Online archiv

V terapii po pacientech nevyžaduji, aby agresorům odpustili. Myslím, že to není možné, říká přední britský terapeut traumatu Earl Hopper. Nenávist musíte respektovat. Je ovšem důležité zdržet se jednání, které by si nenávist přála.

Vanilka má pravdu

Článek Preisse, Bezdíčka a Dočkalové měl být začátkem diskuse. Bohužel se stal ukázkou dezinformování veřejnosti, a to kvůli špatně zvolenému přístupu. Jestliže se chtěl stát začátkem debaty o publikační aktivitě, citovanosti a dopadech vědecké práce psychologů, pak je „na to“ potřeba jít jinak. Mám k článku pět výhrad. - Odbornou debatu nelze začít zavádějícím titulkem; takto se téma bulvarizuje. (To je výtka redakci.) - Ať už zvolíme jakoukoli metodu měření, nedopouštějme se v ní chyb. (Z. Plechačovou, která se v tabulce vyšplhala na 4. místo, databáze ISI Web of Sciencenezná. Existuje?) - Autocitace se ze seznamů citací zásadně vylučují, neboť nejsou měřítkem toho, jak se o dílo zajímají kolegové. Autoři měli autocitace vyloučit. - Při posuzování vlivu psychologů na své profesní kolegy bychom měli vyloučit práce, které daný psycholog publikoval v jiné oblasti (např. v přírodovědě). K tomuto „pročištění“ v článku nedošlo. - Autoři sestavili žebříček na základě zjednodušeného a zároveň nejužšího možného pojetí. V jedné z databází vědeckých článků vyhledali ke každému jménu záznamy o publikovaných článcích a podívali se, kolikrát byly tyto články citovány. Vytvořili seznam podle počtu citací těchto článků publikovaných v tzv. impaktovaných časopisech. Nic víc. Autoři přitom měli možnost sáhnout „hned vedle“ a využít jinou databázi, kterou ISI Web of Science nabízí, a tou je databáze citací (Cited reference search). Ta zobrazuje všechny citace dohledatelné v časopisech této databáze. Mezi odkazy jsou tedy také citace odborných knih nebo textů publikovaných nikoli jen v „elitním světě“ impaktovaných periodik, odkazy na vědecké přednášky aj. Zpráva o vlivu autora na kolegy je u této databáze přesnější. Abych byl srozumitelnější, uvedu příklad: Jestliže někomu napomohla k sepsání vědeckého článku kniha například Pavla Říčana a cituje ji, pak tuto citaci databáze zobrazí. Preiss a kol. ovšem přisoudili P. Říčanovi pouze 45 citací, zatímco z citační databáze by to bylo 155. Podobně autoři poškodili obraz o práci Jana Vymětala, Stanislava Kratochvíla a mnoha dalších. Autoři tvrdí, že „citovanost je znakem, že se o dílo kolegové odborníci zajímají“. Přírodovědci již před lety formulovali námitky vůči citačním žebříčkům. Například: - Když se kolegové Abrahám a Brahmán domluví, že si navzájem budou citovat své práce, ať už to bude nebo nebude relevantní, vzájemně si pomohou na citační výsluní. - Citováni bývají i diletanti, od nichž se chtějí seriózní autoři distancovat; např.: „Cecil (2010) zcela pomýleně a bez důkazů informoval o údajném vlivu…“ - Cecil se tím objeví v citačních žebříčcích. Citace tedy není automaticky ukazatelem váženého vlivu na komunitu vědců. Dopad a vliv naší práce a zájem o ni v komunitě odborníků rozhodně není možné zúžit tak, jak to udělali Preiss a kol. Nelze ho zúžit ani na výše zmíněnou citační databázi. Pokud se máme skutečně dopátrat toho, jaký dopad mají texty předních psychologů v Čechách, musíme zahrnout citace také v časopisech neelitních, citace ve sbornících z významných konferencí a kongresů apod. Např. Google nabízí službu Scholar (http://scholar. google.cz). I ta má své nevýhody: vynoří se v ní např. citace v internetově zveřejněných bakalářských nebo diplomových pracích. I tady je potřeba „data čistit“. Zbyněk Vybíral, redakčně kráceno

Stávající legislativa nedovoluje při umělém oplodnění zvolit pohlaví dítěte. Výjimkou jsou medicínsky indikované případy - je-li prokázán genetický přenos závažné choroby postihující jen určité pohlaví.

Teď musíš…Nemůžeš přece… Měl/a jsi to udělat tak, jak jsem říkal/a. Také s nejlepšími úmysly vyslovujete podobné věty? Jste přesvědčeni, že víte, co je pro vašeho partnera nejlepší? Nebo dokonce že to víte lépe než on sám? A cítíte se hluboce dotčeni, když se dozvíte, že život s vámi je k nevydržení?