005, 144 s.Vystřihování a vybarvování papírových skládanek nebo masek zaujme skoro všechny děti. A co teprve když si mohou z papíru sestavit posádku kosmické lodi, zoologickou zahradu nebo třeba malé městečko. Zajímavé předlohy provyrábění z papíru určitě najdou v knize Hračky a masky z papíru autorů Kláry a Jana Smolíkových a Andrey Koblasové.Knížka je velmi praktická. Po krátkém úvodu, který je věnován doporučení pro práci s předlohami, následují náměty pro vystřihování, vybarvování a sestavování zajímavých objektů. Velmi mne zaujala doporučení pro práci sdětmi, které mají zrakové postižení - autoři u některých vystřihovánek nabízejí hmatovou variantu vybarvení a ozdobení figurky.Autoři sestavili několik tematických skupin vystřihovánek - městečko, masky, moře nebo zvířátka. Všechny předlohy je nutné okopírovat a přitom zvětšit. První (a jediná) nesnáz, kterou čtenář musí při práci s knihoupřekonat, bylo právě kopírování. Možná by nebylo špatné opatřit stránky knihy perforací, aby se z knihy lépe vytrhávaly, nebo ke knize přiložit přílohy ke kopírování. Knihu jsem musela doslova rozebrat, jinak by se minepodařilo získat kvalitní kopie.Vybarvování a sestavování figurek, které je výhodnější překreslit na čtvrtku, děti jistě zvládnou. A pak vám ve třídě mohou lézt veselé želvičky a na okno si děti mohou pověsit opičky v proužkovaných trikotech. Některémodely je možné zužitkovat při rozvíjení rozumových schopností (z tohoto hlediska je velmi vydařené téma"město"), jiné děti využijí během volné hry (třeba si zahrají na cestu ke hvězdám s papírovými kosmonauty).Velkou předností skládanek je to, že si je děti mohou samy vybarvit, a tak každá postavička může získat nějaký originální detail.

Leona MarcinkoPraha, Portál 2005, 176 s.Základní i mateřské školy mají díky novému školskému zákonu možnost (a povinnost) vypracovat školní vzdělávací program, podle něhož budou vzdělávat své žáky. Pro mateřské školy to není nic nového; již několik let se řídíRámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a díky tomu má většina MŠ svůj originální celoroční vzdělávací plán. Při tvorbě tohoto plánu se učitelky a ředitelky MŠ mohou inspirovat publikacemi, které již reflektujízměny v předškolním vzdělávání. Jednou z nich je kniha Leony Marcinko nazvaná Strašidla a pohádkové bytosti.Autorka vytvořila čtyři návrhy projektů využitelných nejen v mateřských školách, ale také ve školních družinách. Tyto projekty vycházejí z přirozeného běhu času v přírodě - z ročních dob. Autorka využila zájmu dětí opohádkové postavy a zejména o strašidla a čarodějnice. Každý projekt je plný nápadů pro výtvarné a pracovní činnosti, společné zpívání a cvičení, zajímavé hry. Nikoho nepřekvapí, že děti budou vyrábět čarodějnické rekvizity,zpívat písničky o strašidlech nebo si společně zahrají strašidelnou hru.Ze všech námětů na vyrábění, zpívání nebo hry je patrné, že jde o mnohokrát vyzkoušené a realizované činnosti. Kniha je doplněna fotografiemi výrobků. Věřím, že děti budou hrami na strašidla a pohádkové bytosti opravduzaujaty. Bylo by ale chybou vycházet při tvorbě celoročního plánu pouze z tohoto zdroje. V publikaci nejsou zařazeny například náměty pro rozvoj rozumových nebo grafomotorických schopností.Kniha Strašidla a pohádkové bytosti zaujme všechny učitele a vychovatele malých dětí, kteří ještě nevyrostli z dětských let a není jim cizí si s dětmi zahrát hru, při které věru nebudou působit jako důstojní pedagogové.Myslím si ale, že stojí za to odložit masku vážné paní učitelky a spolu s dětmi si prožít třeba"strašidlácký běsnění"(tak se jmenuje jedna z her). A tak se těším na nový školní rok. Co si zahrajeme?

