Online archiv

Vydání: 1/2009

Hudbou proti samotě

1/2009

Statečná Pavla Tichá

1/2009

Benefiční aukce pro„Cihlu“

1/2009

Ocenění Psychologii dnes

1/2009

Jak vyjít s hostilním člověkem?

Karel Nešpor, 1/2009
/ Odpovídá odborník /

Kolik melounů unesete?

1/2009
Pavel, trpící Aspergerovým syndromem, položí několikrát za den rodičům stejnou otázku, třeba: „Kolik unese melounů černoška/mamka/taťka…?“ Proč to dělá? A jak lze jeho komunikační schopnosti zlepšit?

Jak motivovat k lepšímu výkonu

mar, 1/2009

Typický hráč

mar, 1/2009
stručně

PARTNERSKÁ ABECEDA

1/2009
nový seriál o partnerských vztazích začíná

Má být učitel Jekyll nebo Hyde?

Erika Slezáková, 1/2009
Dítě stráví ve škole hodně času a zážitky spojené s pobytem v této instituci si odnáší na celý život. Jaká osobnost by tedy měla stanout na pedagogickém postu, aby před sebou i před třídou lidsky obstála a dokázala skutečně naučit?

Miluji svou sestřenici

Daniela Kramulová, 1/2009
My spolu chceme žít, milujeme se, říkal v sexuologické poradně mladý pár. Na rozdíl od jiných zamilovaných dvojic však měli v očích nejistotu, v hlase pocit viny. Byli totiž bratrancem a sestřenicí a jejich rodiny takovou lásku jednomyslně odsuzovaly.

Jak masírovat neexistující nohu

Barbara Hansen Čechová, 1/2009
Fantomové bolesti patří mezi medicínské kuriozity. Pacienti cítí bolesti v částech těla, které jim byly často už před mnoha lety amputovány. Tupá bolest v lýtku či bolestivé brnění v palci pravé ruky, o něž dotyčný následkem úrazu či nemoci přišel, je problém, který lze řešit jen velmi obtížně, a mnohé takto postižené osoby značně frustruje. Jak odstranit bolest z něčeho, co neexistuje? Vilayanur Ramachadran, neurolog z kalifornské univerzity, objevil jednoduchý trik, který trpícího alespoň krátkodobě od jeho bolesti osvobodí. Už před lety vytvořil Ramachadran při práci s pacienty po amputacích zajímavou metodu, takzvanou „zrcadlovou skříňku“, před kterou se lidé s amputovanou končetinou postavili tak, aby odraz jejich zůstávající končetiny tvořil v zrcadle obraz té, která ve skutečnosti již neexistuje. Spolu se zrcadlovým obrazem to pak vypadalo, že mají dvě zdravé končetiny. Když v tento okamžik výzkumník začal masírovat jejich zdravou končetinu, s nadšením zjistil, že pocity uvolnění se dostavily i do pociťované amputované končetiny. Dosud ale nebylo jisté, jakým mechanismem k tomuto jevu dochází a co se při iluzi masáže akutové ruky či nohy v mozku a těle děje. V roce 1995 objevil vědec Giacomo Rizzolatti z Parmské univerzity u primátů nervové buňky, které se aktivovaly pokaždé, když zvířata pozorovala, že jsou jiné opice někým masírovány nebo hlazeny. Tyto „zrcadlové neurony“ byly později nalezeny rovněž u lidí a stojí podle výzkumníků za skutečností, že vnímání a pocity z jedné části párové končetiny přecházejí do druhé, i když ta už neexistuje. Jak ale vysvětlíme, že v případě, že se doteky týkají zdravých osob, které sedí před zrcadlovou skříňkou, se tyto pocity z jedné končetiny do druhé nepřenášejí? Nakonec došel Ramachadran k závěru, že v mozku jsou zrcadlové neurony aktivovány vždy, ale následně jsou pak korigovány vzruchy z kožního čití, které mohou impuls vyvrátit. U lidí s amputovanými končetinami se tak neděje. Jejich mozek totiž stále čeká na vyvrácení, kterého se mu nedostává.