Online archiv

Jiří KřížekTišnov, SURSUM 2003. 167 s.Autora, českého psychiatra žijícího ve Washingtonu, pravděpodobně řada čtenářů již poznala, protože pod americkým jménem George O. Krizek publikuje v mnoha českých periodicích a jeho práce se týkají především psychiatricképroblematiky. Pro recenzovanou publikaci použil znovu své české jméno a přihlásil se tak (nejen jím, ale hlavně bohatou a krásnou češtinou) ke své národní příslušnosti. Jako správný lékař začíná bohatou rodinnou anamnézou,jejíž kořeny sahají hluboko do předchozích generací a která zaujme svou různorodostí, pestrostí a současně autentičností. Psychology jistě zaujme a možná bude i trochu provokovat reference o autorově první vzpomínce z věku 18měsíců života, stejně jako jeho tvrzení, že nikdy nevěřil, že člověk není schopen pamatovat si tak časné zážitky. Nicméně systematicky jeho memoáry sahají od doby před druhou světovou válkou (plastická a živá vzpomínka napohřeb TGM, který prožil v pěti letech) až do současnosti, popisují neskutečné množství dobových reálií, z jejichž mozaiky sestavuje proudy vlivů, které působily nejen na duši dítěte, dospívajícího a nakonec dospělého a zraléhojedince, ale na celou českou společnost. Popisem válečných let přesvědčivě dokládá Vaculíkovu myšlenku, kterou začínalo památných 2000 slov: Nejprve naše národy postihla válka... Zde začala deformace křehké a nevyzrálé páteřečeského národa, zde můžeme hledat původ deformací dalších. Křížek vystihl velmi přesně i atmosféru panující v padesátých letech na pražské lékařské fakultě (analogicky i na ostatních vysokých školách), neopomněl však osobnosti,které čněly nad atmosférou celkového marasmu doby. Líčí poměry v zaměstnání i poměry celospolečenské, které ho nakonec přivedly k rozhodnutí emigrovat. Peripetie kolem odchodu do emigrace líčí s nadhledem, přestože to tenkrátjistě taková legrace nebyla. Popis prostředí přechodného pracoviště v Rakousku a profesionální zkušenost z USA je doslova napínavým vyprávěním, neméně zajímavé jsou kapitoly věnované české emigraci v USA. MUDr. Křížek má nejenrozsáhlé a hluboké znalosti psychiatrie a psychologie, je vášnivým lepidopterologem (jeho sbírka motýlů je úctyhodná), což mu umožňuje celostní nazírání mnoha lidských problémů etologickým pohledem a současně perfektním znalcemhistorie (včetně detailů týkajících se reálií) - těchto skutečností využil jak v kapitolách typu sci-fi, tak při hodnocení některých českých osobností. Celoživotně ho provází zájem o kuriozity, ať již jde o psychiatrickouproblematiku, kterou vnímá lidským zrakem, nikoli prizmatem diagnostických manuálů, zejména však upoutá jeho zájem o jazykové nuance, o slang a argot (v současnosti se usilovně pídí po slovníku současného slangu). Křížkovavzpomínková knížka je víc než obvyklým souborem drbů, vynášení vlastního ega a pomluv, je svědectvím o době, která těžce poznamenala český charakter, o době, jejíž důsledky pociťujeme dodnes.

Kurt BeiersdörferPaderborn, Ferdinand Schöningh 2003. 221 s.Název knihy (Co je myšlení?) psychologům nejspíš asociuje myšlení jakožto biologický, psychologický a možná i filozofický fenomén. Knihu ovšem napsal kolektiv odborníků z oboru robotiky a informatiky, a tak se týká spíše strojůnež lidí. Je bilancí vývoje robotů, současné úrovně technického napodobování člověka a principů živých organizmů vůbec. Publikace na počátku seznamuje čtenáře se základními informacemi o nervovém systému a uvádí, které jehovlastnosti již člověk technicky napodobil a využil při řešení problémů nebo při konstrukci různých zařízení. Detailnější popisy těchto konstrukcí jsou v následujících čtyřech kapitolách: 1. Svět smyslů, 2. Život je pohyb, 3.Nástroje inteligence, 4. Co počítače (ještě) nedovedou. Kniha je zakončena pěti esejemi:"Umělá inteligence a vývoj robotů"od R. A. Brookse,"Evoluce umělé inteligence"od H. Rittera,"Neuronovézáklady vědomí"od A. K. Engela a W. Singera,"Postbiotické vědomí"od T. Metzingera a konečně"Vize minulosti a budoucnosti"od C. P. Sesína. Současná strategie výzkumu v oblasti myšlení se orientujena porovnávání umělých dat, získaných na robotech nebo na umělých nervových strukturách, a experimentálních dat, pocházejících z fyziologických a behaviorálních experimentů. Kniha podává úvodní informace z těchto oblastí a můžebýt tedy zajímavá pro psychology, kteří by se rádi dozvěděli něco o neuroinformatice, která vytváří umělé nervové struktury, a o robotice, zabývající se umělým chováním. Při čtení biologických a psychologických informací jeovšem třeba mít se na pozoru, neboť v těchto oblastech autoři nejsou zrovna kompetentní a některé pojmy používají velmi volně. Hovoří například nejen o myšlení lidských mozků, ale též o myšlení strojů a umělých neuronovýchsítí. To ovšem, narozdíl od myšlení lidského, není vědomé. Kniha tak bohužel šíří omyly mezi techniky, což může následně přispět k neporozumění i mezi vědci. Dalším příkladem jsou neurofyziologické popisy. Autoři publikacepoužívají pojem informační signály namísto pojmu vzruch. Cituji:"Dendrity sbírají informační signály."Psycholog může této větě porozumět zcela jinak než technik. Totiž jako přenosu vědomých informací. Ale ne všechnydendrity přenášejí vědomé vzruchy. Také nevíme, zda je přenášejí často, málokdy nebo zda vůbec. Kde a jak se vytváří význam zatím nevíme. Dobré informace podává kniha o druhé straně - o výzkumu umělých nervových struktur aumělého chování. Závěrem bychom mohli říci, že publikace je výzvou všem výzkumníkům netechnické orientace a lze ji zformulovat do následujícího sdělení: Poskytněte nám informatikům poznatky z vaší oblasti, ale krátkou asrozumitelnou formou bez zbytečné teoretické nadstavby. Řekněte nám, co je myšlení, a my vám je namodelujeme na počítačích.