Petr Kukal Praha, Portál 2005, 136 s.Mohou nám lidová přísloví přinést něco nového? Dá se z nich v dnešní době čerpat nějaká moudrost? Autor knihy Petr Kukal našel v příslovích skutečná poučení, která mi vždycky unikala. Nedívá se na přísloví jako na morality,kterými se častujeme, když se nám něco nepovede, ale spíše se v nich snaží najít doporučení pro budoucí jednání.Autor v úvodu vysvětluje, proč se zaměřil právě na lidová rčení. Přísloví byla pro naše předky zobecněním zkušeností předchozích generací. Dnes se často setkáváme s užíváním bonmotů nebo tzv. hlášek (více či méněvtipných). Autor se domnívá, že návrat k příslovím a seznámení s jejich významem rozhodně není žádným krokem zpět. Přísloví mohou obohatit dětský slovník a hlavně děti dovést k přemýšlení nad svými činy.Autor shromáždil 60 známých přísloví. Každé z nich se pro něj stalo inspirací k vytvoření jednoduchého výkladu. Učitelům a rodičům je pak určen námět pro rozhovor s dětmi. Například u přísloví"hlad je nejlepšíkuchař"si můžeme s dětmi popovídat o tom, co každému z nás nejvíc chutná, jak se cítíme, když máme hlad, o tom, že bychom jídlem neměli plýtvat.Každé přísloví je také doplněno krátkou básničkou (dlužno podotknout, že některé se mi zdály dost náročné na artikulaci) a výstižnou ilustrací, která pomůže dětem pochopit smysl rčení. Velkou předností knihy je jejípřehlednost a systematičnost. U každého přísloví autor uvádí podobná rčení. V závěru knihy najdeme závěrečný abecední přehled s říkankami.Knížka určitě není určena k přímému čtení pro děti, inspiraci v ní najdou především učitelé a vychovatelé a pochopitelně také rodiče, kteří jsou zvyklí s dětmi diskutovat o tom, jak se chovat k druhým lidem. Učitelé jimohou využít jako zpestření při literární výchově, některá rčení se mohou stát inspirací pro výtvarnou činnost. Řadu rčení bychom mohli i dramatizovat. Kniha tak bude mít všestranné využití jak v mateřské škole, tak v nižšíchročnících základní školy.Publikace Petra Kukala by možná nepotěšila známou tetu Kateřinu z knihy Saturnin. Přísloví, kterými se tato dáma ohání, zde totiž neslouží jako mravní bič, ale spíš jako inspirace k zamyšlení nad vlastním chováním. Zkusmetedy zprostředkovat podobnou sebereflexi nad lidovými úslovími i dnešním dětem

Renate Niesel, Wilfried Griebel Praha, Portál 2005, 104 s.Nástup do mateřské školy znamená pro každé dítě velkou změnu. I rodiče jsou v nové situaci; sice mají své důvody, proč zapsali své dítě do školky, ale také mají obavy, jak tuto situaci dítě zvládne. Jak mohou dítěti a jehorodičům pomoci učitelky MŠ? Zajímavé náměty najdeme v knize Poprvé v mateřské škole.Jak se dítě se vstupem do mateřské školy vyrovná, to záleží na temperamentu dítěte. Autoři proto v úvodu nabízejí poznatky o typech osobnosti. Upozorňují, že by se učitelky neměly pokoušet měnit"nastavení"svýchsvěřenců a naopak respektovat jejich povahy. Dítěti, které potřebuje více času na"zpracování"nových zážitků, bychom měli poskytnout dostatek času; děti toužící po nových podnětech by zase mohly trpět nudou, pokudbychom na tuto jejich potřebu zapomněli.I přes individuální přístup mohou mít děti se vstupem do MŠ problémy. Autoři upozorňují na nutnost adaptačního období (kratší délka pobytu v MŠ). Také zjistili, že k úspěšnému začlenění dětí do MŠ přispívá podporazkušenějších školkáčků, kteří nad nováčky převezmou jakýsi patronát. Mohou jim ukázat, jak to v jejich školce chodí, někde chystají pro nováčky drobné dárky.I sama MŠ může hodně udělat pro to, aby se děti do školky těšily. Zaujalo mne např. doporučení, aby pozvánky na přípravné schůzky a akce byly adresovány přímo dítěti. Dítě by také mělo mít možnost vybrat si značku nebopřihrádku na oblečení (ani snad není nutno zdůrazňovat, že značky typu geometrický tvar děti moc nezaujmou; dítě si spíše vytvoří vztah ke svému koníkovi než ke třem čtverečkům).Knížka Poprvé v mateřské škole může pomoci nejen učitelkám, ale i rodičům nováčků k tomu, aby dětem společně pomohli překonat případné obtíže spojené s nástupem do mateřské školy.

