Poezie psaná našeptávačem
Nakladatelství Backstage Books vydalo nedávno básnickou knihu nazvanou Google poezie. Svazek, který přináší sto padesát básní, připravil editor Tomáš Miklica, hlavní autorský podíl tu však má internetový našeptávač. Jak tedy taková Google poezie vzniká?
Stačí naťukat do vyhledávače nějaké sousloví a počkat si, co vygeneruje strojový rádce, který se snaží odhadnout, co by mohlo uživatele zajímat. Tak třeba zadáte spojení „ten pocit“ a vyjede vám: „Ten pocit, když ti někdo chybí, / ten pocit, když zapálíš les, / ten pocit, když jdeš od kadeřníka, / ten pocit, kdy nevíš, jestli se máš snažit dál…“ Je to začátek moderní asociativní básně, nebo jen nesmyslný blábol?
Někdy se Google poezie docela povede, někdy vyjde naprázdno. Vzdáleně tato technika evokuje postupy dadaistů a surrealistů, kteří rádi vzývali náhodu. A také tvrdili, že umění budou jednou dělat všichni. Zkuste tedy pro jednou přesunout hodinu literatury do učebny informatiky a nechat děti i stroje básnit. Třeba se v někom zažehne plamínek poezie.
Související články
Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.