Na čem závisí to, zda se komunikace mezi matkou a dítětem v raném věku stane synchronní (vyvážená, doplňující se a na sebe navazující) či asynchronní (dysharmonická a s mnoha nedorozuměními)?

Konopné drogy nejsou spojeny s vysokou mírou zdravotní a společenské nebezpečnosti, přesto jejich uživatelům u nás hrozí nesmyslně vysoké tresty.Studie PAD zhodnotila důsledky zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu a přinesla mnohá zjištění, podporující tzv. vyvážený přístup k návykovým látkám.

Rorschachův test bývá nejčastěji používán při individuálním psychologickém vyšetření. Méně známá je skupinová aplikace tohoto testu, kterou popsal J. Willy. Tato technika přitom může být velkým obohacením diagnostické praxe.

Nejprve se formou lehkého historicko-futuristického exkurzu věnujme přehledu možností e-recruitmentu a e-selekce a následně detailněji prozkoumejme"dobu železnou", tedy současnost on-line výběru zaměstnanců.V nejjednodušší podobě e-selekce s využitím psychodiagnostiky slouží počítač k prezentaci podnětů (otázek, úkolů), k registraci odpovědí, k výpočtům v rámci hodnocení (indexy, procenta, profily). E-selekce provedevyhodnocení absolutně bezchybně a prakticky okamžitě.

Hudba může měnit náladu, vytvářet vhodné prostředí, bezpečný rámec pro prožívání bolestivých emocí, pomáhá vyjádřit pocity. A navíc bývá dětmi oblíbená.Muzikoterapie pomáhá dětem nemocným.... a rozvíjí děti zdravé

Schopnost aktivně ovlivňovat své tělesné funkce i činnost svého mozku nepatří do science fiction. Přichází s ní metoda EEG biofeedback. A hlásí úspěchy. Přesto má kromě svých propagátorů i řadu kritiků.

Určitá forma násilí se vyskytuje ve třetině párů našich vysokoškolských studentů. Do značné míry je to způsobeno řadou mýtů, předsudků a pověr, které se v naší společnosti vyskytují.Domácí násilí může mít své kořeny už v mileneckém vztahu mladých lidí.

"Otevřenost k tajemství", reflexe vlastní duchovnosti a především prožitek transcendence jsou výrazem živé náboženské víry. K oživování vlastní spirituality a k prohlubování vztahu s Bohem je odedávna základnímprostředkem modlitba.Možnost svěřit se někomu druhému se svými starostmi a ventilovat je patří k důležitým psychohygienickým prvkům. A to může modlitba nabídnout.

Nejvíce ohrožující je zneužití pro dívky před pubertou, protože ještě nejsou zralé a už začínají být sexuálně přitažlivé. Dívky v tomto věku naštěstí nemají zájem o druhé pohlaví a muži jejich chování nechápou jako vyzývavé.Dívky mají ohledně rizika zneužívání dvě kritická období: předškolní (3-6 let) a pak prepubertální (10-14 let).

Západní Evropa i Amerika prožívá v 21. století renesanci města. Česká republika reaguje se zpožděním, a co hůř, následuje chyby, omyly a naivní přístupy, které byly jinde vývojem již dávno překonány.Lidé se lépe cítí ve městech, kde architektura akcentuje místní historii, klima, ekologii a praxi stavění.