Online archiv

Microsoft PowerPoint (součást sady Microsoft Office) umožňuje spouštění automatické prezentace na monitoru počítače nebo prostřednictvím zobrazovacích zařízení ve školním TV okruhu, na projekčním plátně apod.Prezentaci na monitoru lze využít k individuální výuce jednoho žáka, skupiny žáků v počítačové učebně nebo vzdáleně prostřednictvím internetu nebo jiné sítě LAN. Nástroje pro nastavení skupinového sdílení nalezneme nahorní liště PowerPointu. Rozbalíme roletku"Prezentace"a vybereme funkci"Vysílání online". Při nastavování vysílaní je nezbytné zadat sdílené umístění nejlépe na souborovém serveru. Bude-li při vysílánípoužito více než 15 počítačů, bude nutné použít server NetShow a zvolit sdílené umístění s přístupem pro zápis na server NetShow. Chcete-li do vysílání zahrnout živé video, je rovněž doporučováno použít server NetShow.Podrobnosti k práci se živým zvukem najdete v nápovědě programu. Před plánovaným začátkem vysílání je dobré spustit aplikaci Microsoft PowerPoint a klepnout na položku"Začít vysílání"(nabídka"Prezentace",podnabídka"Vysílání online"). Samotné vysílání začne až po klepnutí na tlačítko"Spustit".Nastavení prezentace prostřednictvím dataprojektoru vám usnadní"Průvodce projektorem". Naleznete jej v roletce"Prezentace"na nástrojové liště pod tlačítkem"Nastavit prezentaci". Pozapojení a spuštění počítače a projektoru se v některých případech nemusí zobrazit pracovní plocha počítače na promítací ploše. Může to být způsobeno tím, že není aktivován externí port počítače. Průvodce projektorem vámnabídne možné řešení podle výrobce počítače. Dále určíme ruční (pomocí myši) nebo automatickou prezentaci viz zmíněné tlačítko"Nastavit prezentaci".Po otevření souboru s vytvořenou prezentací můžeme přepínat způsoby zobrazení sestavy kliknutím na ikonky na dolní nástrojové liště:*"normální zobrazení","řazení snímků"a"zobrazení osnovy"- pracovní zobrazení pro úpravy,*"zobrazení snímků"- vhodné pro ruční spouštění libovolně vybraných snímků, jejichž miniatury jsou v levé části promítaného obrazu,*"prezentace"- spouštění prezentace podle námi předem definovaných pravidel.Při ručním ovládání spuštěné prezentace se jednotlivé snímky vyměňují poklepem na levé tlačítko myši při libovolné poloze kurzoru myši. Dále je možné předem na jednotlivé snímky umístit ovládací ikony pro myš napříkladDopředu, Dozadu, Na začátek, Na konec, Video, Zvuk, Dokument apod. viz podnabídka"Tlačítka funkcí"v roletce"Prezentace". Další funkce klepnutí a tažení myší lze nastavit v podnabídce"Nastaveníakcí". Po uložení souboru zůstanou všechny nastavené funkce zachovány pro příští spuštění.Pokud máte hotovou prezentaci a chcete spustit pouze vybrané snímky v požadovaném pořadí, lze novou prezentaci velmi rychle vytvořit funkcí"Vlastní prezentace"obsaženou ve stejné roletce.

S kartami lze hrát hry, které řádně provětrají mozkové závity. Vedle všeobecně známých existuje mnoho takových, které sice nejsou široce rozšířeny, ale o to mohou být zajímavější. Jednou z nich je i hra pro dva hráče nazvanáŠálek kávy. Její pomocí lze procvičovat dedukci, schopnost řešit problémy a ověřit si pravdivost svého odhadu.Hra začíná tím, že si každý hráč vytáhne jednu kartu. Hráč s vyšší kartou je číšník. Druhý hráč je zákazník. Číšník si nejprve určí, jaká kombinace tří karet bude tím pravým šálkem kávy. Musejí to být tři karty, kterésplňují určitou podmínku. Například mohou být jejich hodnoty liché, sudé, stejné barvy, stejného zabarvení, každá karta jiné barvy, jejich hodnoty menší než pět, pouze královské karty, součet jejich hodnot roven číslu 15 atd.Možností je velmi mnoho a je na číšníkovi, aby si nějakou vymyslel. Hráči se dohodnou na maximálním počtu pokusů, pomocí nichž musí zákazník poznat, jak je určen šálek kávy.Číšník vykládá na stůl střídavě trojice karet, které jsou šálkem kávy, a trojice, které jím nejsou. Zákazník se snaží poznat, co je tou podmínkou, která činí z některých trojic karet šálek kávy. Když se domnívá, že už mádost informací, zastaví číšníkovo předvádění a může určitý čas přemýšlet. Číšník mu potom ukáže další příklady kombinací tří karet a zákazník se snaží správně určit, jestli se jedná o šálky kávy, nebo ne. Hra končí, kdyžzákazník přijde na pravidlo, jež určuje, které tři karty jsou šálkem kávy. To prokáže tím, že správně určí deset trojic karet. Pokud při tom udělá chybu, započítá se mu i těchto deset určení mezi pokusy, které spotřeboval ktomu, aby bez chyby určil deset trojic karet. Při další hře si hráči vymění role.Boduje se tak, že zákazník spočítá všechny pokusy, které potřeboval k tomu, aby správně určil deset kombinací karet. Toto číslo zahrnuje jak úvodní ukázky číšníka, tak všechna úspěšná i neúspěšná určení zákazníka, kterápředcházejí deseti správným výsledkům. Toto číslo si zákazník zaznamená. Na konci posledního kola si hráči sečtou svoje výsledky a ten, kdo má nižší číslo, se stane celkovým vítězem.

