Online archiv

Předpokladem komplexního psychologického výzkumu je spolupráce většího počtu pracovišť, která dokáží vzájemně komunikovat a společně uvažovat.Některé studie ukazují, že pobyt dítěte mimo rodinu má vždy špatné výsledky. Další výzkumy však tento závěr vyvracejí.

Zjednodušeně lze říci, že zatímco osobnostní testy (zaměřující se na osobnostní rysy) ukazují, jak se člověk běžně chová v určitých situacích, hodnotové a zájmové testy nám říkají, jak by se daný člověk chovat chtěl (co je proněj přitažlivé a hodnotné).

Je hypnóza pro psychotiky skutečně nebezpečná, jak se dlouhá léta soudilo? Nebo jim může pomoci? Naše zkušenosti hovoří ve prospěch druhé možnosti.

Diskuze o využívání takzvaných ochranných lůžek rozhýbala veřejné mínění, a pokud by ji nepřekryly politické tahanice o křesla v nové vládě, možná by pokračovala i dále. Rozdělila nejen veřejnost, ale i odborníky. A protože sejedná o závažné téma, neměla by zapadnout.Zatímco u dětských postýlek nikoho dřevěné mříže nepřekvapují - děti jsou přece malé a bez ohrádky by si mohly ublížit - u psychiatrických pacientů, kteří nejsou schopni kontrolovat svoje chování, jsou ochranná lůžkapovažována za porušování lidských práv.

Zraková vada často upoutá veškerou pozornost vidících lidí a zastíní všechny ostatní vlastnosti zrakově postiženého. Toto zkomolené vnímání ve spojitosti s různými předsudky pak řídí jednání vidících vůči takto postiženémučlověku.Tereza Laryšová (1978) - Psycholožka. Působí na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Ve své diplomové a rigorózní práci se zabývala psychologickými službami pro děti a dospělé se zrakovým postižením. Tétoproblematice se věnuje i ve své disertační práci.

Dlouhodobé odnětí svobody je často pomalým procesem sociální deformace, jehož podstatou je absence většiny druhů sociálních interakcí. Izolace odsouzených ve specifických podmínkách věznice je překážkou jejich reintegrace do společnosti.Fotografii z vězení v New Jersey (USA), která v roce 1975 obletěla svět, pořídil legendární Henri Cartier-Bresson.

Po vstupu České republiky do EU se mnohé matky ptají: jak to, že v západních zemích zůstávají matky s dětmi doma déle a muži je snadněji zabezpečí?Matky by si měly uvědomovat svoji ničím a nikým nenahraditelnou hodnotu. To, že právě ony daly svým dětem život a že jen ony jim mohou poskytnout pravé mateřské teplo.

"Věříme, že každý člověk má svůj život ve vlastních rukou. Proto vzděláváme dospělé, aby v dětech dokázali rozvinout a posílit schopnost přijímat svobodná a odpovědná rozhodnutí."Základní filozofie kurzů pro učitelea vychovatele se opírá o tzv. osobnostní a sociální výchovu. Koncept, který si klade za cíl věnovat pozornost rozvoji různých stránek osobnosti dítěte (ale i učitele), rozvoji jeho sociálních dovedností a praktické mravnívýchově. Je to výchova dovedností pro život. Účastníci kurzů se s užitím aktivizujících metod, her a cvičení učí prakticky sebepoznání, sebeovládání, organizaci vlastního života, řešení konfliktů, rozhodovacím dovednostem atp.

Ochrana slabšího patřila ve středověku k rytířským ctnostem. Kampak se v dnešní době vytratila?Oběti šikany se častěji nechají snadno vyprovokovat. Na jejich účet si potom kdekterý slaboch a zbabělec může dobývat společenský status humoristy, siláka či hrdiny.

Měl pravdu Sigmund Freud se svou interpretací snů, nebo mají lidské sny jiný smysl? Sní jenom lidé, nebo i zvířata? Na některé otázky nám současná věda již dokáže odpovědět, na jiné si ještě musíme počkat.

