Online archiv

Kategorie: VĚDA

Z herny rovnou do nebe?

12/2011
Myslíte si, že seskoky padákem a jiné adrenalinové zábavy můžou pomáhat lidem, kteří jsou závislí na hazardním hraní? Koneckonců, hazard jako hazadr, ať jde o gambling, nebo parašutismus. Na první pohled se zdá logické, že obě sféry spolu nijak nesouvisí. Na univerzitě v Bergenu ovšem zjistili, že obě aktivity spolu mají

Umíme prožívat štěstí?

Daniela Kramulová, 12/2011
V žádném vánočním přání obvykle nechybí štěstí. Jenže co vlastně je? Ten úžasný pocit, když zjistím, že osoba, kterou miluji, mé city opětuje? Když pod stromečkem najdu to, po čem opravdu toužím? A co dny, kdy žádná opojná extáze nepřichází, ty jsou taky štastné? Jak štěstí prožít a jak mu jít naproti, to jsou otázky, jimiž se současná psychologie vážně zabývá.

Na studiích podvádíme víc než Američané

Marek Preiss, 11/2011
V novinách se dočítáme, že proděkan plzeňské právnické fakulty pravděpodobně opsal desítky stran ve své dizertační práci a že také oponentský posudek na jeho práci je plagiát. Čas od času se probírají další případy a podezření na úmyslné podvádění, opisování prací, využívání zdrojů bez jejich řádného uvedení a jiné prohřešky proti čestnému jednání během studia. Je podvádění na českých VŠ skutečně tak rozšířené?

Je nepozorný, zlobí, vyrušuje

Miroslav Novotný, 11/2011
Počítačový trénink pracovní paměti pomáhá

Jste typ pro byznys, nebo pro neziskovou sféru?

Matúš Šucha, 11/2011
Bez dobrých manažerů nemůže úspěšně fungovat podnikatelská sféra ani neziskový sektor. Může ale jeden odborník stejně dobře pracovat v byznysu jako v neziskovce? Ve výzkumné studii jsme se zaměřili na osobnostní charakteristiky a výkonovou motivaci úspěšných manažerů v obou oblastech – zajímalo nás totiž, jestli se od sebe liší.

Před 115 lety, 17. listopadu 1896, se narodil ruský psycholog a pedagog Lev Semjonovič Vygotskij

