Znáte to: někdo zívne, a za chvíli zívá celá třída. Známá herečka si ostříhá vlasy – a za pár týdnů jsou na kluka všechny paní a dívky. V tomto díle seriálu „Proč“ si povíme, proč a jak se u lidí vyvinul sklon k napodobování.
Pocit štěstí, ale i úzkostné poruchy, deprese, či dokonce autismus, alergie, obezita a autoimunitní onemocnění mohou mít příčinu v našich střevech…
Jája a Pája nejsou obyčejné panenky. Jsou to policejní panenky a mají důležitý úkol: snižují při výslechu trauma dětí, které se staly oběťmi sexuálních praktik. Jedna má copánky, druhá „pindíka“ – a někdy se zdá, jako by se červenaly při tom, co slyší a co na nich děti ukazují.
Co nám brání udržet si učení v paměti?
Pozitivní zpravodajství bylo dlouho vnímáno jako milý doplněk klasických zpráv, který na tom, že svět je plný krizí a neštěstí, nic nemění. V záplavě negativního zpravodajství se ale vynořuje víc a víc snah ukázat i tu lepší stránku reality.
BDSM – cesta ke změněnému stavu vědomí
Často přemýšlíte, jak obnovit zdroje energie nebo shodit pár kil? Při brouzdání po internetu a hledání inspirace můžete narazit na alternativní formy stravování, jako je makrobiotika, strava podle ajurvédy, vitariánství, veganství, fruktariánství nebo dělená strava. Všechny slibují zdravější životní styl, lepší kondici a duševní rovnováhu. Ne vždy to je ale pravda. Víte, jaké výhody či nevýhody přinášejí?
Říjnový kalendář je na nejrůznější světové a mezinárodní dny velmi bohatý. Jen na 1. října jich připadá šest, nejvýznamnějším je Mezinárodní den seniorů. Vznikl z popudu OSN v roce 1998 a má upozornit nejen na problémy, ale i na to, čím mohou staří lidé obohatit rodinu i společnost. (Dalšími oslavenci jsou v tento den lékaři, cyklisté, vegetariáni, slaví i káva a hudba.) 2. říjen je připomínkou Světového dne nenásilí, připadajícího na den narozenin Máhatmy Gándhího, který politikou nenásilného odporu dovedl Indii v roce 1947 k nezávislosti. Den nenásilí schválilo Valné shromáždění OSN v roce 2007. 10. října je Světový den duševního zdraví (už od roku 1992), v Česku si duševní zdraví tradičně připomínáme už pár týdnů předem řadou akcí, přednášek, dnů otevřených dveří i happeningů. Nejde jen o to, abychom každý rok odložili kousek svých předsudků a obav z duševních nemocí a lidí, kteří jimi trpí, ale i o to, abychom sami dokázali najít vnitřní klid a nenechali se smýkat stresem a ovládat nervozitou – protože cesta od duševní nepohody k nemoci může být rychlejší, než jsme si ochotni připustit. Od roku 2011 slavíme 11. říjen jako Mezinárodní den dívek. Podle OSN je důležité upozornit na problémy, jakými jsou ve světě násilí páchané na základě pohlaví, brzké sňatky nezletilých dívek apod. Ve vyspělých zemích se aktivisté s nadšením chápou iniciativy především v boji proti genderovým stereotypům – skutečným i těm poněkud uměle vytvářeným (k těm kurióznějším patří třeba právo holčiček na vlastní pisoáry). Od roku 1964 si připomínáme 15. říjen jako Mezinárodní den bílé hole. Tento symbol nevidomých vynalezl fotograf James Biggs z Bristolu – když v roce 1921 oslepl, rozhodl se natřít svou vycházkovou hůl na bílo, aby se necítil v ulicích tolik ohrožený dopravou. Jeho bezpečnostní opatření se po světě rozšířilo po roce 1930. Mezinárodní den balbutiků 22. října patří všem, kteří mají problémy s plynulostí řeči a s koktáním. Odhadem je to 1–2 procenta populace. Pokud jste spořiví, máte 31. října důvod k oslavám, je totiž Světový den spoření. Zavedli ho v roce 1924 účastníci prvního mezinárodního kongresu spořitelen v Miláně. V posledních letech jsou ale v módě spíš půjčky než úspory, třeba se dočkáme i dne dlužníků…
Co znamená machismo? Pojem může být chápán tak, jak nám nabízí španělský slovník, tedy jako chlapství či mužství. Ale v Mexiku je většinou tento výraz spojován s negativním způsobem myšlení a nadřazeným chováním vůči ženám.
Jak se s věkem mění naše pracovní předpoklady a kde už začínají předsudky vůči lidem středního věku? Na popud britské nevládní organizace Prime Initiative vznikla studie mapující silné a slabé stránky starších účastníků trhu práce. Opět se přitom potvrdil názor psychologů, že nejefektivnější tým není složený ze samých mladých a flexibilních pracovníků, ani ze samých starých, uvážlivých špičkových odborníků. Nejlepších výsledků dosahuje naopak tým různorodý – nejen co do pohlaví, ale především věkem. V takovém týmu se vzájemně posilují výhody obou věkových skupin, například rychlost s rozvahou, otevřenost vůči novinkám s tendencí nebořit hned všechny mosty, ale zachovat kontinuitu, zatímco jejich nevýhody (např. sklon jednat zbrkle versus pomalejší rozhodování) se naopak kompenzují. Konec konců, jsme-li jako mladí v takovém kolektivu, může to fungovat zároveň jako dobrá příprava k tvorbě naší vlastní strategie pro druhý „životní poločas“.
Jak se vyrovnat se ztrátou životního partnetra? Rady, jak tento stav co nejlépe zvládnout, hledáme v odborných knihách, u přátel i v obecně tradovaných názorech. Čemu přitom můžeme věřit?