Nessia Laniado Praha, Portál 2004, 112 s.Asi všechny učitelky mateřských škol si uvědomují, oč je život dnešních dětí pohodlnější - dostávají vše, co potřebují. Děti nemusí přemýšlet o tom, co by si měly vzít na sebe, protože maminka jim všechno nachystá, není nutné,aby se pokoušely samy zabavit, vždyť si mohou pustit televizi nebo počítač.Kniha Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí může zaujmout každého, kdo by rád podpořil samostatnost a zodpovědné chování dětí. Aby se rozumové schopnosti dítěte mohly plně rozvinout, je třeba u dítěte podporovat určitédílčí dovednosti - schopnost soustředit pozornost, osvojení jazyka, logické a abstraktní myšlení, tvořivost, chuť zkoumat a objevovat a také využít své dřívější zkušenosti. V knize najdeme inspiraci, jak můžeme všechny tytodovednosti stimulovat v běžném životě, při obyčejných činnostech, které vykonáváme.Každá část knihy je věnována rozvoji jedné schopnosti (myšlení, řeč, koncentrace, abstraktní myšlení...). Autorka pomocí krátkých příběhů vysvětluje, jakých chyb se nejčastěji dopouštíme a jaké jsou optimální strategie prorozvoj myšlení dětí. Pokud se například dítě neumí rozhodnout, jak by se mělo obléci, pomůžeme mu posoudit počasí a rozvíjíme jeho hledání vhodného řešení. Děti také mají mít dostatek"stavebního materiálu"prohledání souvislostí nebo správných řešení - je třeba s dětmi často mluvit o věcech kolem nás. Důležitá je i znalost užitkové hodnoty věcí a jejich správné pojmenování. Autorka zdůrazňuje, že by dospělí měli včas opustit dětskýžargon a mluvit s dítětem"dospělou"řečí.K rozvíjení dětské inteligence nepotřebujeme žádné složité nástroje, ale spíše chuť a čas ke komunikaci s dítětem a zejména trpělivost, když sledujeme tápání svých dětí.

