Radost i možné nebezpečí. Taková je riziková hra

Mgr. Eliška Suchánková, Ph.D. (roz. Zajitzová), se narodila v roce 1983. Vystudovala magisterský obor Učitelství pro 1. stupeň základních škol a doktorský program v oboru Pedagogika, při jehož studiu se zaměřila na oblast předškolní pedagogiky. Svá studia absolvovala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Podílela se na vzniku oboru Učitelství pro mateřské školy na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V současné době působí jako odborná asistentka na Ústavu pedagogických věd této fakulty. Přednáší, publikovala řadu článků, metodické a učební texty, monografie, úzce spolupracuje s praxí v oblasti předškolního vzdělávání. V nakladatelství Portál vydala publikaci Hra a její využití v předškolním vzdělávání.

Co si můžeme představit pod slovy riziková hra?

Pojem riziková hra u nás není příliš často užívaný, je to přímý překlad anglického pojmu „risky play“. A risky play, tedy riziková hra, je pro děti opravdu vzrušující a zároveň zahrnuje riziko fyzického zranění. Jsou to často všechny ty hry, které si pamatujeme z dětství, protože v nás zanechaly díky silně prožitým emocím hlubokou vzpomínku. Pro mě to byla třeba rychlá jízda na žebřiňáku v lese mezi stromy, pak lezení vysoko po stromech, skákání ze stavidla do vody a skákání přes oheň. A tam je riziko, třeba pádu, odřeniny, zlomeniny, popálení, poškrábání. Může to být něco fakt malého. Ale někdy bohužel i fatálního. Často jde o hry venku, mnohdy i fyzicky náročné. 

Je riziková hra totéž co hra nebezpečná?

To záleží na tom, co si představíte pod pojmem nebezpečí a z jakého pohledu se na to celé podíváte. Pokud se budu soustředit na potencialitu zranění, pak rizikovou hru označím za nebezpečnou. Pokud se ale na rizikovou hru budu dívat rozvojově, to znamená, že se budu soustředit na její přínosy, pak ji možná spíše nazvu hrou dobrodružnou. Tyto konotace ostatně odráží i odborné studie. Ty často mluví o stejném obsahu, ale název je jednou venkovní hra, podruhé dobrodružná hra, jindy volná, svobodná nebo přirozená hra. 

Jakou roli hraje při rizikové hře přirozený strach? Bojí se děti během rizikového hraní?

Děti riziko vyhledávají zcela přirozeně, nejčastěji v rámci volné hry. Testují hranice a posouvají hranice toho, co je možné, a strach je toho přirozenou součástí. Zároveň zažívají ale i silné pozitivní emoce – radost, nadšení, vzrušení. Jde vlastně o balancování mezi vzrušením a strachem, je to tam všechno dohromady.