Online archiv

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Tato servisní rubrika vám může napovědět, na koho se ve svém regionu obrátit.

Baron Prášil není pohádkovou postavou. Skutečně žil v letech 1720– 1797 a jmenoval se Hieronymus Karl Friedrich Freiherr von Münchhausen. Byl proslulý svou bájivou lhavostí (pseudologia fantastica) a vymyšlenými příhodami a kousky, jimiž bavil společnost. Není však o něm známo, že by cestoval od jedné nemocnice ke druhé jen proto, aby se dával vyšetřit nebo bezdůvodně operovat. Jeho jméno je přesto dáváno do souvislosti s jednou podivuhodnou psychickou poruchou, a to s předstíráním nemoci. Předstírat nemoc lze s různou mírou dovednosti a s různým cílem. Nejčastěji bývají předstírány různé bolesti, které se lékařům špatně prokazují, do moči lze přihodit špetku hroznového cukru nebo ucedit kapku krve, také únavu nemůže nikdo dost dobře změřit. Cíl bývá většinou srozumitelný: pracovní neschopnost, invalidní důchod, odklad nástupu trestu a další výhody. To je známý a běžný obraz simulace. Pro dosažení výhod se mohou lidé i poškozovat; vězni např. polykají předměty, aby se dostali do nemocnice. To ale není případ pacienta s Münchhausenovým syndromem. Ten jako by si vzal za své Tyršovo heslo: Ni zisk, ni slávu. Netouží po důchodu, nevyžaduje úlevy ani výhody spojené s rolí nemocného, chce jenom jediné: hrát tuto roli. Chce být opečovávaným pacientem, nic víc. Na rozdíl od většiny simulantů své obtíže nejen předstírá, ale příznaky si také sám vyrábí.

Na přelomu roku odvysílala ČT2 dokument o psychoterapeutce Jiřině Prekopové a její terapii pevným objetím, jež autorka doporučuje jako prostředek k obnovení lásky v rodině. Využití terapie v případě dítěte postiženého autismem, které mohli diváci sledovat, vyvolalo bouřlivé reakce.

V dospívání se sice nejviditelnější změny projevují na těle, puberta je však obdobím, jež doprovází zásadní přestavba mozku. Právě proto má chování „puberťáků“, které přivádí mnohé rodiče v lepším případě k pochybnostem o inteligenci vlastního potomka, v horším případě na pokraj zoufalství, své důvody a děti jsou v tom do značné míry „nevinně“.

Podle průzkumů je prokázáno, že každý šestý Čech má zkušenosti se šikanou na pracovišti, ať už ze strany kolegy, nebo svého nadřízeného. Nejčastější formou šikany na pracovišti je však teror pocházející ze strany nadřízeného.

Před 95 lety, 4. března 1916, se narodil britský psycholog německého původu Hans Jürgen Eysenck

J. Klimeš

Film Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Nevinnost se dotýká tématu sexuálního zneužívání. Jak se podle vás autoři vypořádali s touto tematikou, zeptali jsme se odborníka, dětského psychiatra a psychoterapeuta Petra Pötheho.

