To není vaše vina!
Petr Sakař, 7-8/2004
Helen BenedictPraha, One Women Press 2003. 373 s.Podtitul této knihy s úderným názvem zní: Jak se vyrovnat se sexuálním napadením; Rádce pro ženy, muže, dospívající, jejich přátele a rodiny. Jedná se o pověstnou první vlaštovku na poli praktických rádců pro oběti trestnýchčinů. V České republice bylo doposud možné obeznámit se s touto problematikou pouze v omezené míře v příspěvcích a publikacích Bílého kruhu bezpečí a některých dalších neziskových organizací věnujících se mimo jiné také pomociobětem sexuálního násilí. Publikace je určena primárně obětem sexuálního násilí a lidem z jejich nejbližšího okolí. Mnoho cenných informací však v knize mohou nalézt také odborníci: lékaři, policejní vyšetřovatelé, soudci aprávníci, psychiatři a psychologové, kteří s oběťmi a jejich blízkými mohou přijít do kontaktu a kteří mají jen málo příležitostí seznamovat se s touto problematikou ve své mateřštině. Kniha je koncipována jako souborpraktických rad a návodů. Tyto návody, zprostředkované zkušenosti a postřehy celé řady obětí různých forem sexuálního násilí však autorka neprezentuje jako jednoznačná fakta a danosti, ale nabízí je volně k použití obětem avšem, kteří se jim snaží pomoci. Poutavost a čtivost této knihy umocňuje autorka tím, že se neustále obrací ke čtenáři, hovoří k němu a oslovuje ho přímo formou jakéhosi intimního rozhovoru. Díky své zkušenosti odpovídá načtenářovy otázky dříve, než je on sám dokáže zformulovat. Z celé knihy vyzařuje na čtenáře pozitivní, povzbuzující a optimistický náboj, který právě oběti a všichni, kdož byli nějakým způsobem zasaženi jejich tragickouzkušeností, potřebují nejvíce. Oběť je přesvědčována o své statečnosti, vyzdvihována je její zásluha na"přežití"celé události, jsou burcovány její vlastní mechanismy sloužící k vyrovnání a přijetí traumatizujícíhozážitku, které, jak ukazuje naprostá většina výzkumů, mají zdaleka největší léčebný potenciál. Vedle psychologické podpory obětem a jejich blízkým kniha obsahuje i rady v situacích, které zpravidla následují po většině sexuálněmotivovaných napadení. Autorka poskytuje návody, jak zajistit pro oběť co nejhladší průběh gynekologických a ostatních vyšetření, výslechů na policii, soudního řízení, návratu do zaměstnání nebo do školy apod. Vyjmenovává takécelou řadu preventivních opatření snižující riziko sexuálního napadení. Úskalí knihy spočívají v odlišných právních úpravách a předpisech, rozdílných postupech policie a soudů i zcela nesrovnatelné nabídce odborných pracovišťpodílejících se na pomoci obětem znásilnění u nás a ve Spojených státech. Jestliže se redakci nakladatelství podařilo téměř beze zbytku doplnit původní text právními úpravami a předpisy platnými na území ČR, pak v otázce dalšípomoci obětem u nás tomu tak není. A vlastně ani být nemohlo, neboť většina zmiňovaných zařízení bohužel nemá v ČR odpovídající protějšek. V závěru je publikace doplněna poměrně obsáhlým seznamem institucí, na které se u násmůže oběť sexuálního napadení obrátit se žádostí o pomoc.
Učebnice obecné psychologie
Stanislav Kratochvíl, 7-8/2004
Alena PlhákováPraha, Academia 2004. 472 s.Autorka knihy, docentka Plháková, se na olomoucké katedře psychologie zabývá teoretickými problémy psychologie, dějinami psychologie, inteligencí a duševními procesy. Prošla výcvikem ve skupinové psychoanalytické terapii,pracovala v pedagogicko- -psychologické poradně, v psychiatrické léčebně a jako vedoucí manželské poradny. To vše, zároveň s bystrým pozorovatelským talentem pro psychologické problémy každodenního života, dokázala zúročit vesvé učebnici a podat předmět, často považovaný za nudný, velmi zajímavou, aktuální a podnětnou formou. Kniha obsahuje systematický výklad pojmů, poznatků a teorií, které musí obsahovat každá učebnice obecné psychologie: odsenzorických procesů přes paměť, učení a myšlení až po motivaci a emoce, navíc s důkladnou kapitolou o vědomí a o imaginaci. Vše je oživováno příklady z výzkumů i z autorčiny klinické a poradenské praxe. Plháková se nevyhýbáani filozofickým a teoretickým úvahám a při kritickém konfrontování různých názorů skromně, ale otevřeně sděluje, k čemu se sama přiklání. Pohledy zahrnují přístup psychodynamický i kognitivní, ale také hledisko evoluční,behavioristické a neuropsychologické. Text je dobře rozčleněn, důležitá slova jsou vytištěna