Online archiv

V roce 2004 se uskutečnil první pokus, v němž se pomocí funkční magnetické rezonance snímala aktivita mozku spotřebitelů – dobrovolníků při pití Coca-coly a Pepsi Coly. Když milovníci prvního nápoje nevěděli, co mají ve sklenici, dospěli při ochutnávce k názoru, že jim víc chutná Pepsi. Jakmile zjistili, že pijí svůj oblíbený nápoj, zapojili do posuzování jiné části mozku než v prvním případě a jasně u nich zvítězila Cola-cola. Tento pokus odstartoval zájem firem o nahlížení do mozku zákazníků.

Nerozhoduje majetek, ale ambice

„Dobrý den, jak se máte? Měl bych zájem o setkání s vámi, zajímáte mne. Doktor Ondřej,“ mohu číst velmi kultivovanou odpověď na svůj inzerát. Reaguji kladně, už se těším, že je to ten můj pravý (ostatně jako vždy při odpovědích a přípravách na první setkání). „Přeji také dobrý den, můžeme se sejít, jestli máte zájem. Ráda se s vámi seznámím. Hana,“ odpovídám a nabízím telefonní kontakt. Přichází mi kladná odpověď: „Ano, můžeme se setkat, ale chtěl jsem se zeptat, jak to myslíte s tím případným založením rodiny?“ „Tak, jak to píši, že pokud bude oboustranný zájem a chuť založit rodinu, tak to vítám a myslím, že společný potomek je vyústěním vztahu. Takže se případnému dítěti nebráním. Hana.“ „Víte, že už jste dovršila čtyřiceti let, a tedy jste už v rizikovém období, kdy častěji hrozí RVV? Vím o tom své, pracuji v tom. Rád se však setkám. Ondřej.“ Nad došlou odpovědí přemýšlím. Co to znamená RVV? Myslí tím riziko vývojových vad? Proč maluje čerta na zeď, uvažuji. Jsem speciální pedagog. Pracovala jsem přes dvacet let s postiženými dětmi. Vypozorovala jsem ve své praxi, že vývojové vady nejsou spojeny pouze s věkem matky. Pracuje v tom, takže bude lékař – porodník, gynekolog. Na první schůzce si vyslechnu přednášku o jeho profesionálních úspěších a několik desítek drastických příběhů o léčbě rakoviny děložního čípku mladých žen nebo dívek. Padá na mne z těch příběhů deprese. Musím to povídání zdvořile ukončit. „Jsem profesionál v oboru, ale v soukromí mi to nějak nefunguje,“ loučí se se mnou. V tom s ním musím bohužel souhlasit.

V psychologii reklamy jsme prodávajícím kladli na srdce zásadu: Červ musí chutnat rybě, ne rybářovi. Reklama musí být atraktivní pro kupujícího, nemusí tedy splňovat nároky umělecké estetičnosti zadavatele reklamy či výzkumu. Stejná zásada platí i při seznamování přes inzerát. Protějšku musíme nabízet ty hodnoty, o které stojí on, ne ty, o které stojíme my.

Kdeže je éra dohazovačů, dnes se seznamováním pomáhají profesionální agentury. Ženy i muži k hledání potenciálního partnera užívají z pohodlí domova služeb internetu – přesto mnozí z nich zůstávají nakonec stejně sami…

Předstírání orgasmu bylo donedávna považováno za doménu žen, dnes už i muži ve výzkumech připouštějí, že orgasmus občas předstírají. Není to nijak těžké, partner ani partnerka nic netuší – otázkou ovšem je, proč to všechno děláme.

Po vzoru „čistému vše čisté“ platí i „v dobré náladě vše dobré“. Naopak špatná nálada okamžitě nasadí černé brýle se všemi důsledky, jež to přináší. Možná, že i vám vaše maminka říkávala: „Neškleb se, zůstane ti to.“ Měla pravdu?

Přestože u nás dosud není homosexuálním párům legálně povolená adopce, reálně děti v homoparentálních rodinách vyrůstají, a to nejen ve světě, ale i v Česku. Převážně se jedná o lesbické rodiny, kde jedna z matek je biologickým rodičem dítěte. Liší se děti vychovávané rodiči stejného pohlaví od těch, které vyrůstají v heterosexuální rodině?