Zuzana HutňanováPraha, Mladá fronta 2003, 80 s.Výtvarné a pracovní činnosti tvoří velkou část práce s dětmi v mateřské škole. Moji vrstevníci se možná stejně jako já"učili"pod dozorem paní učitelky kreslit komíny nebo ruce. Nešlo o tvořivost, ale o"pěkné"obrázky (co na tom, že se zdálo, jako by vypadly z kopírky). Prožitková výchova a výtvarné projekty jsou určitě náročnější a výsledky uvidíme později. Asi se ale shodneme v tom, že dnes bychom se v mateřskýchškolách měli setkat spíš s podporou vlastní kreativity dětí. Inspiraci pro výtvarné tvoření s malými dětmi najdeme v knize Z. Hutňanové Tvoříme s dětmi. Autorka knihu rozdělila do čtyř částí. Kapitola věnovaná zemi obsahujenápady pro práci s keramickou hlínou, část věnovaná vodě nabízí náměty pro kresbu. Malbě je určeno téma slunce a poslední kapitola plná zajímavých nápadů a her s různorodým výtvarným materiálem je věnována vzduchu. V každékapitole najdeme několik krátkých příběhů, které uvádějí samotné výtvarné tvoření. Autorka využívá dětského smyslu pro imaginaci, jejich fantazie, schopnosti vžít se do vyprávění. Malování, modelování, kreslení nebo práce sdrobným materiálem je pak přirozeným pokračováním příběhů. Každý příběh autorka doplnila metodickými poznámkami. Obsahují informaci o délce trvání, pomůckách a pracovním postupu. Kniha není pouhou"kuchařkou"provýtvarnou výchovu v mateřské škole, ale spíše povzbuzením pro dynamické výtvarné projekty, které vyžadují zapojení všech zúčastněných. Nejde při nich o výsledek, ale hlavně o zážitek ze zajímavého tvoření, zpracováníneobvyklého materiálu. Autorka upozorňuje na to, že by dospělí neměli zasahovat do dětského tvoření. Děti sice občas potřebují pomoc např. s vystřihováním, mícháním barev atd., zásahy do dětských prací bychom si ale měliodpustit.

Angelika PennerPraha, Portál 2004Jaké potřeby má předškolák? Chce si stále ještě hrát, přitom má ale většinou velký zájem o věci, které na něj čekají ve velké"opravdové"škole; je zvídavý, ale rychle se unaví. Proto by případná předškolní přípravaměla zachovávat hravou formu, měla by být dostatečně atraktivní a zajímavá. V současné době není problém vybrat"učební"materiál pro předškolní výchovu. Který je ale ten pravý? Pracovní listy pro předškoláky by mělybýt přehledné, neměly by obsahovat zbytečné detaily a děti by měly úkol pochopit již z grafického zpracování listu. Úkoly nesmí vyžadovat nějaká zdlouhavá vybarvování nebo dokreslování (předškolní děti se poměrně rychle unaví).Děti také potěší, pokud je úkoly provází nějaká postavička (zvířátko...). Všechna tato kritéria splňují sešity Hrajeme si s Filipem 3 a 4 autorky Angeliky Penner. Hrajeme si s Filipem 3 je zaměřeno na srovnávání, sledování čar,procvičení pozornosti, představivosti a rozvíjení matematických představ. Některé úkoly trénují orientaci v prostoru (děti se seznamují s pojmy doprava a doleva), jiné hledání stejných písmen (nejde o výuku čtení, spíše oseznámení s tvary, některé děti se ale při podobných cvičeních spontánně naučí písmena). V tomto bloku najdeme složitější cvičení. Hrajeme si s Filipem 4 má v podtitulu"Pozorujeme a porovnáváme". V tomto souborunajdeme jednodušší cvičení, děti tedy nehledají stejné tvary písmen, ale zvířátek; autorka sem zařadila také rozdílové obrázky, jednoduché počítání, bludiště, půlené obrázky nebo hledání detailů na velkém obrázku. Bloky Hrajemesi s Filipem 3 a 4 uvítají (stejně jako předchozí dva díly) nejen učitelky mateřských škol a rodiče, ale samotné děti. Zábavná cvičení je totiž nebudou nudit.

