Online archiv

Většina uživatelů internetu hledá sex. Je velice lákavý a má řadu výhod - je anonymní, zcela nezávazný, a navíc si můžete vyzkoušet vše, co vás napadne.Většina virtuálních cybersexuálních partnerů se nikdy nesetká. Kontakt s reálným partnerem je vždy náročnější, reálný partner se také nikdy nevejde do obrazu ideálu, který si může uživatel internetu o svém virtuálnímpartnerovi vytvořit.

StručněPrimárním cílem www stránky je zvýšit odbornou informovanost o problematice mimořádně nadaných dětí. Stránka je členěna do několika sekcí - pro psychology, pro rodiče, pro učitele, výzkum a diskuze. Obsahuje množství odborných ipopularizujících textů (např. Typologie nadaných dětí, Obtíže v identifikování rozumově nadaných žáků a studentů, Multidimenzionální modely talentu a nadání, Nadání v útlém věku apod.). Najdete zde také přehled odbornéliteratury o nadaných dětech a internetové odkazy týkající se této problematiky.

StručněOdveta za dřívější konflikty motivuje násilné chování častěji u dívek než u chlapců ve školním věku. Zjistili to američtí vědci a svá zjištění publikovali v časopise Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine. Studie seúčastnilo 190 dětí ve věku 8 - 14 let, které se dostaly na úrazovou pohotovost nemocnice z důvodu zranění způsobeného násilím mezi dětmi. Analýza jednotlivých případů ukázala, že u dívek šlo mnohem častěji než u chlapců opokračování nějakých starších konfliktů. U dívek se násilí odehrávalo častěji než u chlapců v domácím prostředí. Ukázalo se také, že zbraň byla použita častěji v případech, kdy se konfliktu účastnila alespoň jedna dívka. Dívkybyly také častěji než chlapci zbraní zraněny (nejčastěji šlo o různé tyče, kameny apod.).

StručněVědci z Warwick University ve Velké Británii jsou možná blíže k objasnění toho, proč mají někteří lidé velké problémy s častým přejídáním. Identifikovali skupinu neuronů (jedno jádro hypotalamu), které nám"říkají",kdy máme jíst a kdy s jídlem přestat. Tato oblast mozku dostává signály týkající se hladu a nasycenosti z různých částí těla. V časopise Nature Neuroscience však vyjádřili britští vědci názor, že tento proces je mimořádněkomplikovaný, a přejídání proto může mít mnoho potenciálních příčin. K jejich objasnění bude zapotřebí provést řadu dalších výzkumů.

Strach z počítače (fear-of-computer syndrome) je trvalejší intruzivní obava, většinou u lidí středního a staršího věku, kteří trpí tím, že si nedokážou osvojit dovednosti pracovat s počítačem. Obavy bývají doprovázeny ažsubdepresivními pocity, které někdy iradiují do jiných výkonových či prožitkových oblastí a snižují sebevědomí a pocit životní spokojenosti. Takoví jedinci bývají stresováni, pozorují-li ty vyvolené, kteří jsou s počítačizadobře. Deprimují je i příručky o obsluze, připadají jim složité a málo srozumitelné. Většina z těch, kteří trpí tímto syndromem, se ani nepokusí ovládat počítač. Jde o druh anticipační úzkosti, kurzy většinou odmítají, aby seneztrapnili. Jde o mírnou poruchu, nepříjemné pocity bývají potlačovány či vytěsňovány. Rozumově nejsou s to zpracovat stresující představy. Počítačová gramotnost (computer literacy) je schopnost komunikovat s počítačem,zvládat základní operace. Dnes se stává funkční gramotností (functional literacy) - schopností číst, psát a verbálně komunikovat, aby byl člověk aktivní a nezávislý v mezilidském styku. Syndrom strachu z počítače je nicméně vevětšině případů dobře odstranitelný. Vycházíme ze zkušenosti instruktorů v počítačových kurzech. Zásadní význam má motivující fáze výcviku. Je třeba účastníka dobře obeznámit s možnostmi osobního počítače, někdy napomáháuvedení do počítačových her nebo napojení na internet, což není technicky nijak náročné. Motivující rozhovor by měl zahrnovat i jiné dovednosti účastníka. Během nácviku je nutno každý sebemenší úspěch ocenit, pochválit.Příznivě tu působí i skupinový vliv. Jde o soustavný trénink, řízený tak, aby byly dobře rozpoznatelné dílčí úspěchy. Po nějaké době nabývá účastník počítačové gramotnosti, zvyšuje se jeho sebeúcta a dochází k emoční stabilitě.Strach z počítače bývá trýznivější u predisponovaných osobností. Někteří lidé s tímto syndromem se považují za"technické antitalenty", což je většinou privátní mýtus; je třeba trpělivě tuto iluzi vyvracet. Významsyndromu strachu z počítače pro chování a prožívání nelze podceňovat. V současné době patří k dovednostní výbavě člověka osvojit si potřebné dovednosti ovládat počítače. Jak už tomu bývá v dynamice vnitřního světa, komunikace spočítačem může výrazně ovlivnit duševní pohodu a životní uspokojení.