Děti s Aspergerovým syndromem či vysokofunkčním autismem se na první pohled ničím neliší od svých zdravých vrstevníků, jen se chovají trochu zvláštně. Rodiče ani učitelé v mnoha případech nevědí, že za jejich zvláštním chováním,které někdy vypadá jako drzost nebo nevychovanost, je závažná psychická porucha.Martin navštěvuje čtvrtou třídu. Prospěch má velmi dobrý, obzvlášť vyniká v matematice. Často mívá problémy kvůli nenapsaným úkolům a zapomenutým sešitům. Delší řečový projev před třídou je pro něho příliš obtížný. Častose na něco dokola vyptává. Na strohé příkazy reaguje negativisticky, má neustále tendenci"diskutovat". Má potíže s úpravou (začíná psát například od prostředku stránky). Mnohdy je psaní nečitelné, vydává hoza vlastní písmo. Ve třídě nemá kamaráda. O přestávkách si vypisuje nadpisy z novin a čte televizní programy. Při pobytu na škole v přírodě se bál chodit na toaletu, nechtěl jíst určitá jídla, nesnášel procházky aodmítal převlékání...(Z dopisu učitelky ZŠ)

Od chvíle, kdy se dítě stane žákem, tvoří škola velmi podstatnou součást jeho života. Ve třídě, v družině a školních kroužcích tráví značnou část dne, z tohoto prostředí často pocházejí jeho kamarádi. Není divu, že stěhováníspojené ze změnou školy představuje poměrně razantní zásah do jeho režimu, zvyků i prožívání.Nový žák mnohdy nenachází ve třídě kamarády a o přestávce zůstává sám.

Situace žen samoživitelek (jen minimálně to bývají muži) je natolik komplikovaná, že je dobré zvažovat, zda jde vždy o krok nezbytně nutný. Mnohé z žen, které se pro něj rozhodly dobrovolně (svobodné matky, iniciátorky rozvodů),po letech přiznávají, že by jej s dnešními zkušenostmi zvažovaly mnohem pečlivěji a zřejmě jej nakonec ani neučinily. Situace samoživitelek je totiž velmi obtížná ze dvou důvodů: ekonomického a psychického.Život s dítětem přináší situace, které jeden rodič zvládá jen s vypětím všech sil.

Na pět sňatků připadly v roce 2004 tři rozvody, ve třech čtvrtinách případů se manželé rozcházejí"kvůli rozdílnosti povah". Psychologové odhadují, že s problémy rozpadu rodiny je ročně konfrontováno na 40 tisíc dětí.Situace, která tak zásadním způsobem ovlivní jejich život, se nemůže nepromítnout i na chování ve školním prostředí.Je až s podivem, kolik otců a matek si namlouvá, že jejich vzájemný konflikt se dětí netýká.

Neklidní, provokující, konfliktní či agresivní žáci dokážou práci učitele výrazně zkomplikovat. Jednou z možností, jak lze takového žáka zvládnout, je zkusit si s ním individuálně promluvit. Aby ale takový rozhovor byl účinný,měl by mít určitá pravidla a řád.

Pohybová hra i sport zaměstnávají člověka nejenom fyzicky, ale i psychicky. Cvičení pomáhají k zautomatizování jistých pohybů, které při hře hráč využívá, a čím více je dělá spontánně a automaticky, tím lépe se pak můžesoustředit na samotnou hru. V konkrétním sportovním zápolení se hráč stává jistější a klidnější.

Školní knihovny mají v českém školství tradici, fungují ve většině vzdělávacích zařízení. To je sice dobrá zpráva, nicméně nic nevypovídá o tom, co žákům a učitelům opravdu poskytují a jak vypadají jejich fondy.Školní knihovnu má většinou na starosti pedagog, zejména češtinář. Její provoz se pak musí přizpůsobit jeho časovým možnostem.

Ondra chodil na gymnázium. Pár kluků ve třídě si jej vybralo za obětního beránka. V důsledku jejich"her"skončil po čase na psychiatrii. Zatímco dnes jeho spolužáci studují na vysokých školách, on je v invalidnímdůchodu. Přitom zpočátku stačilo, kdyby některý z jeho učitelů byl alespoň minimálně poučený o šikaně a všiml si chlapcových"signálů", jeho nepřímého voláním o pomoc.Záleží na učiteli, jak vnímá bezpráví a ponížení člověka, co ví o šikaně i kolik má elánu pustit se s ní do křížku.

V jedné povídce Šimka a Grossmanna se žák Kulíšek chlubí:"Listoval jste už letos někdo v biologii? Tak abyste věděli, za stranu 21 jsem dostal od jednoho chlapa z naší ulice sedmdesát pět korun. Tam je úplně všechno a jeto popsaný."Dnes je tenhle situační žert už anachronismem. A nejen proto, že onen pán by si v současných poměrech za svých 75 Kč pořídil materiál nepochybně obsažnější.Učebnicová produkce je bohatá, budoucí potřeby škol však pokrýt nedokáže.

Učitelství je dnes povolání, jež si automaticky spojujeme se ženami, kterým má být práce s dětmi blízká. A pokud se volá po učitelích-mužích, tak proto, aby do škol přinesli více racionálního řízení. Takové myšlenky jsou alepodle Mgr. Ireny Smetáčkové z katedry pedagogické a školní psychologie PedF UK projevem obecně přijímaných stereotypů o rolích mužů a žen.Irena Smetáčková: Muž, který nechce být ředitelem školy, je každému podezřelý.