Se jménem přední české badatelky v oboru mikrobiologie a imunologie Blanky Říhové se veřejnost setkává nejčastěji v souvislosti s vývojem léku proti nádorovým onemocněním. Látky, kterými se její tým zabývá, jsou přelomové: nepůsobí na zdravé buňky a nesnižují (dokonce zvyšují) imunitu organismu.

Hospodářská krize způsobila proměny ve vnímání důležitých životních hodnot. Pojmy jako solidnost a prosociálnost jsou pro německou populaci v současnosti stále důležitější. Údaje jsou výsledkem aktuální studie realizované společností GfK na téma proměn hodnotových žebříčků. Tato společnost se dotázala celkem 1080 respondentů ve věku nad 14 let. Nezávisle na příjmu, místě bydliště nebo pohlaví se u Němců ukazuje vzrůstající potřeba pocitu bezpečí: zhruba dvě třetiny dotázaných uvádějí bezpečí jako hodnotu, která v současné době nejvíce získává na významu. Na druhém místě je vlastní bydlení, které respondenti v současné nejisté době vnímají jako stále důležitější. Takřka 60 procent lidí připisuje vlastní nemovitosti větší význam než doposud. Skoro stejně důležitý je pro Němce výkon. Téměř 58 procent respondentů jej vnímá jako hodnotu, která má velký význam pro jejich budoucnost. Zřejmě to ovšem nejde proti smyslu pro pospolitost. Neboť i sociální hodnoty jsou velmi populární: důvěra a zodpovědnost skončily s 55 a 52 procenty na třetím a čtvrtém místě. Také solidarita bude podle skoro poloviny dotázaných získávat na hodnotě. A oproti všem klišé o naříkajících Němcích skončil optimismus na šestém místě. Každý druhý si myslí, že se současné době musí čelit pozitivním osobním naladěním. Nepříliš populárními hodnotami jsou pro Němce moc, dobrodružství a luxus. V případě těchto hodnot věří v růst jejich významu podstatně méně lidí. Čtvrtina dotazovaných si myslí, že v budoucnu bude jejich význam dokonce klesat. S vysokou potřebou bezpečí souvisí také názor dalších 37 procent dotázaných, že dobrodružství bude hrát v životě lidí menší roli. Nejvíce svoji roli mezi hodnotami ztrácí luxus: zhruba 40 procent respondentů si myslí, že luxus již nebude ve společnosti hrát takovou roli jako doposud. Ovšem zhruba stejné procento lidí vychází z toho, že se na potřebě luxusu u lidí nic měnit nebude a bude mít i nadále velký význam.

Může akce typu Světový den bez tabáku (31. 5.) pomoci k omezení kouření?

Představa, že by bolest, kterou si někdo sám způsobí, mohla přinést úlevu od nesnesitelného emocionálního stresu, je pro většinu z nás jen obtížně pochopitelná. Lidé, kteří se kompulzivně sebepoškozují, třeba tak, že se pořežou nebo popálí, to tak ale právě takhle popisují. Pro lidi trpící hraniční poruchou osobnosti jsou typické velmi silné emoční projevy a zároveň snížená schopnost emoce regulovat. A právě u těchto lidí se často setkáváme se sebepoškozováním, které jim paradoxně pomáhá zmírňovat negativní emoční stavy. Vysvětlit tento jev se pokusil tým vědců pod vedením Ingy Niedtfeldové. Jako bolestivý stimul zvolili tepelný podnět, jehož intenzitu přizpůsobili individuální hranici vnímání bolesti. U zkoumaných lidí nejdřív navodili negativní, pozitivnínebo neutrální náladu a pak následoval tepelný podnět – buď bolestivě horký, nebo jen teplý. U pacientů s hraniční poruchou osobnosti se v reakci na pozitivní i negativní emoce vzbuzené při pokusu, prokázala zvýšená aktivace limbického systému. To odpovídá problémům s ovládáním emocí, které mají. S deficitem v oblasti regulace emocí korelovala i aktivace amygdaly, a to tak, že tepelný podnět inhiboval její aktivitu u pacientů i u kontrolní skupiny. Zdá se tedy, že bolestivé podněty některým pacientům s hraniční poruchou osobnosti opravdu pomáhají, protože inhibují oblasti mozku, které souvisejí s emocemi.