Online archiv

Logoterapie v sociální práci

Stanislava Ševčíkovákresba Ladman, 1/2006
Současná multikulturní, postindustriální společnost na nás klade velmi vysoké nároky: na jedné straně musíme vnímat nároky a požadavky okolí, na straně druhé bychom měli zůstat ve své podstatě stabilní a autentičtí: okřídlené,buď svůj!' Jak naložit s tímto dilematem?

Fyziognomika aneb Co vše lze poznat ze vzhledu člověka

Pavla Koucká, 1/2006
Odhadování povahy druhého člověka je tak staré jako lidstvo samo. Do jaké míry je však účinné? Co dokážeme odhalit z rysů tváře, rukou či postavy druhého? A kdy nás zdání klame?

Bojím se, když řídím

Jan Weinbergerilustrační foto (c) fotobanka.cz, Jan Kondziolka, 1/2006
Největší úzkost u řidičů vyvolávají křižovatky, tunely, dálnice, mosty a úzká místa mezi kamiony. Kognitivně-behaviorální terapie zde účinně pomáhá zvládat i silné strachy.Lidé, které trápí strach ze řízení auta, nemusejí být v podstatě bázliví nebo labilní. Mohou být jinak úspěšní, dynamičtí a zdraví, ,stojící oběma nohama na zemi'.

Rodinné inženýrství

Věra Müllerováilustrační foto Petr Perla, 1/2006
"Ten dělá to a ten zas tohle,"zpívá se ve známé písničce. A co vy, máte ve své rodině pravidla určující kdo, kdy a jak má pracovat?

Ženy v kruhu

Věra Roubalováarchiv Věry Roubalové, 1/2006
Chci vám představit vznik a historii ženských multikulturních skupin pod projektem KRUHY. Píšu i o vlastní motivaci. Věnuji se srovnání skupin, které probíhají v uprchlických táborech, a skupin, které organizujeme v Praze.V pražském mateřském centru YMCA probíhá multikulturní ženská skupina.

Kulturní šok - krize, nebo běžná reakce?

Terezie Tučkováilustrační foto Pavel Cejpek, 1/2006
Zahraniční stáž, či dokonce emigrace kladou vysoké nároky na psychiku. Musí však dojít přímo k šoku? Které vlastnosti a okolnosti mohou člověku pomoci? Výzkumy se různí, přesto však lze najít určité zákonitosti.Klasická teorie říká, že těsně po příjezdu do ciziny nastává období nekritického nadšení. Člověk zažívá euforii z toho, že skutečně realizoval plánovanou cestu, a vše mu připadá zajímavé.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KOMUNISTICKÉHO SYSTÉMU

Vladimír Michal, 1/2006
Implicitní náboženství: Má své posvátné knihy (klasická díla Marxe, Engelse, Lenina a Stalina), svá dogmata, o nichž se nesmí pochybovat, svůj pantheon, své modlitby a litanie, své ,rituály', vlastní kodex morálky novéhočlověka, který vychází z toho, že mravné je to, co prospívá dělnické třídě. Má i eschatologii s beztřídní společností a disponuje instancí exkomunikace s tresty pro heretiky. To vše uspokojuje potřebu religiozity; že tatopotřeba skutečně existuje, dokládá religionistika - lidstvo vždy mělo nějaké náboženství. To komunistické bylo strženo z nebe na zem anebo spíše do podsvětí.Utopismus: Utopická jsou už východiska (základní hybnou silou dějin jsou vlastnické vztahy a boj mezi třídami), utopickou vizí je beztřídní společnost, v níž je každému přidělováno podle jeho potřeb, a utopismem bylaprosáklá propaganda a celá mocenská praxe. Utopie bývá věru ďábelské znetvoření filozofie.Hra se slovy: Slova dostávají nový, ,pokrokový' význam, často opačný k původnímu (diktatura = demokracie, násilná zvůle = svoboda, tolerance = nekompromisní boj s nepřáteli pokroku).Sázka na represi: Vždy se vyplatila, podle proklamací při náboženských rituálech vychovává strana ,nového socialistického člověka', výchova se vyčerpává dogmatismem, bezvýjimečnou direktivou a agresivitou, hrozbami astrachem. Étos vázne v nízkých animálních hodnotách.Psychopatologický syndrom: Příznaky bludů, egocentrismus, utopie, hyperimpulzivní myšlení, mravní vakuum. Syndrom je mimo normalitu, ač se komunisté považují za normální, ba nejnormálnější.Klasici marxismu-leninismu byli špatnými psychology - člověka v jeho podstatě neznali, uchylovali se k mýtům. To už na počátku minulého století postřehl Masaryk ve své Otázce sociální, která je dosud aktuální kritikoumarxismu. Pokud však jde o komunisty jako praktické psychology zneužívající poznatků psychologie v každodennosti, pak byli na výši. Sázeli i na psychologické metody (propaganda, masové, davové fenomény, na to, co národ chtělslyšet, na sliby a hlavně na zamoření země strachem). Zdá se, že tyto prostředky pro ně v praxi byly a jsou důležitější než vliv materiální základny, jejímž odrazem je nadstavba, jak učí jejich doktrína. Jsou mistry vevyvolávání zlých duchů, animálních archetypů, v manipulaci s lidmi a skupinami; je to psychologie jaksi naruby, ale pro jejich účely - bohužel - účelná.