FALEŠNÁ POZITIVITA A UŽÍVÁNÍ LÉKŮ Toxikologické vyšetření má při diagnostice a léčbě návykových nemocí významné místo, jsou zde ale i určitá omezení a úskalí. Mezi nejzávažnější patří falešná pozitivita skríningových vyšetření. Takový nález může mít pro pacienta nepříjemné následky v pracovní, právní nebo jiné oblasti života. Navíc falešná pozitivita narušuje terapeutický vztah pacienta s lékařem nebo vztah k zařízení. Užívání celé řady léků (např. některých antihistaminik a dekongestiv) může např. vyvolat falešnou pozitivitu na metamfetamin (pervitin). Běžně užívaný ibuprofen vyvolává falešnou pozitivitu na kanabionoidy nebo barbituráty. Falešnou pozitivitu na opiáty mohou kromě léků vyvolávat i potraviny obsahující semena máku. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že mnozí pacienti jsou léčeni kombinacemi léků. Nelze vyloučit, že tyto kombinace mohou ovlivnit výsledek skríningového testování těžko předvídatelným způsobem. MARIHUANA A RIZIKO NÁDORŮ: NOVÁ ZJIŠTĚNÍ Informace o souvislosti marihuany s rakovinou plic se potvrdily (Berthiller a spol., 2008). Toto riziko je o to větší, že velká část kuřáků marihuany zároveň zneužívá tabák. Už dříve se objevily zprávy o riziku marihuany ve vztahu k nádorům mozku. Nověji byla popsána souvislost mezi zneužíváním marihuany a rakovinou varlat. Kromě vlivu kancerogenních látek v marihuanovém kouři se na zvýšeném riziku u kuřáků konopí mohou podílet také imunologické mechanismy, přičemž riziko nádorového onemocnění je úměrné dávkám a délce zneužívání drogy. Objevily se také zprávy o nádorových onemocněních souvisejících s marihuanou v jiných lokalizacích: jedná se o nádory prostaty, děložního čípku a močových cest. Na výše uvedené by měli pamatovat také psychiatři, k nimž někteří kuřáci marihuany přicházejí pro duševní problémy. U menší části jejich pacientů mohou tyto problémy souviset s metastázou do mozku nebo primárním nádorem v této lokalizaci. Toto riziko je třeba brát v úvahu tím spíše, že stárne populace lidí, kteří dlouhodobě zneužívají marihuanu. Navíc se marihuana v Česku zneužívá podstatně častěji než ve většině jiných zemí. JÓGA V PREVENCI NÁVYKOVÝCH RIZIK Jakkoliv je jóga v prevenci a léčbě užitečná, při jejím využívání mohou nastat i problémy. Jóga samozřejmě vyžaduje aktivní praktikování po delší dobu. Zdaleka ne každý k tomu bývá ochoten. Problémem mohou být předsudky, zábrany a neinformovanost na straně jednotlivce, jeho rodiny nebo širších společenských struktur. Jestliže někdo pojímá jógu jako soupeřivou sportovní disciplínu, sotva z ní může mít plný prospěch. Možná řešení: Zvýšit zajímavost cvičení. Kromě obvyklých cvičení bývá vhodné zařadit i nové prvky, příběhy, smích, hravost. To je důležité zvláště u dětí. ? Nabízet praktiky, jejichž příznivý účinek lze pociťovat rychle. Příkladem může být jóga nidra, po jejímž skončení se cítí většina praktikujících uvolněná a osvěžena. ? Cvičení a jejich účinek vysvětlit cvičícímu a pokud možno i jeho okolí. Spolupráce s okolím je důležitá zvláště u dětí a dospívajících, kde pravidelné cvičení předpokládá souhlas rodičů. ? Časové a fyzické nároky cvičení by měly být přiměřené tělesným i duševním možnostem cvičícího. Nedostatek času je ovšem pojem relativní. Např. průměrný Čech starší 15 let se díval v říjnu 2010 denně 3 hodiny a 20 minut na televizi. ? Podpůrná skupina: Motivace ke cvičení a příjemný pocit z něj se často zesiluje ve skupině cvičících.

/ Střídavou péči – porozvodové uspořádání, při kterém dítě bydlí střídavě u matky a u otce – umožňují naše zákony už teď. Pokud by však byl přijat návrh novely zákona o rodině, kterou předložil parlamentu poslanec Pavel Staněk, stala by se možností první volby. Zastánci střídavé péče to vítají s tím, že by tak dítěti zůstali zachováni oba rodiče a mohli se podílet na jeho výchově. Odpůrci poukazují na psychické důsledky střídání „domovů“ a možné komunikační i organizační problémy./

Jak si zorganizovat život bez zbytečného organizování

Podoteky Stanislava Komárka