Zazvoní-li někomu mobil v čekárně, v autobuse, ostatní ho téměř probodávají pohledy. Podobně nelibě neseme telefonování kolegy u vedlejšího pracovního stolu. Proč nás telefonní hovor nervuje víc než běžná konverzace? Vysvětlením tohoto jevu se zabývali vědci na americké Cornell Univerzitě v čele s Lauren Emberson a výsledky své práce pak uveřejnili v odborném časopise Psychological Science. Náš mozek je biologicky nastaven tak, že pokud celku něco chybí, snažíme se to automaticky doplnit. To platí o jakékoli informaci, známé jsou pokusy s vizuální stimulací, nyní se vědci pustili do vjemů akustických. Posloucháme-li rozhovor dvou lidí, slyšíme celou zprávu, a proto pokud nás obsah nezajímá, můžeme snadno „vypnout“. U telefonního hovoru je ale situace jiná. Do našeho mozku se dostává pouhá polovina informace, slyšíme např. jen otázku nebo pouhou odpověď, nemůžeme předvídat pauzy ani další reakci. To vše působí jako alarm, nutí nás zbystřit a doplnit chybějí část. Zcela automaticky se snažíme pochopit, oč jde, i kdyby byl obsah sebehloupější. Pokud si tento fakt převedeme do běžných každodenních situací, zjistíme například, že efektivita práce v kanceláři s několika spolupracovníky je tím významně ohrožena. A jak je to s telefonujícím spolujezdcem?
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.