Online archiv
Psychoanalytik Jan Šikl v osobním pohledu na to, kdo je to silná žena, nabízí několik archetypových situací, a především zdůrazňuje, že obraz ženy hrdinky je dynamický a proměnlivý.
Možná nás fascinuje myšlenka, že jsou mezi námi ženy, které mají intenzivní kontakt s něčím, co přesahuje naše běžné myšlení a dovednosti. Můžeme jim říkat třeba kouzelnice, čarodějky, vědmy nebo věštkyně. Proč jsou tak výjimečné? A můžeme být jako ony?
Co žena potřebuje, aby mohla v dnešním světě žít přirozeně a zůstat sama sebou? Jak podpořit vlastní ženské zdraví a sebevědomí? Odkud čerpat zdroje energie, moudrosti i síly?
Ve druhé polovině 19. století se na pařížské psychiatrické klinice Salpêtrière prováděly dnes již těžko představitelné experimenty na ženských pacientkách označovaných za hysteričky. Z doby rodící se vědy o duševním zdraví, kdy na sebe narážely racionalita i pověry, zpátečnické stereotypy i technologické pokroky, se zachovala unikátní svědectví – a hlavně fotografie.
Představte si, že jste dítě a běháte po rozkvetlé louce. Jste ve voňavém lese plném zpívajících ptáků. Hrajete si v potoce. Skáčete do kaluží. Hladíte malého králíčka. Jak se cítíte?
Mnoho lidí zažívá v souvislosti s pandemií strach, nejistotu a zvýšenou úzkost. Ne každý umí tyto nepříjemné stavy a emoce účinně zpracovat, často hledáme různé možnosti úniku, a toužíme po rychlé úlevě. Jak lépe zvládat stavy úzkosti pomocí vůní?
Úzkost a napětí mohou vést až ke vzniku závislostí. Úlevu nabízejí různé relaxační techniky. Třeba klasický autogenní trénink nebo jiné typy práce s tělem, například progresivní svalová relaxace podle Jacobsona.
„Závislost je cokoli, co krátkodobě vyřeší naši bolest, prázdnotu, úzkost či strach, ale dlouhodobě ublíží nám či našemu okolí,“ říká lékař a spisovatel Gabor Maté. Co když je naší závislostí práce? Jak s ní můžeme nakládat v rámci terapie?
Bez absolutna se skoro nedá žít. Mladý voják stojí sedm hodin v zákopu, třináct metrů od něj další, a tak to jde po celé frontové linii v první světové válce. Tento chlapec, téměř ještě dítě, je poprvé v rozhovoru se sebou samým, jenž je krutě opravdový. Nad problémem našich závislostí se pro psychologii dnes zamyslela česká filosofka a fenomenoložka Anna Hogenová.
Mobil bereme do ruky v průměru šedesátkrát za den. Mnoho z nás po něm sahá téměř automaticky – když pociťujeme nudu, nebo naopak stres, prožíváme náročnou emoci, nebo prostě jen ze zvyku. Co můžeme udělat pro to, abychom svůj telefon
používali vědoměji?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.