Online archiv

Chtěla bych se zeptat, jak je možné změnit život? Mám pocit, že v tom mém všechno stojí na místě. Mám dobrou práci, přítele, na nic moc špatného si vlastně nemůžu stěžovat. Mám nějaké plány, ty se mi ale nedaří realizovat. Mám dojem, že se nedokážu nikam pohnout. V poslední době jsem přečetla hodně knih o seberozvoji, ale nikdy se mi nepovedlo rady z těch knih aplikovat do běžné praxe. Nevím, kde dělám chybu. Nevím, co mám v životě změnit. Daniela

Dobrý den, velmi ráda čtu Váš časopis, je to můj společník do vlaku. Ale, co mne trápí a v čem potřebuji radu.

Téměř určitě jste na ni už narazili, ale možná vás nenapadlo, o jak detailně popsaný jev se vlastně jedná. Pasivní agrese spočívá v tom, že se dotyčný snaží vyhnout otevřenému konfliktu a nevyjadřuje své emoce upřímně, což v soukromých i pracovních vztazích může působit velké potíže.

Radkin Honzák

AKCE

Ze všech stran slyším rady, že psychické problémy nemáme skrývat, ale naopak -nemáme se bát vyhledat odbornou pomoc. Tedy psychologa či psychiatra. Ale jak moc si tím zadělám na pozdější problémy? Co když budu chtít jednou pracovat u policie či armády? Nebo na pozici, kde je vyžadována bezpečnostní prověrka? Nebude to problém při řidičáku nebo zbrojním průkazu? I kdyby šlo o nějaký relativně drobný psychický problém, který se podařilo vyléčit stejně, jako se vyléčí třeba chřipka? Jak moc jsou informace o mých psychických problémech důvěrné? Kdo všechno k nim má přístup a kde všude mi to může potenciálně uškodit? Tadeáš

Všichni občas zažíváme situace, kdy osud toho na naše bedra naloží tolik, že se pod vahou nákladu značně prohneme. Mladší dítě nastoupí do školky a jde z nemoci do nemoci. A ještě se o ně doma nezištně podělí, tudíž v práci nemocenská střídá paragraf. Starší dítě, doposud relativně bezproblémové, se promění v teenagera, s kterým mlátí puberta o zeď. A do toho vážně onemocní rodiče. Pak už stačí pověstná kapka, třeba v podobě menšího pracovního problému, a pohár naší psychiky zkrátka přeteče. Pokud si nejsme schopni pomoci vlastními silami, je namístě vyhledat odbornou pomoc, často v podobě psychoterapeuta. Co má ovšem dělat psychoterapeut, pokud se on sám ocitne v podobné situaci?

Výzkumníci pod vedením Davida Holtzmana v nové studii přišli na poměrně alarmující zjištění, že nízká kvalita a nedostatek spánku se v pozdějším věku mohou projevit obávanou Alzheimerovou chorobou. Tým amerických a nizozemských vědců sledoval sedmnáct lidí po dobu dvou týdnů. Jedné skupině byla kvalita spánku opakovaně zhoršována, například prostřednictvím zvuků a světla. Nikoho asi nepřekvapí, že tihle chudáci byli ráno mnohem unavenější než účastníci, jimž byl dopřán nerušený spánek. Dále však byli podrobeni měření tau proteinů a amyloid beta. To jsou dvě skupiny bílkovin, které se ukládají v mozku a bývají spojeny s neurodegenerativními onemocněními. Ukázalo se, že nekvalitní spánek k jejich ukládání skutečně přispíval. Nemusíme však panikařit, běžné výkyvy v množství či kvalitě spánku nikterak děsivé nejsou, problém však nastává u chronických poruch spánku, u nichž se rizikové bílkoviny hromadí výrazně více. Teď tedy víme o dalším nebezpečí, jež mohou problémy v oblasti spánku přinést.