11/2011
listopad

Romové v nás

Roman Žižlavský, 11/2011

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 11/2011
ALKOHOL A PAMĚŤ V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ Je známo, že zneužívání alkoholu zhoršuje kognitivní funkce. U dospívajících, kteří zneužívali alkohol nebo na něm byli závislí, se zjistil menší objem hippocampu, tedy části mozku, která je důležitá pro paměť. Logicky lze proto předpokládat, že zneužívání alkoholu povede k horšímu prospěchu. Souvislosti mezi školním prospěchem a pitím alkoholu jsou ale komplikované z následujících důvodů: • Zneužívání alkoholu a školní neprospěch mohou mít některé společné rizikové faktory, např. neléčenou návykovou nemoc rodičů. • Některé činitele mohou být rizikové ve vztahu ke zneužívání alkoholu, ale mohou dítě zvýhodňovat, co se vzdělání týče, např. dostatek finančních prostředků nebo některé sociální dovednosti. • Studijní výsledky nejsou jediným faktorem, který ovlivňuje úroveň vzdělanosti. Pití alkoholu u dospívajících se považuje za faktor, který snižuje aspirace žáků dosáhnout vyššího vzdělání. PŮVODNÍ DATA Z ČESKA Vztah mezi častým pitím nadměrných dávek alkoholu a školním prospěchem jsme měli možnost ověřovat i na datech z ČR, protože oba znaky jsou sledovány ve studii ESPAD (rok 2007). Pro účely této práce byla provedena analýza vzorku o velikosti 3 914 dotázaných ve věku 15 let. Ta prokázala statisticky významný inverzní vztah mezi frekvencí pití nadměrných dávek alkoholu a průměrným školním prospěchem. Tento vztah byl významný, i když se kontroloval pro další proměnné jako pohlaví, typ studované školy a úroveň vzdělání matky. RIZIKOVÉ PITÍ ALKOHOLU A PITÍ V TAZÍCH U části dospívajících nelze diagnostikovat škodlivé užívání nebo závislost, nejvýše bychom mohli hovořit o rizikovém pití alkoholu. Může se jednat např. o víkendové pití vyšších dávek nebo různé „oslavy“, mezi nimiž dospívající abstinuje nebo se chová relativně zdrženlivě. Lze se ptát, zda i tento vzorec pití alkoholu s sebou nese rizika pro kognitivní funkce. Odpověď na tuto otázku lze hledat v práci autorů Parada a kol. (2011). Ty zajímalo, nakolik se pití v tazích projevovalo v paměťových testech studentů. Pití v tazích definovali jako pití vyšších dávek než 60 g alkoholu nebo více při jedné příležitosti a jednou nebo častěji za měsíc. To odpovídá zhruba 1,5 litru 12° piva nebo 0,6 litru vína. Autoři shledali u studentů ve věku 18 až 20 let, kteří pili v tazích, zhoršený výkon v paměťových testech, což vysvětlují vyšší zranitelností hippocampu neurotoxickým působením alkoholu v tomto věku. OTÁZKA REVERZIBILITY Na jednu stranu lze konstatovat, že k pronikavému zlepšení kognitivních funkcí dochází při abstinenci i u dospělých závislých na alkoholu. Tím spíše by se proto měl zotavit mozek dospívajícího. Na druhou stranu je ale také třeba brát v úvahu zmíněnou vyšší zranitelnost vyvíjejícího se mozku. Kromě toho zneužívání alkoholu často v bludném kruhu přidává nové rizikové faktory pro vznik závislosti a dalších problémů, jako jsou poruchy spánku, nezdravý životní styl, nevhodná síť vztahů, úraz, nemoc, interpersonální konflikty nebo selhávání v životních rolích. To pak zpětně zvyšuje riziko zneužívání alkoholu nebo jiných látek. Zneužívání alkoholu v dospívání nemusí být přechodné. Kromě bezprostředních rizik, jako jsou otravy, přináší i rizika dlouhodobá včetně rozvoje závislosti nebo neurokognitivních defi citů.

Menopauza: konec, nebo začátek?

Kateřina Rodná, 11/2011
Manžel chtěl za každou cenu dítě. Snažili jsme se dlouho a neúspěšně. Stálo nás to spoustu sil a peněz a nakonec to nikam nevedlo. Potom přišel přechod a já se často cítila zoufalá. Věděla jsem, že to znamená konec naděje na dítě.

Tabu sexu vystřídalo tabu smrti

Marta Hříbalová, 11/2011
Dříve byl tématem, o němž se ve slušné společnosti ani v soukromí nemluví, sex. Zato smrt bývala běžnou součástí lidského života. Děti se brávaly na pohřeb svého rodiče či sourozence, mrtví byli portrétováni v rakvi. Minulé století obrátilo karty – zrovnoprávnilo sex, tabuizovalo smrt.

Sexuální dysfunkce: u žen nebývá pomoc snadná

Daniela Kramulová, 11/2011
Hovoříme-li o sexuálních dysfunkcích, obvykle se nám vybaví muž, který má problémy s erekcí. Takoví pacienti se skutečně objevují v ordinacích sexuologů nejčastěji. Přichází ale i mnoho žen s poruchami sexuální touhy, sníženou sexuální potřebou nebo neschopností dosáhnout orgasmu. Pomoc bývá ale mnohem obtížnější.

Moc práce? Na to si Japonec nestěžuje,“ říká psycholog Yasumasa Otsuka

Daniela Kramulová, Michaela Škrábová, 11/2011
Pracovní doba v Japonsku patří k nejdelším na světě. V řadě profesí – vedle oněch uzákoněných 50 hodin týdně – lidé pracují další desítky hodin přesčas, mnohdy dobrovolně. A tak není divu, že významným tématem pro japonské psychology práce a zdraví je pracovní stres. Výzkumně se jím zabývá i profesor Yasumasa Otsuka z Hiroshima University.