Online archiv

Kdo se dříve uzdraví?

Monika Kovačková, 11/2010
Proč někteří lidé onemocní, zatímco druzí se těší dobrému zdraví, proč se jedni uzdravují rychleji než jiní, proč je u některých jedinců příliš vysoká pravděpodobnost relapsu? Díky výzkumům posledních let můžeme vystopovat povahové rysy s téměř léčebnými účinky.

Hrdinové, nebo donašeči?

Nikola Hořejš, 11/2010
Za odhalením korupce a nepravostí stojí často obyčejní lidé, podle amerického vzoru označovaní jako whistleblowers. Dokážou v sobě i Češi najít takovou odvahu, a pokud ano, co jim hrozí?

Sousedské vztahy: zanikají, nebo jen mění podobu?

Eva Jedelská, 11/2010
Soused je člověk, u kterého nemusíte váhat, které patro zmáčknout, když k vám nastoupí do výtahu. Neostýcháte se přijít si od něj půjčit vrtačku. Vaše děti ho pozdraví a on ví, jak se jmenují a ke komu patří. Máte vůbec nějakého souseda, nebo jen spolunájemníky?

Kreativita jako požadavek doby

Petr Drkula, 11/2010
Kreativitu po nás požaduje v inzerátech potenciální zaměstnavatel, sám často nabízí práci „v kreativním kolektivu“. Nestalo se z tohoto pojmu jen prázdné heslo, nad jehož významem se nikdo hlouběji nezamýšlí?

Srozumitelné šílenství

(Kuh), 11/2010

Jak blízko je od umění k šílenství?

Kseniya Uholyeva, 11/2010
Je pravdivá obecně rozšířená představa, že kreativní činnost je podmíněna „dotykem šílenství“ a že k umělci jaksi samozřejmě patří rozháraný osobní život s pocity osamocení a nepochopení? Psychologické výzkumy pátrají po odpovědích…

Co máme v lásce společného se zvířaty?

Jan Havlíček, Martina Konečná, 11/2010
Mluvit o významu sexuality by bylo nošením dříví do lesa. Aktivity s ní spojené mají pro mnohé lidi natolik silný náboj, že jim nejen věnují značnou část svého času, prostředků, ale často se dopouštějí činů s nedozírnými následky. Jak moc je však lidská sexualita specifická v porovnání s jinými živočichy, především s našimi nejbližšími příbuznými, primáty?

Umění rozchodu

Jitka Douchová, 11/2010
Většina z nás projde v průběhu života více partnerskými vztahy. Máme tedy za sebou více prožitků zamilovanosti, měsíců či let plynutí vztahu, ale také rozchodů. Rozejít se s partnerem tak, abychom neskončili s pochroumaným sebevědomím a nekomplikovali si další vztahy, je umění. A zdaleka ne každý ho zvládne.

Jsme na správné cestě? Metafory vypovídají o našich vztazích

Eva Šmídová, 11/2010
Metafory se projevují v běžné každodenní konverzaci tak, že používáme slova, velmi často pak slovesa, z oblasti, z níž metafora vychází - kráčíme spolu životem, toužíme zakotvit v klidném přístavu, nebo naopak vyplout na širé moře, jsme každý z jiného těsta a naše cesty se rozcházejí… Metafory ukazují, jakým způsobem nahlížíme na svět, jak se chováme, jak žijeme.

Červená kniha aneb Jak získat zpět svou duši

Vladislav Šolc, 11/2010
Ze sledování vlastních fanzatií a snů vytvořil Carl Gustav Jung slavnou Červenou knihu. „Zbytek života strávil pokusem přeložit její poselství do vědecké formy,“ říká Sonu Shamdasani, historik psychologie a editor Červené knihy, jež vyšla vloni, půl století po autorově smrti. V češtině vychází v nakladatelství Portál právě teď. Myslíte si, že by Jung dnes byl rád, když za svého života o vydání knihy příliš nestál, zeptali jsem se ho mimo jiné v exkluzivním rozhovoru pro náš časopis.

Anketa

, 11/2010
Výstava Decadence NOW! v pražském Rudolfinu chce podle kurátora výstavy šokovat ošklivostí, pornografií, násilím… Chtěli byste ji vidět?

Poporodní deprese a perfekcionismus? Překvapivá souvislost

, 11/2010
Prvorodičky, které se domnívají, že by měly být perfektními matkami, ohrožuje riziko poporodní deprese. Vyplývá to ze studie, která se jako první zaměřila na to, jak perfekcionismus ovlivňuje schopnost adaptace na situaci po narození dítěte. Studie zkoumala 100 prvorodiček z kanadského Toronta. Ženy odpovídaly na otázky týkající se stupně jejich perfekcionismu a také jejich pocitů sklíčenosti a deprese. Z odpovědí vyplynula souvislost mezi perfekcionismem a depresivními stavy, a to dokonce i u těch respondentek, které svůj perfekcionismus nepovažují za problém. „Můžeme se setkat s prvorodičkou, která řekne, že všechno je fajn, a nám se může zdát, že to je opravdu perfektní. Žena se ve skutečnosti necítí dobře, ale dokáže to skrýt před ostatními,“ řekl Gordon Flett, který působí jako profesor psychologie na kanadské York University. Toto zjištění je velmi závažné, protože si rodina ani přátelé nemusejí uvědomovat, že jejich blízký člověk trpí depresí. „Tendence skrývat své pocity je nebezpečná. Je smutné, když člověk, který trpěl depresí, už není mezi námi, ale rodina řekne, že si všichni mysleli, že vše je v pořádku,“ říká Flett. A dodává, že je třeba zbořit mýtus o perfektním rodičovství. „Myslím si, že zejména pro novopečenou matku a otce je důležité, aby si uvědomili, že nemusejí být perfektní. Není třeba, aby byli těmi nejlepšími rodiči na světě. Potřebují získat zkušenosti se svou novou rolí a starat se tak dobře, jak umějí. A to stačí,“ dodává psycholog. Zdroj: PsycPORT