Online archiv

Petr tvrdí, že svou ženu miluje. Ona má spíš pocit, že ji považuje za součást svého vlastnictví. Sám o všem rozhoduje, určuje pravidla, manželka se musí podřídit jeho požadavkům, ať jsou jakkoli nerozumné či přehnané. Chce ji neustále kontrolovat: „Mám na to právo, je to přece moje žena,“ tvrdí.

V duchu romantických představ o lásce bychom mohli předpokládat, že při sexuálním aktu s milovanou osobou myslíme jen na ni. Zdaleka vždycky to však neplatí - a je to úplně normální, říká sexuoložka Hana Fifková.

Skutečného incestu ve fyzickém smyslu by se většina lidí nedopustila. Do vztahů na psychické rovině se nám vkrádá ale poměrně často. V případech soužití single rodičů s potomkem opačného pohlaví je snadné najet do jeho nezdravých kolejí.

Vánoční čas bývá často označován adjektivy kouzelný, tajemný… Jenže dnes si to často představujeme tak, že bychom měli pod stromečkem „vykouzlit“ co nejvíc dárků a tajemství se snažíme vědecky vysvětlit. Přesto je v našem životě stále místo pro zázrak, říká teolog a filozof Tomáš Halík. Zažijeme ho kdykoli, kdy jsme schopni žasnout a pocítit vděčnost…

Užíváte antidepresiva nebo hypnotika? Pak byste měli zpozornět. V Kanadě od roku 1994 probíhal dvanáctiletý výzkum, který zkoumal více než 14 000 Kanaďanů ve věku 18-102 let. Každé dva roky účastníci výzkumu vyplňovali dotazník týkající se jejich sociální situace, životního stylu a zdraví. Také odpovídali na to, zda užívají sedativa včetně uklidňujících prostředků jako Valium nebo léků na spaní včetně Nytolu. Ve skupině, která udávala užívání léků na spaní a proti depresi, výzkum zjistil, že v průběhu dvanácti let zemřelo 15,7 procent účastníků, zatímco úmrtnost ve druhé skupině, která tyto léky nebrala, byla pouze 10,5 procenta. „Tyto léky nejsou žádné bonbónky a jejich užívání má daleko do neškodnosti,“ řekla Genevieve Belleville, která působí jako profesorka quebecké Université Laval. Prášky na spaní a proti úzkosti podle vědců ovlivňují naši schopnost reagovat, proto mohou být jednou z příčin různých nehod. Také mají vliv na dýchání během spánku. Některé z nich také mohou zvyšovat riziko sebevraždy. „Měli bychom si uvědomit, že v případě nespavosti, deprese a úzkosti má dobré výsledky kognitivně behaviorální terapie,“ uvedla Genevieve Belleville. „Lékaři by proto měli s pacienty diskutovat o možnostech léčby. Kombinace krátkodobé farmakologické léčby s psychologickou pomocí je nadějnou strategií v léčbě úzkosti a nespavosti. Zdroj: My Health News Daily

/ Anketa

Ať se to zdá sebepodivnější, výrazně dlouhý prsteníček v kombinaci s krátkým ukazováčkem signalizuje u jedince vysokou hladinu androgenních hormonů a s tím spojené „mužské“ vlastnosti: soutěživost, bezohlednost a promiskuitu. Tento fyzický znak totiž překvapivě souvisí s tím, jak moc je vyvíjející se zárodek v matčině děloze vystaven působení mužských hormonů. Výzkum prokázal, že některé druhy opic (třeba paviáni nebo makakové) si v děloze užívají úplnou testosteronovou „lázeň“. Pro dospělé samce je pak typické silně konkurenční, bojovné chování, časté střídání sexuálních partnerek - a také dlouhé prsteníky, skoro dvojnásobné oproti ukazováčkům. Naproti tomu gibboni, ale také hominidé, tedy orangutani, gorily, šimpanzi a lidé, mají poměr mezi oběma prsty opačný: ukazováčky jsou ve většině případů delší. A liší se i jejich sociální chování, které je mnohem mírnější a tolerantnější, se schopností kooperace a párové monogamie. Snad můžeme z tohoto zjištění usoudit, že spolupráce a slušnost je přece jen vývojově výhodnější, i když to z krátkodobějšího měřítka často vypadá spíš opačně… Zdroj: Science Daily

I v naší rodině máme problém s dětskou obezitou a nemůžeme se shodnout, jak ho řešit. Terapie tak, jak ji popisuje paní Malichová, mě zaujala a ráda bych se s ní spojila. Nepodařilo se mi ale najít kontakt na ozdravovnu ve Vrchlabí. Můžete mi pomoci? Marie Novotná, Praha

/ Sloupek Daniela Deyla /

Názory autorů v článku zveřejněném v říjnovém čísle Psychologie dnes jsou sice velice zajímavé, ale autoři se dopouštějí chyby, jaká se u těchto témat poměrně pravidelně opakuje -neptají se samotných studentů, kterých se to týká. Já nyní studuji sextu na Gymnáziu Jana Palacha v Mělníku, je mi 16 let a ráda bych upozornila na praktický dopad přidávání určitých předmětů. V minulém roce nám přibyly dva nové předměty, a to: OCH (Ochrana obyvatelstva za mimořádných situací), což je obdobou bývalé branné výchovy, a OSV (Osobnostní a sociální výchova). To je předmět, o němž jsme se nikdy nedozvěděli, k čemu měl sloužit. V předmětu OCH se profesor ze začátku pokoušel o jakési vyučování, ale skončilo to přehráváním různých filmů či videí, které vybírali studenti, a u OSV nám zpočátku profesorka přehrávala jakási videa o etice, kde nám bylo řečeno, kdo podává ruku jako první (což vás učí již na základní škole během jiných předmětů) a nakonec to i profesorka vzdala, jelikož nevěděla, co učit. Ti, co rozšiřování osnov schvalují, si totiž neuvědomují, že my se musíme ve škole soustředit několik hodin v kuse a ještě doma se intenzivně připravovat a že toto je samozřejmě ztráta času. Diskutující v článku uvádějí spoustu důvodů, proč by měla být zavedena etická výchova, ale vůbec se nezabývají realizací. Konkrétně odpovědi uvedené v článku mi přišly až vtipné. Paní Marie Oujezdská má sice velmi zajímavý nápad, že by se to mělo realizovat v malých skupinkách, ale bohužel nebere v potaz, že učitelů je málo. A i když se říká, že v práci končí brzy, domů si nesou spousty písemek a také je doma čeká příprava různých prezentací a zejména práce s dětmi je velice náročná na psychiku. (Vím to z vlastní zkušenosti, jelikož má matka se jako profesorka na gymnáziu živí.) Dále pan Jiří Unger, který, tedy jestli jsem to pochopila správně, tvrdí něco v tom smyslu, že nám chybí morálka. To se bohužel dá naučit pouze odkoukáváním ve společnosti kolem nás, což je někdy obtížné. A také zde kritizuje, že školy jsou neutrální. Když jsem to četla, tak mě napadla myšlenka, jak budoucím prvňáčkům budou dávat barevné mašličky, podle toho, jaký názor mají v budoucnu zastávat. Nejvíce jsem se asi ztotožnila s názorem ředitele gymnázia Daniela Přibíka. Etická výchova má podle mého být součástí každého předmětu, kdy se učíme slušně hovořit s autoritou a různá pravidla mluvení při diskusi apod. Že to některé dnešní děti neovládají, to bohužel ovlivňují jak rodiče, tak i učitelky, které děti pomalu prosí, aby spočítaly příklad, a dále samozřejmě dění v médiích.