Online archiv

Některé zločiny vyvolávají otázku, zda jim šlo předejít. Například nedávné dvojnásobné vraždě manželů Malhockých v Českých Budějovicích, jimž syn z ženina prvního manželství dlouhodobě vyhrožoval. Manželé se obrátili na policii s žádostí o ochranu - a neuspěli.

Petru ve třech letech adoptovali noví rodiče. Když jí bylo dvanáct, rodina se rozpadla a Petra se znovu ocitla v dětském domově. Od 18 let pracovala v tkalcovně, bydlela na ubytovně, kde ji spolubydlící týrala a zneužívala. Petra se zhroutila a byla odvezena do psychiatrické léčebny v Beřkovicích. Odtud vedla její cesta do ústavu sociální péče, kde žila několik let. Mladá žena trpí mírnou mentální retardací, je spíše tichá, neprůbojná. Dosavadní životní peripetie jí neposkytly příliš prostoru pro rozvoj samostatnosti ani sebevědomí. Sama netušila, že „má na víc“ a bez pomoci by nebyla schopná udělat krok z ústavního řádu a jistoty do světa, v němž musí rozhodovat sama. Právě v ústavním zařízení ji kontaktovala pracovnice Agentury Pondělí a nabídla jí, že může jezdit do denního centra agentury učit se různým dovednostem. A tak se Petra učila žehlit, prát, vařit, uklízet, vyrábět svíčky…

Po osmi letech války v Afghánistánu USA nedokážou zastavit epidemii sebevražd ve své armádě. Přes investice milionů dolarů do programů prevence sebevražd a podpory vojáků, kteří trpí „neviditelnými ranami“, armáda ztrácí půdu pod nohama. Dne 15. ledna 2010 ministerstvo obrany USA oznámilo, že v roce 2009 spáchalo 160 příslušníků americké armády sebevraždu, což je o dvacet více než v roce 2008. Podle plukovníka Christophera Philbricka byl loňský rok pro americkou armádu opravdu bolestný. Nárůst sebevražd je skutečně alarmující, protože podle statistik bývá u příslušníků ozbrojených složek naopak nižní výskyt suicidálního chování než u běžné populace. Rodiny vojáků, kteří spáchali sebevraždu, apelují na vedení státu i na armádu, aby podpořily své muže, kteří bojují za jejich zájmy. Vojáci musejí především vědět, že pokud vyhledají pomoc, protože cítí, že jsou pod silným psychickým tlakem, nebude to nikdo brát jako jejich selhání a nebude tak ohrožena jejich armádní kariéra. Obamova administrativa navíc reviduje dosavadní neoficiální armádní přístup, kdy rodině vojáka, jenž spáchal sebevraždu, armáda nezasílala ani kondolenční dopis. Kevin Lucey z Belchertown v Massachusetts, jehož třiadvacetiletý syn Jeffrey se oběsil necelý rok poté, co se vrátil z Iráku, říká: „Tato politika odráží bezcitnost k vojákům, kteří byli ve službě. Rány, které utrpěli, byly sice skryté, ale to neznamená, že byly méně smrtelné než jiné.“ Nyní by vojákům, kteří spáchají sebevraždu, měla armáda vystrojit pohřeb stejně jako jiným mužům a ženám, kteří zahynou v boji.

Jaké hodnoty považujeme v životě za důležité? A jak se to odráží v našich volebních preferencích? Mění se v průběhu života sympatie k levici či pravici a čím jsou tyto změny ovlivněny? Sociologické výzkumy v mnohém potvrzují pravdivost psychologických teorií lidských hodnot a potřeb.

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Zejména ve venkovských oblastech a pro osoby, které nemají přístup k internetu, je obtížné psychologa najít. Přispět ke zlepšení by měla i naše servisní rubrika.

/ Poradna /

Zažili jste někdy situaci, v níž jste jednali v rozporu se svým přesvědčením? Chtěli jste něco udělat, ale přemohl vás pocit silnější než vy? „Co to do něj vjelo?“ říkáváme v takových chvílích. „Co ji to popadlo? Vůbec jsem ji nepoznával…“

Který autor se u nás v loňském roce prodával lépe než Paulo Coelho, Michael Viewegh nebo Dan Brown? Odpověď je více než překvapivá: na žebříčcích bestselerů zabodoval oproti výše zmíněným čtenářsky daleko náročnější traktát Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla, kterého se loni prodalo více než 33 000 výtisků. U čtenářů vyhrál, na akademické půdě propadl. Co nám Sedláček a přijetí jeho knihy říká o dnešku?

Škola komunikačních dovedností II .

březen 2010