Zdá se, že na mozky adolescentů působí ve srovnání s dospělými nikotin mnohem více jako odměna. Navíc je vysoce pravděpodobné, že pokud je mozek vystaven poprvé působení nikotinu během adolescence, změní tato zkušenost ipozdější behaviorální reakce na tuto drogu. Vysvětluje to, proč náctiletí kuřáci mají silnou tendenci pokračovat v kouření i během dospělosti. Uvedená zjištění vyplývají z nového výzkumu, který byl uveřejněn v on-line verzičasopisu Psychopharmacology. Hlavní autor studie, James Belluzzi, shrnuje zjištění takto:"Výsledky naznačují, že první expozice nikotinu působí jako velká odměna a zvyšuje citlivost u adolescentů takovým způsobem, že můžepřispívat ke zvýšenému riziku kouření v této věkové skupině."Tento fakt byl prokázán i během experimentů na laboratorních zvířatech. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí začíná 80 % kuřáků kouřit již běhemadolescence. Přestože existuje více faktorů, které se na vzniku kuřáckého návyku podílejí, uvedená studie podporuje dřívější zjištění týkající se biologických příčin závislosti na kouření. Tyto starší výzkumy prokázaly, žeteenageři vykazují příznaky závislosti již po minimálních dávkách vykouřeného tabáku a že ti, kteří kouří denně už jako teenageři, mívají mnohem větší obtíže při snaze přestat kouřit ve srovnání s lidmi, kteří začali kouřit ažv dospělosti. Všechny tyto poznatky podporují snahu o to, aby tabákové výrobky byly adolescentům pokud možno nedostupné.

V aktuálním vydání časopisu American Journal of Geriatric Psychiatry (květen-červen 2004) byly uveřejněny dvě studie dokládající, že péče o starého člověka trpícího demencí představuje určitá rizika. První z obou výzkumů sesnažil objasnit, proč jsou lidé pečující o své blízké trpící Alzheimerovou chorobou sami náchylnější k nemocem. V rámci skupiny 69 pečujících osob (jednalo se o partnery lidí s Alzheimerovou chorobou) bylo vybráno 16, které seo své partnery staraly více než 12 hodin denně, takže prakticky neměly možnost odpočinku. Tato potenciálně riziková skupina byla srovnávána jednak s ostatními pečujícími osobami a také s kontrolní skupinou stejně starých lidí,kteří o nikoho nepečují. Pomocí krevních testů se zjistilo, že riziková skupina měla ve srovnání se zbývajícími dvěma skupinami oslabený imunitní systém - konkrétně deficit tzv. beta2 adrenergních receptorů. Tyto receptoryhrají klíčovou roli v mobilizaci imunitního systému v případě ohrožení organismu nemocí. Podle autorů může být příčinou uvedeného deficitu zvýšená hladina neurotransmiterů zvaných katecholaminy (včetně adrenalinu), které seúčastní stresové reakce. Druhá studie se zaměřila na to, jak pečující osoby vnímají kvalitu života osob s demencí, o které se starají. Výzkumníci se nejdříve dotazovali přímo 91 pacientů trpících mírným až středním stupněmdemence na jejich kvalitu života. Poté se na kvalitu života pacientů dotazovali nepřímo - pečujících blízkých osob (nejčastěji partnerů, v jedné třetině případů šlo o dcery). Vyšly najevo značné rozdíly. Blízcí příbuzníhodnotili kvalitu života svých partnerů (resp. rodičů) trpících demencí jako mnohem horší, než jak ji hodnotili sami nemocní. Autoři přitom poznamenávají, že lidé s mírným a středním stupněm demence dokáží spolehlivě a přesněvypovídat o subjektivně prožívané kvalitě života.