tučně, příklady či ukázky petitem. Autorka sahá vesměs k původním pramenům. V knize se odráží její znalost nejnovější světovéliteratury, ale na rozdíl od autorů, kteří v zaujetí zahraniční literaturou ignorují autory české, nezapomene ukázat v každé kapitole, čím k dané otázce přispěli naši lidé. Jako ilustrace, že se kniha skutečně dobře čte, můžeposloužit několik ukázek z kapitoly o motivaci. V souvislosti se sebezáchovnými motivy autorka poukazuje na aktuální problém sebedestruktivního chování současných atentátníků. U hladu a žízně si povšimne, že někteřífrekventanti skupinových výcviků si s sebou nosí láhve s vodou, které se napijí, když u nich vznikne napětí. Při výkladu teritoriálního chování autorka uvádí jako zkušenost, že někteří cestující neochotně odstraňují i vpřeplněném vlaku ze sedadel tašky, které druhým zabírají místo. Známé výzkumy motivace po dosažení úspěšného výkonu a vyhnutí se neúspěchu autorka doplnila poznatkem o sociálně podmíněné kontrastní potřebě"vyhnout seúspěchu"např. u žen, jimž by úspěchy v povolání mohly nepříznivě ovlivnit naději na vytváření intimních vztahů s muži, tradičně očekávajícími ženskou submisivitu. Stojí za povšimnutí, že renomovaný autor základníchučebnic psychologie, profesor Milan Nakonečný, nepojal mladší docentku jako nevítanou konkurentku, ale přivítal její dílo nadšenou předmluvou, podtrhující, že autorka dokázala z abstraktních teorií a konceptů vytvořit"skvělou původní odbornou českou knihu". S jeho hodnocením se mohu jen ztotožnit. Je to výborně napsaná učebnice.
Životní období od 20 do 30 let je dobou velkých nadějí, optimistického budování a energického až nadšeného životního rozběhu.Jak se dvacátníci uplatňují ve sféře práce?
Internet používá devět z deseti studentů. Pro mnoho z nich je prostředím, kde se učí komunikovat, ověřují své normy, bezpečně experimentují se svou identitou.
Hoganův rozvojový test je unikátním osobnostním dotazníkem, který postihuje tzv. temnou stránku osobnosti člověka - interpersonální tendence, které jsou za běžných okolností skryty za naší sociální maskou a které se projevujíjen za určitých okolností.
Konkrétní psychodiagnostické metody bývají spojeny s určitým přístupem při jejich interpretaci - psychometrickým anebo projektivním. Oba tyto přístupy lze však kombinovat a používat i v ne zcela běžných souvislostech.
Linka bezpečí je velmi vytíženou krizovou linkou pro děti a mládež. Počet dovolání se pohybuje okolo 2300 denně, z toho samotných hovorů je kolem 300.
Lze léčit lékem, který neobsahuje ani jednu molekulu účinné látky? Homeopatie tvrdí, že ano. Účinná látka je podle ní v léku přítomna jako informace. Její kritici však upozorňují na to, že neexistuje platný důkaz o účinnostihomeopatik. Homeopatické léky používá řada lidí. Mají však nějaký léčebný efekt? A pokud ano, v čem spočívá? Na to jsme se zeptali dvou odborníků. Jak je to v naší diskuzi obvyklé, každý z nich má jiný názor.
Tolkienovy Šedé přístavy
Daniela ŠiffelováRepro PD, 7-8/2004
Prsten je zničen, moc Temného pána zlomena. Bujarých oslav se však na konci slavné trilogie anglického autora nedočkáme. Její konec skrývá hlubší smysl.Hlavním hrdinou celého příběhu je Frodo, největší proměnou však projde Sam. Jako by celý příběh byl příběhem Samovy individuace.
Ženy používají při zneužívání dětí a nedospělců jinou strategii než muži. Zatímco silnější pohlaví často sahá k násilí, ženy spíše přemlouvají.
Lepší život na sídlištích
Karel SchmeidlerKarel Schmeidler, 7-8/2004
Komplexní bytová výstavba minulých let degenerovala do jednotvárných panelákových nocleháren. Nyní se monotónní sídliště stávají z mnoha důvodů nepřijatelná a odborníci různých oborů dávají dohromady, co s nimi.Obyvatelé panelových sídlišť si stěžují na architektonickou nejasnost, monotónnost, nevýraznost barev a malou rozmanitost bytů. Oceňována naproti tomu bývá blízkost přírody.
Ideál krásy: štíhlí a svalnatí
Eliška BrimováVojtěch Vlk, 7-8/2004
Příčin rozvoje mentální anorexie a bulimie je mnoho. Podílí se na něm nespokojenost s vlastním tělem, narušené vnímání tělesného schématu, nízké sebevědomí, pocit nedostatečné sebekontroly i kulturní tlak na štíhlou postavu.Některé ženy vidí ideál ženské krásy ve sportovní, vypracované postavě, kdežto jiné se přiklánějí spíše ke štíhlosti a křehkosti. Muži by však měli být jednoznačně svalnatí a vysocí.