Dne 27. 7. 2004 bylo vydáno společné stanovisko Výboru zástupců resortů (VZR), MŠMT, MV, NPC a Sekretariátu RVKPP k aktivitám scientologů v oblasti primární protidrogové prevence s názvem Aktivity scientologů v oblasti primárníprotidrogové prevence. Organizace se ve stanovisku distancují od aktivit scientologů v protidrogové oblasti v ČR a považují je za rizikové pro mládež i dospělé. Tyto aktivity byly v ČR letos již podruhé prezentovány jakoprotidrogová kampaň v období předcházejícím Světovému dni proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi, vyhlášenému OSN na 26. červen, pod názvem"Řekni NE drogám, řekni ANO životu"(v r. 2003 pod názvem Běhza Českou republiku bez drog 2003 a Cyklomaraton za Českou republiku bez drog 2003). V rámci letošní kampaně byly nabízeny tiskoviny (např. informace o jednotlivých drogách a brožura Jak mluvit s dětmi o drogách). Představiteléměst a obcí byli vyzýváni, aby podepsali prohlášení"Město bez drog". Za znepokojující považují organizace vydávající společné stanovisko to, že"někteří komunální, a dokonce i vrcholní politici podceňují rizikaspojená s podporou aktivit skupiny, která v oblasti protidrogové prevence nemá žádnou odbornou kvalifikaci, a podléhají jednoduchým sloganům, aniž by si uvědomili, že svojí podporou umožňují další šíření názorů scientologů amatení široké veřejnosti, pro kterou by volení političtí představitelé měli být jedním ze vzorů."

Přemýšlel jsem o tom, když práva pacientů visí v každé ordinaci, jestli i klienti psychologů vědí, že nějaká mají. Já osobně jsem se setkal dvakrát s chováním psychologa vůči klientovi, které bych označil za neprofesionální(hostilní, chcete-li). Podruhé to bylo, když jsem viděl"zprávu o psychologickém vyšetření", kterou si musela na Den matek číst moje máma, která celý život pracovala s dětmi, sama tři vychovala a teď se stará ovnoučata. Když se před časem vzpamatovávala z profesního psychologického vyšetření, které se svými kolegyněmi vychovatelkami absolvovala, nevěnoval jsem tomu moc pozornosti a byl jsem rád, že už to setkání s"chladnoupsycholožkou, k jaké by normálně nikdy nešla"(v tom si notovali i ostatní zúčastnění), má za sebou. Teď jsem nevěřícně četl zprávu, která byla tak zraňující a která se tak lišila od reality."Dominantní...používástudenou striktnost a negativní hostilní projevy. Ke svému okolí přistupuje často necitelně, tvrdě a represivně... vyvolává nedůvěru, strach a pocity viny...impulzivita...není ochotná...odmítá...neobratná...scházínáhled...menší soběstačnost..."Celkem třináct holých úderných vět ve dvou odstavcích a závěr. Bez jakéhokoli náznaku naděje nebo používané metody, která spočívala zřejmě v rozhovoru typu"Co vás napadne při slověrůže?"Žádný pohovor, vysvětlení, zájem o to, jak daného člověka vidí jeho blízcí nebo děti, se kterými pracuje. Z podobného posudku se vzpamatovávali i jiní"obvinění". Jediný případný přínos zpráva snad měla vtom, že si máma, jako vřelý nepsycholog, našla v psychologickém slovníku pojem"hostilní". Zjistil jsem, že většině laiků je tento pojem cizí (není ani ve slovníku mého Word 2000). Jinak marně přemýšlím, kam se poděloparadigma"neškodit","pozitivní diagnóza"apod., které se učí na školách. Na základě svého psychologického vzdělání jsem přesvědčen, že na takovou zprávu útočící na sebeobraz člověka se už nezapomíná. Aletaké vím, že existují i horší srážky s psychologem. V poslední době mám pocit, že pro lidi už není takový problém zajít v případě potřeby za psychiatrem, přece jenom je to lékař. Oproti tomu mezi laiky přetrvává stereotypvšemocného a vševědoucího psychologa s rentgenovýma očima. V televizních novinách"psychologové"každou chvíli něco říkají a něco si myslí. Tak bych měl klidnější spaní, kdybych věděl, že klienti si jsou vědomi svýchpráv, alespoň na slušné chování, a že i oni můžou něco říkat a něco si myslet.