StručněPokud se dítěti nedaří ve škole, někteří rodiče mu začnou pomáhat při psaní domácích úkolů anebo mu zakáží některé příjemné aktivity, dokud se ve škole nezlepší. Takové strategie však často vedou k dalšímu zhoršování. Účinnějšíbývá, pokud rodič své dítě spíše povzbudí. Vyplývá to ze studie uveřejněné v květnu v časopis Child Development. Studie ukázala, že lépe jsou na tom děti, jejichž rodiče podporují jejich aktivitu a samostatnost. Je tedyvhodnější s dítětem diskutovat o jeho problémech, aby si dokázalo najít řešení samo, než říci dítěti, co má udělat. Dalším důležitým faktorem je napodobování modelu - pokud se rodiče dívají na televizi v době, kdy má dítěpracovat na domácím úkolu, anebo pokud rodiče téměř vůbec sami nečtou a nevěnují se jakýmkoli"akademickým"aktivitám, těžko mohou očekávat od svého dítěte vynikající výsledky ve škole.

StručněAmerickým vědcům z Yale School of Medicine se podařilo vyvinout metodu, která umožňuje diagnostiku schizofrenie s 94 - 97 % spolehlivostí. Metoda je založena na identifikaci abnormálního vzorce mozkové aktivity ve sluchovéoblasti mozkové kůry pomocí funkční magnetické rezonance. Pomocí této zobrazovací techniky autoři studie vypočítali tzv. nezávislé synchronní hemodynamické mapy (SHIMs) sluchové kůry. O výzkumu informoval lékařský portál www.medinews.com.

StručněAmerická diabetologická asociace prezentovala na své 64. konferenci v Orlandu začátkem června výsledky výzkumu, který se týkal toho, jak rodiče vnímají obezitu u svých dětí. Výzkum byl proveden ve Velké Británii a zahrnovalnáhodně vybraných 300 dětí (a jejich rodin). Ukázalo se, že jednu třetinu obézních dívek a dokonce polovinu obézních chlapců v tomto souboru vnímají jejich rodiče jako"v pořádku".V jiné studii (provedené v USA) se zjistilo, že téměř polovina dětí v osmých třídách má nadváhu a přibližně 40 % dětí splňuje kritéria pro tzv. pre-diabetes (mírně zvýšená hladina glukózy v krvi). U těchto dětí je zvýšené rizikovzniku diabetu i dalších zdravotních problémů spojených s nadváhou.

Stručně7. června byla v časopise Archives of General Psychiatry publikována studie australských vědců, podle níž se autistické děti rodí častěji matkám ve vyšším věku, které měly komplikace během těhotenství a porodu (např. méně než 6bodů ve škále Apgarové). Na základě analýzy lékařských zpráv došli autoři studie i ke zjištění, že autismem jsou postiženy častěji prvorozené děti.

StručněVýzkumníci z Marylandu zjistili, že samci krysy narození matkám, kterým byl během gravidity podáván aspirin, bývají méně sexuálně aktivní (mají snížený sexuální drive). Podle autorů studie, která byla publikována v časopiseNature Neuroscience, platí totéž u lidí. Proto by se měly ženy během těhotenství vyvarovat užívání aspirinu a jemu podobných léků.