ALKOHOL A PAMĚŤ V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ Je známo, že zneužívání alkoholu zhoršuje kognitivní funkce. U dospívajících, kteří zneužívali alkohol nebo na něm byli závislí, se zjistil menší objem hippocampu, tedy části mozku, která je důležitá pro paměť. Logicky lze proto předpokládat, že zneužívání alkoholu povede k horšímu prospěchu. Souvislosti mezi školním prospěchem a pitím alkoholu jsou ale komplikované z následujících důvodů: • Zneužívání alkoholu a školní neprospěch mohou mít některé společné rizikové faktory, např. neléčenou návykovou nemoc rodičů. • Některé činitele mohou být rizikové ve vztahu ke zneužívání alkoholu, ale mohou dítě zvýhodňovat, co se vzdělání týče, např. dostatek finančních prostředků nebo některé sociální dovednosti. • Studijní výsledky nejsou jediným faktorem, který ovlivňuje úroveň vzdělanosti. Pití alkoholu u dospívajících se považuje za faktor, který snižuje aspirace žáků dosáhnout vyššího vzdělání. PŮVODNÍ DATA Z ČESKA Vztah mezi častým pitím nadměrných dávek alkoholu a školním prospěchem jsme měli možnost ověřovat i na datech z ČR, protože oba znaky jsou sledovány ve studii ESPAD (rok 2007). Pro účely této práce byla provedena analýza vzorku o velikosti 3 914 dotázaných ve věku 15 let. Ta prokázala statisticky významný inverzní vztah mezi frekvencí pití nadměrných dávek alkoholu a průměrným školním prospěchem. Tento vztah byl významný, i když se kontroloval pro další proměnné jako pohlaví, typ studované školy a úroveň vzdělání matky. RIZIKOVÉ PITÍ ALKOHOLU A PITÍ V TAZÍCH U části dospívajících nelze diagnostikovat škodlivé užívání nebo závislost, nejvýše bychom mohli hovořit o rizikovém pití alkoholu. Může se jednat např. o víkendové pití vyšších dávek nebo různé „oslavy“, mezi nimiž dospívající abstinuje nebo se chová relativně zdrženlivě. Lze se ptát, zda i tento vzorec pití alkoholu s sebou nese rizika pro kognitivní funkce. Odpověď na tuto otázku lze hledat v práci autorů Parada a kol. (2011). Ty zajímalo, nakolik se pití v tazích projevovalo v paměťových testech studentů. Pití v tazích definovali jako pití vyšších dávek než 60 g alkoholu nebo více při jedné příležitosti a jednou nebo častěji za měsíc. To odpovídá zhruba 1,5 litru 12° piva nebo 0,6 litru vína. Autoři shledali u studentů ve věku 18 až 20 let, kteří pili v tazích, zhoršený výkon v paměťových testech, což vysvětlují vyšší zranitelností hippocampu neurotoxickým působením alkoholu v tomto věku. OTÁZKA REVERZIBILITY Na jednu stranu lze konstatovat, že k pronikavému zlepšení kognitivních funkcí dochází při abstinenci i u dospělých závislých na alkoholu. Tím spíše by se proto měl zotavit mozek dospívajícího. Na druhou stranu je ale také třeba brát v úvahu zmíněnou vyšší zranitelnost vyvíjejícího se mozku. Kromě toho zneužívání alkoholu často v bludném kruhu přidává nové rizikové faktory pro vznik závislosti a dalších problémů, jako jsou poruchy spánku, nezdravý životní styl, nevhodná síť vztahů, úraz, nemoc, interpersonální konflikty nebo selhávání v životních rolích. To pak zpětně zvyšuje riziko zneužívání alkoholu nebo jiných látek. Zneužívání alkoholu v dospívání nemusí být přechodné. Kromě bezprostředních rizik, jako jsou otravy, přináší i rizika dlouhodobá včetně rozvoje závislosti nebo neurokognitivních defi citů.

Placená zóna

Karel Nešpor