Kdeže je éra dohazovačů, dnes se seznamováním pomáhají profesionální agentury. Ženy i muži k hledání potenciálního partnera užívají z pohodlí domova služeb internetu – přesto mnozí z nich zůstávají nakonec stejně sami…
Proč předstíráme orgasmus
Daniela Kramulová, 5/2011
Předstírání orgasmu bylo donedávna považováno za doménu žen, dnes už i muži ve výzkumech připouštějí, že orgasmus občas předstírají. Není to nijak těžké, partner ani partnerka nic netuší – otázkou ovšem je, proč to všechno děláme.
Po vzoru „čistému vše čisté“ platí i „v dobré náladě vše dobré“. Naopak špatná nálada okamžitě nasadí černé brýle se všemi důsledky, jež to přináší. Možná, že i vám vaše maminka říkávala: „Neškleb se, zůstane ti to.“ Měla pravdu?
Přestože u nás dosud není homosexuálním párům legálně povolená adopce, reálně děti v homoparentálních rodinách vyrůstají, a to nejen ve světě, ale i v Česku. Převážně se jedná o lesbické rodiny, kde jedna z matek je biologickým rodičem dítěte. Liší se děti vychovávané rodiči stejného pohlaví od těch, které vyrůstají v heterosexuální rodině?
Se jménem přední české badatelky v oboru mikrobiologie a imunologie Blanky Říhové se veřejnost setkává nejčastěji v souvislosti s vývojem léku proti nádorovým onemocněním. Látky, kterými se její tým zabývá, jsou přelomové: nepůsobí na zdravé buňky a nesnižují (dokonce zvyšují) imunitu organismu.
Hospodářská krize způsobila proměny ve vnímání důležitých životních hodnot. Pojmy jako solidnost a prosociálnost jsou pro německou populaci v současnosti stále důležitější. Údaje jsou výsledkem aktuální studie realizované společností GfK na téma proměn hodnotových žebříčků. Tato společnost se dotázala celkem 1080 respondentů ve věku nad 14 let. Nezávisle na příjmu, místě bydliště nebo pohlaví se u Němců ukazuje vzrůstající potřeba pocitu bezpečí: zhruba dvě třetiny dotázaných uvádějí bezpečí jako hodnotu, která v současné době nejvíce získává na významu. Na druhém místě je vlastní bydlení, které respondenti v současné nejisté době vnímají jako stále důležitější. Takřka 60 procent lidí připisuje vlastní nemovitosti větší význam než doposud. Skoro stejně důležitý je pro Němce výkon. Téměř 58 procent respondentů jej vnímá jako hodnotu, která má velký význam pro jejich budoucnost. Zřejmě to ovšem nejde proti smyslu pro pospolitost. Neboť i sociální hodnoty jsou velmi populární: důvěra a zodpovědnost skončily s 55 a 52 procenty na třetím a čtvrtém místě. Také solidarita bude podle skoro poloviny dotázaných získávat na hodnotě. A oproti všem klišé o naříkajících Němcích skončil optimismus na šestém místě. Každý druhý si myslí, že se současné době musí čelit pozitivním osobním naladěním. Nepříliš populárními hodnotami jsou pro Němce moc, dobrodružství a luxus. V případě těchto hodnot věří v růst jejich významu podstatně méně lidí. Čtvrtina dotazovaných si myslí, že v budoucnu bude jejich význam dokonce klesat. S vysokou potřebou bezpečí souvisí také názor dalších 37 procent dotázaných, že dobrodružství bude hrát v životě lidí menší roli. Nejvíce svoji roli mezi hodnotami ztrácí luxus: zhruba 40 procent respondentů si myslí, že luxus již nebude ve společnosti hrát takovou roli jako doposud. Ovšem zhruba stejné procento lidí vychází z toho, že se na potřebě luxusu u lidí nic měnit nebude a bude mít i nadále velký význam.
Může akce typu Světový den bez tabáku (31. 5.) pomoci k omezení kouření?
Představa, že by bolest, kterou si někdo sám způsobí, mohla přinést úlevu od nesnesitelného emocionálního stresu, je pro většinu z nás jen obtížně pochopitelná. Lidé, kteří se kompulzivně sebepoškozují, třeba tak, že se pořežou nebo popálí, to tak ale právě takhle popisují. Pro lidi trpící hraniční poruchou osobnosti jsou typické velmi silné emoční projevy a zároveň snížená schopnost emoce regulovat. A právě u těchto lidí se často setkáváme se sebepoškozováním, které jim paradoxně pomáhá zmírňovat negativní emoční stavy. Vysvětlit tento jev se pokusil tým vědců pod vedením Ingy Niedtfeldové. Jako bolestivý stimul zvolili tepelný podnět, jehož intenzitu přizpůsobili individuální hranici vnímání bolesti. U zkoumaných lidí nejdřív navodili negativní, pozitivnínebo neutrální náladu a pak následoval tepelný podnět – buď bolestivě horký, nebo jen teplý. U pacientů s hraniční poruchou osobnosti se v reakci na pozitivní i negativní emoce vzbuzené při pokusu, prokázala zvýšená aktivace limbického systému. To odpovídá problémům s ovládáním emocí, které mají. S deficitem v oblasti regulace emocí korelovala i aktivace amygdaly, a to tak, že tepelný podnět inhiboval její aktivitu u pacientů i u kontrolní skupiny. Zdá se tedy, že bolestivé podněty některým pacientům s hraniční poruchou osobnosti opravdu pomáhají, protože inhibují oblasti mozku, které souvisejí s emocemi.
Jednomu sociálnímu psychologovi z holandské Radboud University se stalo, že si nemohl vzpomenout na svoji vlastní adresu, když se jej na ni ptala jistá hezká žena. To ho motivovalo k bližšímu prozkoumání tohoto jevu. Spolu se dvěma kolegy provedli experiment, při kterém zkoumali krátkodobou paměť, reakční časy a schopnost se rozhodovat. Při prvním rozhovoru byly zkoumány duševní schopnosti mužů. Tito muži pak strávili určitý čas v přítomnosti atraktivní ženy. Následně byli opět testováni. V druhém experimentu měli za úkol řešit úlohy společně se ženami. V obou případech se ukázalo, že výsledky byly vždy horší, když zkoumaní muži přišli do kontaktu se ženou, kterou považovali za přitažlivou, a na kterou chtěli udělat dojem. Důvodem pro to by mohla být skutečnost, že ucházení se o něčí přízeň a snaha dělat dobrý dojem zabírá tolik duševní kapacity, že pro ostatní duševní schopnosti zbývá méně energie. Podle vědců to může také vysvětlit, proč má tolik chlapců ve škole horší výsledky než dívky. Investují příliš času do snahy zaimponovat spolužačkám.
Se zájmem jsem si přečetl váš článek Transsexualita: život v cizím těle. Považuji za velmi žádoucí psát o tomto opomíjeném problému. Za svůj psychologický život jsem pomáhal pouze jednomu transsexuálovi v osmdesátých létech. Bylo mu pětapadesát let a patřil k úspěšným řidičům mezinárodního kamionu ČSAD. Přiznal, jak bylo pro něho těžké a zároveň ulehčením se s tím konečně svěřit. Byl ženatý a měl rodinu. Tajně chodíval na půdu převlékat se do ženských šatů. Dost duševně trpěl. Stal jsem se pro něho „zpovědnicí.“ Jen jsem naslouchal. Později jsem ho doporučil známému lékaři na psychiatrii. Dostal nějaké hormony a trochu mu narostla prsa. Cítil se lépe. Před rodinou svůj stav nadále tajil. O změnu pohlaví nepožádal.