Angelika PennerPraha, Portál 2004, 40 s.Jak připravit malé předškoláky na školu? Dítě, které dosáhlo školní zralosti, již umí spoustu věcí - vhodně se chovat k dospělým a dětem, komunikovat adekvátně situaci. Mělo by být schopno soustředit svou pozornost na určitýpředmět nebo jev, rozlišovat rozdíly mezi tvary, najít shodné znaky různých předmětů. Učitelky mateřských škol, které mají ve třídě předškolní děti, se jistě snaží své malé žáčky co nejlépe připravit na školu a přitom siuvědomují specifika předškolního věku (hravost, unavitelnost, krátká doba soustředění). Všechny pracovní materiály, které dětem předkládají, by tedy měly děti oslovit a přitom také rozvíjet požadované schopnosti. Bloky Hrajemesi s Filipem 1 a 2 Angeliky Penner splňují všechny tyto požadavky. Hrajeme si s Filipem 1 je věnováno rozvíjení logického myšlení, je založeno na hledání souvislostí mezi jevy a věcmi. Mezi úkoly, které jsou obsaženy v tétopublikaci, najdeme hledání odlišných detailů, stejných obrázků, rozdílů mezi obrázky, určení posloupnosti dějů nebo bludiště. Blok Hrajeme si s Filipem 2 obsahuje úkoly zaměřené na srovnávání a vybarvování. Děti mají najítstejné vzory, vybarvit předem určené detaily obrázku, projít bludištěm nebo dokreslovat. Autorka upozorňuje, že tato část obsahuje méně náročná cvičení, tak jako další pokračování označená sudými čísly. Hrajeme si s Filipem 1 a2 může posloužit jako vhodný materiál pro rozvoj důležitých schopností potřebných k úspěšné přípravě na školu. Cvičení vycházejí z požadavků na předškolní výchovu, jsou zajímavá a pro děti velmi přitažlivá. Dětem se líbí,protože připomínají oblíbené hříčky a hádanky z dětských časopisů. Bloky Hrajeme si s Filipem 1 a 2 využijí zejména učitelky MŠ a také rodiče předškolních dětí.

Jarmila HouškováPraha, Unicornis 2004, 64 s.Výtvarné projevy malých dětí vypovídají o úrovni kognitivních procesů, senzomotorické koordinace nebo vizuální percepce; můžeme z nich odhadnout stupeň vývoje nebo emoční vyladění dítěte. Výtvarná a pracovní činnost také tvořívelkou část aktivit v mateřské škole a školní družině. Vychovatelky ŠD a učitelky MŠ by proto měly volit ty postupy, jež stimulují fantazii a vývoj dítěte. Náměty k výtvarné činnosti i k zamyšlení nad vývojem dětské psychikynabízí knížka J. Houškové Tvoří celá rodina s podtitulem Výtvarné techniky pro předškoláky, starší i dospělé. Autorka se v úvodu zamýšlí nad vztahem výtvarného projevu a psychického vývoje dítěte. Už velmi malé děti mají radostz toho, že mohou na papíře zanechat svou stopu. Rozvíjejí tak své vnímání, myšlení a představivost. Výtvarné projevy úzce souvisejí s vývojem řeči, dítě si pomocí kresby uvědomuje, co právě prožilo nebo vidělo. Kresba malýchdětí odráží i jejich představy o světě. Autorka upozorňuje na to, že je nevhodné dětem předkreslovat nebo je peskovat, pokud kresba nevypadá podle představ dospělého. V praktické části publikace autorka nabízí náměty navýtvarné tvoření s malými dětmi. Zdůrazňuje, že by děti měly mít možnost seznámit se s tím, co budou kreslit. Zaujme např. vyprávění o pokusu, jehož cílem bylo pomoci tříletým dětem nakreslit květinu. Děti zasely fazole,pozorovaly jejich růst a všímaly si i dalších květin ve svém okolí. Projekt završilo kreslení květiny pro maminku. Při výtvarné činnosti nevystačíme s jednou technikou. Kniha obsahuje popisy jednoduchých, ale atraktivníchzpůsobů kresby, malování a vyrábění, jako je např. plastická kresba do kovové fólie, rozfoukávání tuše, hra s kaňkou, kolorování kresby, malování na sklo, koláže, tisk bramborovými tiskátky, tisk grafických listů, monotyp,tupování. Obsahuje také možnosti trojrozměrné tvorby z přírodnin a práci s pískovcem. Publikace potěší všechny vychovatele, kteří se nespokojí jen s krásným obrázkem, ale záleží jim na rozvoji celé osobnosti dítěte.