Online archiv

Seriál o tělesných projevech a pocitech, které si často neumíme vysvětlit - 11. část

Z očí se prý dá vyčíst, co si člověk myslí, jeho vlastnosti i nemoci. Co z toho jsou pověry, a co je vědecky prokázáno? Oči už nejsou jen v centru pozornosti básníků a spisovatelů, kteří s oblibou používají květnatá rčení typu: Probodla jej očima, oko do duše okno, z očí mu létaly blesky… Oči jsou předmětem vědeckých výzkumů a zároveň přibývá kurzů pro zájemce, kteří se chtějí naučit z očí diagnostikovat nemoci nebo podle očí poznat, co si lidé ve skutečnosti myslí.

Přecitlivělí lidé se nemají za co stydět. Tvrdí to dánská pastorka a terapeutka Ilse Sand, jejíž kniha Přecitlivělost není slabost právě vyšla v českém překladu. „Žijte svůj život pomalu a hluboce a nesnažte se excelovat,“ radí Sand.

Rozhovor s Johnem C. Norcrossem

Proč? Seriál o tělesných projevech a pocitech, které si často neumíme vysvětlit 10. část Všichni občas sníme, ale víme proč? Jedním z nejznámějších, zdánlivě banálních vysvětlení je, že mozek si tímto způsobem třídí informace, které jsme nasbírali během dne. Nové studie ovšem ukazují, že zas až o takovou samozřejmost nejde.

„Dnes se náš malinký poprvé sám obrátil na bříško!“ říká hrdě mladá maminka. „Roste tak rychle!“ Rodiče jsou často fascinovaní, jakou rychlostí se jejich dítě vyvíjí a kolik nových věcí se každý den naučí. Ještě před chvílí jen bezmocně leželo a teď už natahuje ruce k věcem, zvedá hlavu a běhá po pokoji. A než se rodiče nadějí, začne broukat první slova. Dětské schopnosti se ale začínají rozvíjet ještě dříve, než je mohou rodiče pozorovat přímo - už při vývoji v břiše maminky.

Theodore Dalrymple (1949) pracoval desítky let jako psychiatr v nemocnici v Birminghamu ve Velké Británii, ale také v Rhodesii (Zimbabwe), Tanzanii a Jižní Africe. Je autorem více než dvaceti knih, z nichž Ztraceni v ghettu vyšla v českém překladu ve druhém vydání v roce 2011 v nakladatelství Leda. Dalrymple přináší znepokojující náhled do světa nejnižších vrstev západních velkoměst, které bez obalu označuje jako spodinu. Zaměřuje se především na to, proč se určité skupiny obyvatel chovají sebedestruktivně a antisociálně. Je to poučná kniha pro každého, kdo chce porozumět tomu, proč v ulicích Paříže či Londýna dochází čas od času k výbuchům nezvladatelného kolektivního násilí, doprovázeného ničením, pálením a rabováním.