Anketa: Měla by se komunistická strana zakázat a proč?

, 1/2006
Vladimír Michal, psycholog

Kdo a proč (ne)fandí komunistům

Pavla Le Rochilustrační foto (c) fotobanka.cz, Bod zlomu, 1/2006
"Jak to, že komunismus nezanikl?"ptají se středoškoláci v listopadovém programu nadace Člověk v tísni, ve kterém se dovídají o zločinech komunismu. Podíváme- -li se na preference, které dnes z KSČM činí třetínejsilnější stranu, zní tato otázka ještě naléhavěji....ale srp a kladivo mají v trezoru.

Temné stránky psychologie

Martina Klicperová-BakerAlan Pajer, 1/2006
Psychologové se ocitají v podobné roli jako v minulém století nukleární fyzikové. Vyvinuli nástroje, které mohou lidstvu pomoci, ale mohou být také zneužity. Martina Klicperová-Baker rozmlouvá o etice v psychologii s americkýmpsychologem Philipem Zimbardem.

Kde se psychoterapie setkává s neurovědami

-red-, 1/2006
Výzkum ukázal, že pokud se lidé trpící hraniční poruchou osobnosti dívají na tváře lidí s neutrálním výrazem, často jim připisují negativní emoce. Jiné studie zase ukázaly, že tito pacienti vykazují zvýšenou aktivitu amygdaly,primitivní mozkové struktury, která je spojena s prožíváním strachu.Na nedávném výročním zasedání Americké psychologické asociace prezentoval profesor Bernard D. Beitman novou výzkumnou oblast, která mapuje základní psychoterapeutické procesy a neurobiologické mechanismy, které jsou jejichpodkladem. Podle Beitmana by je měli brát v úvahu i psychoterapeuti v praxi. Výzkumná data totiž naznačují, že pouze asi 15 % úspěchu v psychoterapii jde na vrub specifičnosti konkrétního terapeutického přístupu. Zásadnějšíroli hrají společné faktory, jako je terapeutická aliance, faktory prostředí, placebo efekt apod.Pro Beitmana to znamená následující: Najděme společného jmenovatele efektivní psychoterapie - co se děje při terapii v mozku pacienta a psychoterapeuta - a přestaňme vést nekonečné spory o to, zda jekognitivně-behaviorální terapie lepší než psychoanalýza.Jednou budou podle Beitmana i běžní praktici schopni těchto informací využívat, a budou tak moci u každého pacienta ovlivňovat příslušnou část jeho mozku nejúčinnějším způsobem - ať již psychoterapií, léky, meditací, čijinou formou intervence.

Alkohol u dětí a dospívajících

Karel Nešpor, 1/2006
Problémům působeným alkoholem u dětí a dospívajících bylo věnováno poslední číslo časopisu Alcohol Research&Health, který vydává NIAAA, což je nejvýznamnější americká výzkumná instituce zaměřená na zneužívání alkoholu.Cílem tohoto přehledu je uvést nejzávažnější důsledky zneužívání alkoholu u dětí a dospívajících a zmínit i způsoby, jak předcházet škodám, které alkohol působí v této populaci.