Online archiv

Rabín David Maxa – osobní zkušenost s pamětí předků

Francouzský profesor Boris Cyrulnik během své pražské návštěvy poskytl Psychologii dnes rozhovor, v němž vypráví o zhoubném vlivu samoty na psychickou odolnost, o negativním dopadu lockdownu na dospívající mládež i o nešetrných zásazích člověka do přírody.

„Uvědomil jsem si, že tři rozinky úplně stačí, jsou tak výživné, tak sladké, přitom jindy je mohu jíst po hrstech. Připomnělo mi to, že když jím všímavě, sním toho méně,“ říká jeden z účastníků, když se ptám na jejich zkušenosti z krátkého cvičení, během něhož jsme všemi smysly – zrakem, dotekem, čichem, sluchem a chutí – chvíli postupně zkoumali tři rozinky. „Těžko budete jíst pomalu a pozorně něco, co vám nechutná a co není zdravé,“ líčí svoji zkušenost jedna z účastnic a další rychle doplňuje: „Když jsem bdělá, více si vybírám jídlo, co budu jíst… A z toho, že se rozhoduji, co se stane součástí mě a mého těla, mám lepší pocit a vede mě to ke spokojenějšímu bytí.“

Moderní umělci jsou choromyslní, nebo si z nás dělají blázny, domníval se Adolf Hitler a byl rozhodnutý s tím něco udělat. Když se dostal v roce 1933 k moci, byla díla moderních německých a světových umělců odstraňována z veřejných sbírek, degradována nálepkou „zvrhlé umění“ a jeho protagonisté perzekvováni. Pokud byste se domnívali, že byl Hitlerův extrémní názor v Evropě ojedinělý, mýlili byste se. Že nebyl cizí ani našemu, zdánlivě tolerantnímu, prostředí, o tom svědčí reakce české odborné lékařské veřejnosti na mezinárodní výstavu Poezie 1932, které se účastnili čeští, francouzští a němečtí surrealisté.

Stejně jako ve společnosti, i ve světě filmu se postavení žen proměňuje. Hrdinky se stále častěji ocitají v centru zájmu, avšak výčet aktuálních titulů zaměřených na ženský pohled přece jen vykazuje určitý neveselý vzorec.

Lídršip je mnohem širším souhrnem dovedností, než si řada lidí uvědomuje. Když se o tomto tématu bavím se sportovci, často mi odpoví: „Já nerad dělám před ostatními nějaké proslovy, takže lídrem ani být nechci.“

Pavel Hrdina je podnikatel a otec pěti dospělých dětí, který vybudoval úspěšnou firmu a objektivně dosáhl všeho, čeho si společnost cení. Už před časem však přišel na to, že cesta vzestupu je jen půlkou životního příběhu. Chce-li být muž šťastný, musí přijmout i svou slabost a nebát se být zranitelný. Jedině pak se nestydí plakat, umí se smát a dokáže hluboce milovat ženu.

O tom, že je dobré se s nikým nesrovnávat, asi slyšel už každý z nás. Málokdo ale odolal tomu, aby ho srovnávání s jedinci, kteří jsou (alespoň údajně) úspěšnější, občas tak trochu nedeptalo. Jak z toho ven a co nám o úskalích i prospěšnosti srovnávání říká psychologie?

Mají ženy zájem stávat se psycholožkami a mají stejné příležitosti jako muži? Jak se uplatňují ve vedoucích funkcích v institucích, které se psychologií zabývají? Pozice žen v oboru se v průběhu let proměňuje. Jaká je situace dnes?

Není to tak dávno, co bylo mateřství považováno za biologickou danost. Dnes je často doprovázeno bolestnými prožitky a řadou negativních emocí. Jak být vyrovnanou matkou a nacházet bezpečí, uvolnění a skutečnou sounáležitost ve vztazích?

Ženské identifikační vzory a archetypální obrazy se v průběhu dějin mění – některé se vytrácejí a pak se znovu vracejí, další zůstávají v centru pozornosti neustále. Každá doba si je však vykládá jiným způsobem.

Na hrdinství lze pohlížet jako na výjimečné chování, které se děje dobrovolně a ve prospěch ostatních lidí, nese značné riziko, zahrnuje oběti a je vykonáváno bez očekávání osobního zisku.