Online archiv

Za odhalením korupce a nepravostí stojí často obyčejní lidé, podle amerického vzoru označovaní jako whistleblowers. Dokážou v sobě i Češi najít takovou odvahu, a pokud ano, co jim hrozí?

Kreativitu po nás požaduje v inzerátech potenciální zaměstnavatel, sám často nabízí práci „v kreativním kolektivu“. Nestalo se z tohoto pojmu jen prázdné heslo, nad jehož významem se nikdo hlouběji nezamýšlí?

Je pravdivá obecně rozšířená představa, že kreativní činnost je podmíněna „dotykem šílenství“ a že k umělci jaksi samozřejmě patří rozháraný osobní život s pocity osamocení a nepochopení? Psychologické výzkumy pátrají po odpovědích…

Mluvit o významu sexuality by bylo nošením dříví do lesa. Aktivity s ní spojené mají pro mnohé lidi natolik silný náboj, že jim nejen věnují značnou část svého času, prostředků, ale často se dopouštějí činů s nedozírnými následky. Jak moc je však lidská sexualita specifická v porovnání s jinými živočichy, především s našimi nejbližšími příbuznými, primáty?

Ze sledování vlastních fanzatií a snů vytvořil Carl Gustav Jung slavnou Červenou knihu. „Zbytek života strávil pokusem přeložit její poselství do vědecké formy,“ říká Sonu Shamdasani, historik psychologie a editor Červené knihy, jež vyšla vloni, půl století po autorově smrti. V češtině vychází v nakladatelství Portál právě teď. Myslíte si, že by Jung dnes byl rád, když za svého života o vydání knihy příliš nestál, zeptali jsem se ho mimo jiné v exkluzivním rozhovoru pro náš časopis.

Výstava Decadence NOW! v pražském Rudolfinu chce podle kurátora výstavy šokovat ošklivostí, pornografií, násilím… Chtěli byste ji vidět?

Zazvoní-li někomu mobil v čekárně, v autobuse, ostatní ho téměř probodávají pohledy. Podobně nelibě neseme telefonování kolegy u vedlejšího pracovního stolu. Proč nás telefonní hovor nervuje víc než běžná konverzace? Vysvětlením tohoto jevu se zabývali vědci na americké Cornell Univerzitě v čele s Lauren Emberson a výsledky své práce pak uveřejnili v odborném časopise Psychological Science. Náš mozek je biologicky nastaven tak, že pokud celku něco chybí, snažíme se to automaticky doplnit. To platí o jakékoli informaci, známé jsou pokusy s vizuální stimulací, nyní se vědci pustili do vjemů akustických. Posloucháme-li rozhovor dvou lidí, slyšíme celou zprávu, a proto pokud nás obsah nezajímá, můžeme snadno „vypnout“. U telefonního hovoru je ale situace jiná. Do našeho mozku se dostává pouhá polovina informace, slyšíme např. jen otázku nebo pouhou odpověď, nemůžeme předvídat pauzy ani další reakci. To vše působí jako alarm, nutí nás zbystřit a doplnit chybějí část. Zcela automaticky se snažíme pochopit, oč jde, i kdyby byl obsah sebehloupější. Pokud si tento fakt převedeme do běžných každodenních situací, zjistíme například, že efektivita práce v kanceláři s několika spolupracovníky je tím významně ohrožena. A jak je to s telefonujícím spolujezdcem?

Nejviditelnější je uplatnění výzkumů veřejného mínění v mediálním zpravodajství, jež je zprostředkovává nejširší veřejnosti. Jednotlivci na základě takto nabytých poznatků částečně utvářejí své vlastní postoje. Výzkumy tak veřejné mínění nejen zkoumají, ale přispívají i k jeho formování. Publikované výsledky slouží veřejnosti i jako svébytný zdroj zábavy, nezřídka podobný sledování sportovních soutěží.

Záchrana zavalených chilských horníků není jen otázkou moderní techniky a lidského nasazení při vyprošťovacích pracích. Neobejde se bez pomoci psychologů, přestože jim praktické zkušenosti s takto náročnou situací chybějí. O tom, jaká rizika hrozí horníkům měsíce uvězněným pod zemí a jak jim pomoci, hovoříme se specialistou na krizovou komunikaci v mimořádných situacích, psychologem MV ČR Štěpánem Vymětalem.

Život po životě Raymond Moody

Představte si svět, v němž zvonek budíku kolem sebe šíří duhový vodotrysk, ranní kávu chutnáte nejen na jazyku, ale současně vnímáte jako dotek kožešiny v dlaních, a protože je ještě málo chlupatá, dáte si cukr navíc. Ne, nepřidali vám do ní LSD, ani se na vás nesápe záchvat migrény – jste prostě synestetik.