Při suplování angličtiny mi padl do ruky americký průvodce Czech & Slovak Republics z roku 1994. Bedekr našich krajů ležel v žákovské knihovničce, ale spíš by se hodil do oddílu recese. Portrét Bedřicha Smetany je zde prezentován popiskou Franz Werfel, průmyslník Emil Škoda vydáván za Albrechta z Valdštejna a najdeme tu i fotku Jana Žižky, akorát že místo vojevůdce je na snímku spisovatel Adalbert Stifter.
Další ránu mi zasadil leták pražského Gymnázia Jana Palacha. Ekologické aktivity studentů tu zastupuje projekt Udržitelný Palach. Je fajn, že mládeži záleží na udržitelném rozvoji, a tak jezdí na kole, kompostuje, uklízí les. Ještě by to chtělo trochu vkusu, neboť „udržitelný Palach“ (míněno gymnázium) je opravdu neudržitelný název. A do třetice: v sešitě literatury jsem zahlédl, že se žáci učí i o Josefu Haisovi Týneckém. Myslím, že bez tohoto autora obšírných historických kronik by se děti klidně obešly. Vždyť už satirik T. R. Field veršoval: „Hoří necky blíže chýše, / v níž pan Hais Týnecký píše. / Kéž by radši psaly necky, / a hned shořel Hais Týnecký.“