Jak se vyhnout úpalu a úžehu

V době mého dětství nad pobytem na sluníčku nikdo moc nepřemýšlel – když bylo hezky, slunečno, lítali jsme venku bez opalovacích krémů a užívali jsme si to. Dnes už však víme, že vzhledem k ozonové díře se musíme před sluncem chránit.

Někteří odborníci sice tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat až do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky...

Abychom předešli kožním spáleninám, musíme pobyt na slunci zvláště zpočátku „dávkovat“. Nejprve zůstaneme na sluníčku jen krátce a postupně můžeme pobyt prodlužovat – je to důležité zvláště u dětí. Mezi 11. a 15. hodinou se pak přímému pobytu na slunci raději vyhýbejme. Kojenci by neměli na přímém slunci pobývat vůbec, batolata celkem asi hodinu denně (s výjimkou doby kolem poledne).  

Kůži chráníme kvalitními opalovacími krémy. Doporučují se většinou přípravky s ochranným faktorem nejméně 15 (děti potřebují opalovací krémy s vyšším UV filtrem), aplikujeme je zhruba půl hodiny před pobytem na slunci, aby se mohly vstřebat a vytvořit účinnou bariéru před slunečním zářením. Mysleme ale také na to, že tuto ochrannou vrstvu narušuje pocení a samozřejmě i koupání. Při natírání opalovacími krémy nezapomínejme u dětí na ouška a nosík. Při pobytu na slunci musíme myslet také na typ pleti. I po slunění je vhodné pleť ošetřit speciálními přípravky. Když jdeme za slunného počasí s dětmi na výlet, oblečeme jim vhodný oděv, a neměli bychom zapomenout na lehkou pokrývku hlavy.

Pokud už dojde ke spálení kůže, chladíme ji během prvních 24 hodin studenými (nikoli ledovými) obklady nebo vlažnou sprchou. Na obklady můžeme také použít vychlazený odvar černého či zeleného čaje, účinné jsou i obklady z bílého netučného jogurtu nebo tvarohu. Do jogurtu či tvarohu můžeme také rozmíchat nastrouhanou okurku. Chladivý a osvěžující účinek mají i slupky z okurek nebo třeba melounu. Hojení a regeneraci spálené kůže podpoříme přípravky s kyselinou pantothenovou. Ideální jsou pěny ve spreji, jejich aplikace je snadná a nebolestivá. A důležitý je samozřejmě pitný režim.

Přehřátí organismu

Když pobýváme v prostředí s vysokou teplotou, může dojít k přehřátí organismu, dehydrataci a následně k selhání termoregulačních mechanismů – jde o úpal. Jestliže situaci zhoršuje zvýšená vlhkost okolí, nadměrné ošacení (pozor na přílišné oblečení kojenců a batolat) nebo fyzická námaha (sport), je riziko úpalu ještě větší.

Když nemáme hlavu chráněnou pokrývkou, může na slunci dojít k podráždění mozkových obalů – pak jde o úžeh. Úpal a úžeh jsou si podobné, ale mechanismus vzniku se liší.

Úpal je v podstatě úraz horkem způsobený vysokou okolní teplotou, hrozí tedy nejen na slunci, vznik úžehu je závislý na přímém působení slunečních paprsků na nekryté části těla, hlavně na hlavu. Úžeh bývá většinou spojen i s úpalem.

Úpal poznáme poměrně snadno – pacient je malátný, má bolesti hlavy, závratě, nevolnost, může zvracet, mít horečku, zrychleně dýchá, má zrychlený pulz. Může se objevit i zmatenost, dezorientace, ospalost, halucinace, někdy dokonce bezvědomí. Kůže bývá horká a suchá, většinou červená, ale může být i bledá.

Placená zóna

PhDr. HELENA CHVÁTALOVÁ