Online archiv

Vydání: 11/2012

Úsměv Osvíceného

11/2012
PODOTEKY STANISLAVA KOMÁRKA

Jóga umí vyladit psychiku

11/2012
Vliv jógy na psychiku člověka je blahodárný i tehdy, pokud z celého filozofického systému jógy přejímáme „pouze“ cvičení, relaxaci a práci s dechem. Tyto techniky nás totiž navracejí k vnímání sama sebe, jež my Západoevropané poněkud opomíjíme.

Anonymita a vandalismus

Daniela Kramulová, 11/2012
Proč:

Obezita mění lidský mozek. Trvale?

11/2012
Příliš tučná strava může být spouštěčem zánětlivých procesů v hypotalamu, což je ta část mozku, která je mimo jiné odpovědná za pocity hladu a sytosti. Narušení jeho správné funkce brání hubnutí.

Na zdraví?

Daniela Kramulová, 11/2012
Jaké je poučení z prohibice v Česku

Kde mrtví pomáhají?

Daniela Kramulová, 11/2012
Na chirurgii, na plastice, v crash testech

Nepomíjivá těla svatých: vzpoura přírodním zákonům?

(dak), 11/2012
Prach jsi a v prach se obrátíš, praví se v Bibli. Nicméně s křesťanstvím se objevil i fenomén nepomíjivých těl – zemřelých, jejichž mrtvá těla ani po letech nepodlehla přirozenému rozkladu tkání. K nejznámějším patří sv. Bernadetta Soubirousová, která na základě zjevení Panny Marie objevila léčivý pramen v Lurdech. Zemřela v roce 1879. Její tělo bylo exhumováno v roce 1909, o deset let později a v roce 1925 znovu. Pokaždé bylo nalezeno bez známek rozkladu. Svědci často popisují i příjemnou květinovou vůni vycházející z těchto exhumovaných nepomíjivých těl (na rozdíl od očekávaného typického pachu hniloby). Dříve byly tyto úkazy, týkající se zpravidla světců, vysvětlovány jako otisk jejich duševní čistoty do tělesné schránky. Jak je vysvětlujeme ve světle dnešního poznání? Barbora Hubatková ve své loňské diplomové práci na katedře sociologie FSS v Brně analyzovala 128 česky i anglicky psaných textů a zjistila, že výklady odborníků se značně liší. Jedni nepomíjivé tělo považují za úkaz, který není možné bezvýhradně vědecky vysvětlit, představuje pro ně objektivně existující kategorii, jejíž podstata uniká řádu „normality“, tedy zázrak. Proti nim ostře vystupují skeptici, pro něž nepomíjivá těla objektivní, reálnou kategorií rozhodně nejsou. Podle nich lze jejich existenci vědecky vysvětlit například zakonzervováním, které je spojené se zásahem člověka (balzamování) či se specifickými přírodními podmínkami, které brání rozkladu tělesných tkání. Květinová vůně může být způsobena méně známým druhem plísní apod. Třetí skupina odborníků připisuje nepomíjivému tělu jakýsi status zvláštnosti. Tento přístup vidí logiku skeptických vysvětlení o mumifikaci, uznává však, že určité aspekty věda plně nevysvětluje. Podle nich možná časem zjistíme, jak a proč jsou tato těla odlišná od normálních, čímž tento jev vysvětlíme.

Smrtí to nekončí…

Majda Rajčanová, 11/2012
Co nás čeká na cestě za věčným klidem

Porno jako vzor?

Daniela Kramulová, 11/2012
Sexuologické průzkumy přesvědčivě dokazují, že šíření pornografi e nezvyšuje počet znásilnění, jak se často tvrdí. Nicméně naše každodenní sexuální chování přece jen ovlivňuje…

Pocit viny

Daniela Kramulová, 11/2012
Zatímco pocity studu vycházejí z nejistoty, jsou pocity viny výsledkem naprosté jistoty, že člověk udělal něco špatně. Tohle „špatně“ vnímáme především my sami a může se pohybovat v mnoha rovinách – od nepodařeného výrobku přes nepodařený skutek nebo sociální výkon až po činy a myšlenky, o nichž neví nikdo jiný než naše svědomí. „S-vědomí česky, stejně jako anglicky con-science je zajímavý výraz: musíme si být toho špatného vědomi,“ upozorňuje psychiatr Radkin Honzák. Vnímavost a citlivost lidského svědomí je pak záležitost ryze individuální. „Svědomí, napsal Jean Cocteau, nás neodvrací od hříchu, jen nám brání se z něho těšit,“ dodává. Co je dobré a co špatné, se nám odmalička snaží vštípit rodiče a další blízké pečující osoby. A někdy si přitom v dobré víře vypomáhají i tím, že se v dětech snaží vyvolat pocit viny.

Proč přichází puberta tak brzy?

Eva Kubová, 11/2012
Dnešní děti dospívají dříve než předchozí generace. Období relativně harmonického psychického vývoje a čas, kdy jsou děti výchovně snadno zvladatelné, se zkracuje.

Žiju s patologickým lhářem

Eva Tomková, 11/2012
Patologické lhaní se těžce diagnostikuje a je téměř neléčitelné. Pokud někoho takového znáte, gratulujeme. Je to vzrušující obohacení klidných vztahů, které kolem sebe jinak máte. Ale jestli s takovým člověkem žijete, pak upřímnou soustrast.